Pivovar Radegast změřil svou vodní stopu od semínka po sklenici. Na litr piva je potřeba stejně vody jako na půl deci mléka nebo deset deka brambor

Radegast si nechal změřit svou vodní stopu napříč celou produkcí v rozsahu, který v Česku nemá obdoby. Celková spotřeba vody od semínka ječmene a chmele, přes výrobu až po načepovanou sklenici činí 3,64 litru vody odebrané z vodních zdrojů na litr vyrobeného piva. V porovnání například s kilogramem hovězího masa, které má průměrnou vodní stopu přes 550 litrů, je 150x menší, oproti kuřecímu spotřebuje vody zhruba 85x méně. Radegast se na šetrné zacházení s vodou zaměřuje dlouhodobě. Za posledních 15 let snížil její spotřebu při výrobě piva o více než 40 procent a dostal se tak mezi světovou špičku. Přímo v pivovaru nyní spotřebuje pouze 2,29 litru vody na uvaření jednoho litru piva. Studii vodní stopy Pivovaru Radegast zpracoval Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.

Radegast nyní přichází s výsledky studie vodní stopy celého výrobního procesu od pěstování surovin, výroby energií, manipulace s obaly či vaření piva, až po čepování piva v hospodách a restauracích. V českém měřítku jde o unikátní počin, o nejkomplexnější zmapování vodní stopy cesty piva v České republice. Studie ukázala, že na litr piva Radegast je potřeba 3,64 litru vody z vodních zdrojů. To je zhruba množství potřebné na vypěstování či výrobu sto gramů brambor, půl deci mléka nebo deseti gramů mouky, chleba nebo kuřecího masa. Cílem studie bylo odhalit, jaká je spotřeba vody v jednotlivých oblastech v rámci celého procesu, a najít další možnosti pro její úsporu. Studie tak navazuje na dřívější závazek pivovaru zadržet do roku 2030 v krajině alespoň tolik vody, kolik ve výrobě spotřebuje.

V Radegastu se o svou vodní stopu zajímá dlouhodobě, doposud však přesně znali pouze spotřebu v rámci výrobních procesů přímo v pivovaru. „Nyní máme, v tomto rozsahu jako první pivní značka u nás, ucelené informace o tom, jaká je celková vodní stopa od pěstování surovin až po čepování piva v hospodě. Výsledky ukázaly, že mimo pivovar je největší spotřeba spojená se zavlažováním chmele, proto budeme i nadále v rámci projektu Pro chmel hledat cesty, jak chmel zavlažovat co nejefektivněji. Za pomoci regenerativních zemědělských technik také hledáme cesty, jak sladovnický ječmen i chmel pěstovat šetrněji, a také s nižšími nároky na vodu. Zároveň se nám potvrdilo, že naše vodní stopa ve výrobě je už na optimální hodnotě. Ve spotřebě vody jsme se v rámci výrobního procesu dostali na 2,29 litru vody na litr, což je zhruba o 2 litry lepší výsledek, než je světový průměr,“ říká Josef Jalůvka, marketingový manažer piva Radegast.

Vodní stopu zpracovali experti z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka na základě mezinárodně uznávané metodiky Water Footprint Network. Analyzovali celý životní cyklus piva Radegast. Pro potřeby studie vyhodnocovali veškeré potřebné vstupy, včetně např. hnojiv či závlahy na chmelnicích, veškeré procesy spojené s pěstováním ječmene nebo distribucí či chlazením a oplachováním sklenic v restauracích. S ohledem na její rozsah trvalo zpracování analýzy více než rok. Pivovar Radegast má v plánu studii pravidelně aktualizovat, aby prověřil pozitivní dopad svých aktivit na snižování celkové vodní stopy.

„Rozlišujeme tři druhy vodní stopy, modrou, zelenou a šedou. Zelená voda znamená objem srážek potřebných na pěstování ječmene a chmele, která se přes rostliny zpátky vypaří. Šedá voda pak představuje teoretické množství vody potřebné ke zředění případných zbytkových látek. Důležitá je ale zejména voda modrá, se kterou jsme v této studii primárně pracovali. Jde o vodu, která někde byla odčerpána, aby mohla být využita ve výrobních, zemědělských nebo průmyslových procesech. Výsledek naší analýzy tak ukazuje celkovou modrou vodní stopu, která zohledňuje objem povrchové a podzemní vody spotřebované pro výrobu piva Radegast,“ vysvětluje Libor Ansorge, náměstek ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Další oblastí, na kterou se Pivovar Radegast v rámci šetření vodních zdrojů soustředí, je zadržování vody v krajině. Jen za poslední dva roky nechal vybudovat ve spolupráci s Lesy ČR 59 tůní v takřka dvaceti lokalitách napříč Českou republikou. Do podpory projektů, které pomáhají vodu v krajině udržet, investoval pivovar již přes 8 milionů korun. Finanční prostředky směřuje pivovar také na zavádění postupů regenerativního zemědělství. Ty pomáhají vodu nejen šetřit, ale i v půdě zadržet.

Průměrná modrá vodní stopa vybraných potravin (v litrech vody na litr nebo kilogram produktu)

Zdroj: Mekonnen, M.M. & Hoekstra, A.Y. (2010) The green, blue and grey water footprint of farm crops and derived crop products; Mekonnen, M.M. & Hoekstra, A.Y. (2010) The green, blue and grey water footprint of farm animals and animal products

Poznámky pro editory

• Pivovaru Radegast se za posledních 15 let podařilo snížit spotřebu vody v pivovaru o 44 % a v oblasti hospodárného využívání vody a péče o vodní zdroje tak patří mezi nejlepší pivovary na světě. Zatímco světový průměr spotřeby vody na vyrobený jeden hl piva se udává kolem 4,5 hl a spotřebu vody v českých pivovarech udával Český svaz pivovarů a sladoven za rok 2022 3,4 hl, Pivovar Radegast spotřebuje pouze 2,29 hl vody na 1 hl vyrobeného piva.
• Pivovar Radegast v letech 2002 až 2003 vytvořil systém propojených rybníčků, které přírodním způsobem čistí dešťovou a drenážní vodu odtékající z pivovaru. Tyto rybníčky zároveň zvyšují rozmanitost biotopů v nivě řeky Morávky. Proces čištění nastává při průtoku dešťové vody rybníčky, kdy se přirozeným způsobem odbourává zbytkové organické znečištění. Díky tomu každý rok vyčistí průměrně přes 20 velkých bazénů dešťové vody.
• Součástí šetrného přístupu pivovaru k přírodě je rovněž čistička odpadních vod, kterou Radegast uvedl do provozu už v roce 1995. Nové technologie snižují od té doby znečištění odpadních vod z pivovaru o 91 %.
• Jako první ve střední a východní Evropě Pivovar Radegast zavedl anaerobní UASB systém na předčišťování odpadní vody. V čističce zároveň vzniká i bioplyn, který se dále využívá v kotelně pivovaru jako ekologické palivo k výrobě tepla. Výsledkem jsou nižší emise CO2.
• Příkladem úspory je projekt opětovného využití vody používané při zkapalňování CO2 vzniklého při kvašení. Voda, která dříve putovala do kanalizace, se využívá v chladícím systému. Tímto opatřením pivovar za deset let ušetřil více než 100 tisíc m³ vody, což odpovídá zhruba objemu 40 velkých plaveckých bazénů. Dále instalací vzduchového kompresoru s uzavřeným chladícím okruhem, který nespotřebovává další a další vodu, Radegast šetří přes 50 tisíc m³ vody za rok.
• Modrá a zelená vodní stopa představuje celkovou spotřebu vody při výrobě nějakého produktu. Zatímco zelená vodní stopa představuje spotřebu dešťových srážek a půdní vláhy rostlinami, což žádný výrobce nemůže ovlivnit, tak modrá vodní stopa představuje „člověkem vyvolanou“ spotřebu vodních zdrojů, tj. tu část spotřeby, kterou výrobce ovlivnit/omezit může.
• Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka je veřejná výzkumná instituce. Byl zřízen jako jeden z prvních vědeckých ústavů v samostatném Československu. Ústav byl založen jako Státní ústav hydrologický usnesením ministerské rady z 9. prosince 1919. Po roce 1989 byl ústav převeden do působnosti nově vzniklého Ministerstva životního prostředí a od roku 1993 začal fungovat jako jeho příspěvková organizace. Zabývá se širokým spektrem výzkumu spojeného s vodou, od ochrany jakosti povrchových i podzemních vod přes studium vodních toků, vodních staveb a vodních ekosystémů až po matematické modelování a tvorbu informačních systémů. Více na vuv.cz.

Zdroj: www.prazdroj.cz