Vyhřívané sedačky a skla jsou v autech dvakrát častější než před deseti lety

Kolikrát už jste ráno při odvozu dětí do školy dostali menší záchvat vzteku při zjištění, že bez oškrábání zamrzlého předního okna neodjedete? A zalitovali, že nemáte vyhřívané čelní sklo? Nejste v tom sami, tato výbava získává každoročně na popularitě. Podle statistik největší tuzemské prodejní sítě ojetých vozů AAA AUTO mělo vyhřívané čelní sklo před deseti lety pouhých 5,5 procenta aut, která v roce 2015 prodali. Loni, o devět let později, už to byl dvojnásobek. Stejný poměr je pak i u další „zimní vymoženosti“ – vyhřívaných sedadel.

„V roce 2015 mělo vyhřívání sedaček 28 procent aut z naší nabídky, loni už jich bylo 59 procent, tedy více než dvojnásobek – tedy už nadpoloviční většina vozů, které prodáváme. Je tedy vidět, že výbava, která dřív bývala téměř výhradně doménou luxusních vozů, postupem času ‚propadá‘ do nižších segmentů. Dnes už mívají vyhřívané sedáky klidně i malá auta typu Škoda Fabia,“ říká Petr Vaněček, generální ředitel AURES Holdings, která provozuje největší středoevropskou síť prodejců ojetin AAA AUTO a Mototechna.

Vyhřívat, nebo škrabat?

Vyhřívaná čelní skla bývají technicky řešena dvěma způsoby. „Tím starším a rozšířenějším jsou tenoučké wolframové drátky, vložené do fólie mezi vrstvami skla. Mnoha lidem ovšem drátky v zorném poli vadí, zvlášť když řídí za tmy, protože koncová a hlavně brzdová světla aut vytvářejí v drátcích jakýsi halo efekt či světelnou auru,“ popisuje Vaněček, podle nějž je elegantnější modernější způsob, spočívající v tenké kovové vrstvě, napařené rovnou do skla. „Tam už žádný rušivý efekt nevzniká, sklo vypadá úplně stejně jako to obyčejné,“ dodává. Drátková skla mívají z nejprodávanějších modelů například Škody Fabia, Scala a Kamiq, ostatní modely od octavie výše mohou mít sklo s kovovou vrstvou. Podobně je to i u většiny dalších značek, levnější modely se musejí spokojit s drátkovým systémem, luxusnější modely bývají osazeny lepším řešením.

Vyhřívané sklo je možné i vyměnit za to obyčejné v případě, že okno praskne třeba po nárazu kamínku. Kutilové to zvládají i svépomocí, lepší je však nechat to autoelektrikářích. Pokud sklo nerozbijete, jeho bezproblémová životnost by měla být zhruba kolem deseti let u drátkového systému, pak mohou drátky degradovat. Skla s kovovou vrstvou by měla vydržet déle.

Pokud vyhřívané sklo nemáte, budete muset škrabat. I zde však může pomoci „mechanizace“ – neboli elektrická škrabka. Jak funguje? „Šestice plastových břitů rychle rotuje, čímž rozbíjí námrazu. Je to efektivní, ale dost hlučné, ráno tím spolehlivě vzbudíte sousedy v ulici. Je třeba škrabku pevně držet a pohybovat s ní jejím gumovým nárazníkem směrem k těsnění oken, abyste ho nepoškodili. Naopak poškrábání oken se bát nemusíte, v praxi se nám nepotvrdilo," říká Vaněček. Elektrické škrabky vyrábí několik firem, ty nejlevnější se dají pořídit za 400 korun, značkové vyjdou na cca 1 200 Kč.

Neseďte v teple dlouho

Vyhřívané sedačky jsou na trhu mnohem déle než skla, jsou také mnohem rozšířenější. Fungují na jednoduchém principu odporového drátu, navinutého několik centimetrů pod potahem sedačky. Po zapnutí ohřevu začne drátem proudit elektrická energie, čímž se ohřeje a s ním i celé sedadlo. „Dříve se stávalo – problém s tím mívala třeba značka Chrysler – že drát byl příliš silný a po delším zapnutí dokonce dokázal propálit sedačku. V posledních letech už nebývají s vyhříváním žádné potíže. Nabízí ho naprostá většina výrobců, u luxusnějších vozů vyšších tříd bývá vyhřívání sedadel k dispozici i pro zadní sedačky,“ říká Petr Vaněček.

Na rozdíl od skel je dodatečná montáž vyhřívání sedaček poměrně jednoduchá. „Nejlevnější cestou k zádům v teple jsou potahy se zapojením do autozásuvky, které se dají koupit za zhruba pětistovku. Za cirka 1 500 korun si můžete nechat instalovat dodatečný ohřev rovnou do originálního sedáku, tedy pod čalounění, stále ovšem s externím dvanáctivoltovým napájením,“ dodává Vaněček.

Vytápěné sedačky však mají i jedno riziko, o němž se málo mluví. „Nepoužívejte vyhřívání příliš dlouho – je to sice příjemné, ale dochází přitom k nežádoucímu prohřátí zádových svalů, které jsou po vystoupení z auta mnohem náchylnější k prochladnutí. Dalším rizikem je, že dlouhodobé sezení v teple má negativní vliv na mužskou plodnost,“ varuje Petr Vaněček a radí používat výhřev pouze na chvíli po rozjezdu a třeba po deseti minutách ho vypnout. „Pro zvýšení komfortu to stačí, svému zdraví tak jen prospějete,“ uzavírá.

Zdroj: www.aaaauto.cz