Tiskovec.cz 
Česká pobočka Lékařů bez hranic díky dárcům financovala v roce 2018 pomoc ve třinácti zemích rekordní částkou 80,9 milionu korun. Nejvíce pomoci směřovalo do Jemenu, Jižního Súdánu, Tanzanie či Iráku. Zástupci organizace dnes výsledky představili ve výroční zprávě. Bilancovali rovněž dosavadní úspěchy dvacetileté Kampaně za lepší dostupnost léků a upozornili na výzvy do budoucna.
„Množství lidí a objem prostředků, kterým nás, ale i řadu jiných neziskových a občanských organizací, lidé podporují, je pro mne velmi dobrou zprávou o stavu naší společnosti. Všichni tito lidé věří stejně jako my, že je v pořádku a správné zraněného ošetřit, tonoucího zachránit, nemocného vyléčit, a to bez ohledu na jeho barvu kůže, náboženské vyznání nebo politické přesvědčení. A za to děkuji,” uvedl ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber.
Česká kancelář Lékařů bez hranic ani loni nevyužila vládní granty, příspěvky ze soukromých zdrojů tvořily sto procent příjmů. Na humanitární projekty poslala díky téměř 68 tisícům českých dárců rekordních 80,9 milionu korun, což je oproti roku 2017 o téměř pět milionů více.
Peníze putovaly na pomoc v Demokratické republice Kongo, Indii, Iráku, Jemenu, Jihoafrické republice, Jižním Súdánu, Kamerunu, Kyrgyzstánu, Mexiku, Myanmaru, Sýrii, Tanzanii a na Ukrajině. Nejvíce jich směřovalo do válkou zdevastovaného Jemenu, Češi tam pomohli financovat lékařskou péči ve dvou guvernorátech bezmála 23 miliony korun. Podrobný přehled najdete ve výroční zprávě.
V loňském roce zároveň působilo na misích Lékařů bez hranic 33 spolupracovníků a spolupracovnic z Česka a Slovenska. Dohromady vyjeli na 35 misí do dvaceti zemí světa. Nejčastěji vyjížděli do Iráku, D. R. Kongo, Jemenu nebo Palestiny.
Farmaceut Dušan Jasovský a anestezioložka Kristína Ožvoldová na tiskové konferenci k výroční zprávě Lékařů bez hranic.
„Na první misi jsem vyjela do nigerijské nemocnice, kde jsme se zaměřovali na léčbu nemoci noma. Je to krutá choroba, která požírá a deformuje tváře dětí v nejchudších regionech Afriky. S chirurgickým týmem jsme za dva týdny pomohli vrátit úsměv na tvář a naději do života čtyřiceti dětem. Byla to tak obrovská profesní a lidská zkušenost, že jsem se tam vrátila ještě dvakrát,“ podotkla anestezioložka Kristína Ožvoldová, jež byla s Lékaři bez hranic v Nigérii naposledy letos v dubnu.
Dvacet let boje za levnější léky: léčivé přípravky na HIV zlevnily až o 99 procent
Vedle přímého poskytování zdravotní péče se Lékaři bez hranic také aktivně zasazují o dostupnější léky. Právě letos je to dvacet let, co zahájili Kampaň za lepší dostupnost léků (Access Campaign).
Na konci 90. let minulého století zuřila v rozvojových zemích epidemie HIV/AIDS. Pacienti v bohatých státech měli k dispozici „koktejl“ léků, jenž dokázal proměnit tuto smrtelnou nemoc v chronickou chorobu, se kterou lze žít. Nemocní v chudších zemích na léčbu nedosáhli. Byla příliš drahá. Lékaři bez hranic prožívali obrovskou frustraci. Obdobným problémům čelili při léčbě dalších chorob, například tuberkulózy, malárie nebo spavé nemoci.
Léky byly příliš drahé, neefektivní nebo toxické. Na některá onemocnění neexistovaly vůbec. Důvod byl prostý - jejich vývoj a výroba nebyla pro farmaceutické společnosti dost lukrativní. A pokud už účinný lék existoval, zůstával nedosažitelný za hradbou patentů a monopolů, které udržovaly jeho cenu příliš vysokou.
A tak, když Lékaři bez hranic získali v roce 1999 Nobelovu cenu za mír, použili peníze spojené s oceněním na rozjezd Kampaně za lepší dostupnost léků (Access Campaign). O čtyři roky později s dalšími organizacemi založili Iniciativu za léky proti opomíjeným nemocem (DNDi), jejímž cílem je přímo vývoj nových léků.
Za poslední dvě desetiletí se i díky podpoře občanských společností podařilo dosáhnout několika zásadních úspěchů. Například cena léků na HIV spadla až o 99 procent. Zatímco v roce 2000 stála antiretrovirotika pro jednoho člověka ročně přes deset tisíc dolarů, dnes je lze pořídit už za sto dolarů. To zpřístupnilo léčbu milionům lidí. Povedlo se to rozbitím monopolů, díky čemuž posílila konkurence a výroba cenově dostupných generických léků.
Iniciativa za léky proti opomíjeným nemocem (DNDi) před pár lety vyvinula nový lék na spavou nemoc, který je k pacientům mnohem šetrnější než předchozí léčba.
Navzdory těmto a dalším úspěchům však zůstává heslo kampaně „Léky nemají být luxus“ stále aktuální. Řada životně důležitých léků je nadále pro mnoho lidí nedostupná. Například u zmíněného HIV zůstává výzvou léčba vhodná pro děti nebo léky druhé a třetí linie pro pacienty, u kterých selhala léčba počáteční. Kromě toho vyvstávají problémy nové.
Jednou z dnešních výzev je antimikrobiální rezistence
„Jednu z největších globálních výzev dnes představuje antimikrobiální rezistence, která byla po celá desetiletí opomíjená. Lékaři bez hranic jsou přímými svědky problémů, jež rezistence na antibiotika přináší. Docházejí nám možnosti jak léčit pacienty s válečnými zraněními na Blízkém východě, novorozené děti v západní Africe nebo lidi s multirezistentní formou tuberkulózy ve Střední Asii,“ upozorňuje farmaceut Dušan Jasovský z Access Campaign.
„Výzkum a vývoj je mizivý, jelikož farmaceutické firmy považují investici do antibiotik za finančně neatraktivní a vědecky náročnou. Abychom tuto rostoucí krizi veřejného zdraví zvládli, je zapotřebí urgentní společná reakce státních i soukromých aktérů a vyvinutí nového portfolia efektivních antibiotik. Ta by měla být dostupná, ale i rozumně používaná. Dále je třeba intervence s cílem snížit potřebu antibiotik. Toho lze docílit například očkováním, přesnou diagnostikou, v řadě oblastí také zajištěním přístupu k bezpečným zdrojům vody či hygienickým zařízením,“ podotýká Dušan Jasovský.
Pro lepší dostupnost léků obecně platí, že je nutná změna. Farmaceutické společnosti by měly přestat šířit mýty, že léky musí být drahé. Měly by prozradit, kolik skutečně stojí jejich výzkum. Musí skončit nezasloužené prodlužování patentů, což brání výrobě levnějších generik. Země, jež podporují výrobu a dostupnost generik (Indie, Thajsko, Brazílie, Kolumbie, Malajsie, JAR atd.), nesmí čelit nátlaku farmaceutických firem a jiných států. Prioritou při vývoji nových léků má být zdraví lidí, nikoliv jen zisk.
Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz
