Tiskovec.cz 
Fakultní nemocnice Brno zastává pozici druhé největší nemocnice v republice. Vnímaná je jako superspecializované pracoviště napříč všemi medicínskými obory. Mimo jiné se zde poskytuje i skvělá onkologická péče s výjimečnými výsledky v hematoonkologii. A právě v této oblasti je FN Brno, co do objemu léčby, největším centrem v České republice.
V současné době je médii velmi skloňována tzv. personalizovaná medicína. Ta je nejvíce implementovaná v oblasti onkologie a dotýká se samozřejmě i hematoonkologie, potažmo onemocnění zvaném akutní myeloidní leukémie.
Historicky slovo „leukémie“ vzniklo v 19. století díky slavnému německému patologovi Rudolfu Virchowovi. Je to kombinace dvou slov: „leukos“ (latinsky bílý) a „émie“ (z řečtiny krev), což znamená „bílá krev“. Leukémie je charakterizována abnormálním množením bílých krvinek, což vede k potlačení normálních krvinek a může způsobovat různé zdravotní komplikace.
„Leukémie jsou způsobeny vždycky nějakou získanou vadou v genetické informaci krevních buněk. Tato vada může být na úrovni jednotlivých genů, ale také na úrovni celých kusů nukleových kyselin, které nesou genetickou informaci, čili na úrovni chromozomů. Těchto změn může být celá řada a navíc se mohou kombinovat. V podstatě nenajdeme dvě stejné leukémie,“ uvádí přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky, prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc.
Poznání toho, jak komplexní tyto změny jsou a jak se liší jeden pacient od druhého v těchto klíčových detailech, umožnily až nejnovější poznatky molekulární biologie a genetiky. Tím, že leukémie vznikne z jedné jediné buňky, je potřeba celou leukémii až do této jedné poslední buňky zlikvidovat, pokud chceme pacienta vyléčit.
„Je nasnadě otázka – jak můžeme počet leukemických buněk v těle pacienta měřit nebo monitorovat, když jsou změny tak složité, komplexní a ještě navíc se liší pacient od pacienta? Na našem pracovišti byla vyvinutá metoda (tzv. pacient-specifické amplikonové sekvenování) a byl tomu uzpůsoben celý provoz kliniky tak, abychom skutečně byli schopni velmi rychle poznat, o jaké změny jde u kterého pacienta a nastavit systém, který umožňuje pro tento konkrétní typ genetických změn monitoraci choroby. Umožňuje to také velmi detailní sledování pacienta po transplantaci kostní dřeně,“ dodává na závěr prof. Mayer.
Zdroj: www.fnbrno.cz
