Zkouška dospělosti v kapse. A jak je to po maturitě se zdravotním pojištěním?

|

Měsíc květen proběhl ve znamení maturitních zkoušek. V této souvislosti je dobré si připomenout, jaké povinnosti čerstvým absolventům mohou vzniknout ohledně zdravotního pojištění. Stát je totiž plátcem pojistného za nezaopatřené dítě po dobu jeho soustavné přípravy na budoucí povolání (maximálně do 26 let). Přehled jednotlivých situací uvádíme níže.

Úspěšná maturita na střední škole a pokračování studia na VŠ

V případě, že je maturitní zkouška složena v řádném termínu, tj. v květnu nebo červnu, stát je plátcem na zdravotní pojištění za studenta do konce školního roku (tzn. do 30. 6.) a také za dobu bezprostředně navazujících školních prázdnin (do 31. 8.)

Student, který složil maturitní zkoušku úspěšně a dále bude pokračovat v dalším studiu bez přerušení, je i dále považován za nezaopatřené dítě. Tzn. plátcem zdravotního pojištění je stát, a to od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stane studentem vysoké školy, a pak dále jako za studenta vysoké školy (maximálně do věku 26 let).

Zdravotní pojišťovně je potřeba oznámit a doložit doklad o zahájení studia na další škole (např. potvrzení ze studijního oddělení VŠ). V případě, že by zápis do 1. ročníku VŠ byl v říjnu nebo listopadu, musí student tuto informaci oznámit zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne, kdy se tuto skutečnost dozvěděl.

Úspěšná maturita na střední škole, bez dalšího studia na VŠ

Pokud absolvent střední školy nebude po složení maturity v řádném termínu pokračovat v dalším studiu, platí za něj stát zdravotní pojištění do konce školního roku (tj. do 30. 6.) a dále také v době bezprostředně navazujících školních prázdnin (do 31. 8.). V tomto případě platí několik podmínek – student v době letních prázdnin nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost, ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Od 1. 9. za absolventa střední školy, který již nepokračuje v dalším studiu, stát pojistné neplatí.

Jestliže absolvent nepokračuje v dalším studiu, může nastat několik variant:

  1. nastoupí do zaměstnání – pojistné hradí v roli zaměstnance a také ho za něj odvádí zaměstnavatel
  2. začne podnikat – pojistné platí sám jakoosoba samostatně výdělečně činná
  3. přihlásí se na úřad práce – pojistné za něj platí stát
  4. nepřihlásí se na úřad práce (a není za něj plátcem pojistného stát z jiného důvodu) – pojistné si musí platit sám jako OBZP

Neúspěšná maturita, úspěšná opravná maturitní zkouška v září a pokračování studia na VŠ

V případě neúspěšné maturity v řádném termínu a opravného termínu v září, je student považován za nezaopatřené dítě do konce školního roku (30. 6.) a také po dobu navazujících školních prázdnin (31. 8.). Opět platí několik podmínek – student v době letních prázdnin nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost, ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Pokud student u opravného termínu v září uspěje – tzn. maturitní zkoušku vykoná a dále pokračuje bez přerušení ve studiu na vysoké škole, platí za něj stát pojistné i dále jako za státního pojištěnce.

Zdravotní pojišťovně je potřeba oznámit a doložit doklad o zahájení studia na další škole (např. potvrzení ze studijního odd. VŠ). V případě, že by zápis do 1. ročníku VŠ byl v říjnu nebo listopadu, musí student tuto informaci oznámit zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne, kdy se tuto skutečnost dozvěděl. Školy nemají tuto oznamovací povinnost.

Neúspěšná maturita, neúspěšná opravná maturitní zkouška v září

Student, který nesložil maturitní zkoušku v řádném termínu a čeká na opravnou zkoušku v září, je považován za nezaopatřené dítě do konce školního roku (30. 6.) a také po dobu navazujících školních prázdnin (31. 8.). Pokud student maturitu nesloží ani v opravném termínu, nesmí zapomenout na zdravotní pojištění, protože od 1. 9. za něj stát již není plátcem pojistného.

Po neúspěšné maturitě v opravném termínu mohou u studenta nastat tyto životní situace:

  1. nastoupí do zaměstnání – pojistné hradí v roli zaměstnance a také ho za něj odvádí zaměstnavatel
  2. začne podnikat – pojistné platí sám jakoosoba samostatně výdělečně činná
  3. přihlásí se na úřad práce – pojistné za něj platí stát
  4. nepřihlásí se na úřad práce (a není za něj plátcem pojistného stát z jiného důvodu) – pojistné si musí platit sám jako OBZP

Druhy středních škol

Dle školského zákona č. 561/2004 Sb. jsou středními školami: gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, konzervatoře. Střední škola musí figurovat v rejstříku škol a školských zařízení.

V případě nematuritního studia (střední odborná učiliště) vykonává student závěrečnou zkoušku.

Pro studenta, který ukončuje školu závěrečnými zkouškami, jsou z pohledu zdravotního pojištění termíny a postup pro oznámení zdravotní pojišťovně totožné jako pro studenta, který skládá maturitní zkoušky.

Oznamovací povinnost pojištěnce
Pojištěnec má povinnost oznámit zdravotní pojišťovně všechny skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného na zdravotní pojištění, a to do 8 dnů.

Škola nemá povinnost oznamovat zdravotní pojišťovně studentův nástup ke studiu, tato povinnost přísluší studentovi/absolventovi.

Výjimkou je případ, kdy pojištěnec nastupuje do zaměstnání – za zaměstnance oznamuje nástup do zaměstnání jeho zaměstnavatel.

Zdroj: www.vzp.cz

VZP

Užijte si dovolenou bez zbytečných komplikací aneb zdravotní pojištění na cestách v kostce

Období dovolených se blíží a než vyrazíte na prázdniny je dobré zjistit, kde by vám v případě potíží stačil u lékaře český průkaz pojištěnce a jak se vyvarovat toho, abyste si ke vzpomínkám z dovolené přibalili tučný účet za ošetření. Ne všechna péče v zahraničí je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Přinášíme proto přehled informací, které se mohou hodit každému cestovateli.

VZP

Ukončení studia na vysoké škole

Stát je plátcem pojistného za nezaopatřené dítě po dobu jeho soustavné přípravy na budoucí povolání (maximálně do 26 let). Student, který ukončí vysokou školu je považován za nezaopatřené dítě ještě i kalendářní měsíc, ve kterém řádně ukončil studium a také měsíc po něm následující – tzn. podstatná informace je, ve kterém měsíci student složí závěrečnou zkoušku na vysoké škole (nikoli datum promoce).

VZP

VZP nabídne kurzy první pomoci ve školách i firmách. V pilotní fázi chce proškolit 3 500 lidí

První pomoc podaná včas a správně může být rozhodující a může zachránit nejeden lidský život. Podle Českého červeného kříže přitom jen 14 % Čechů věří, že by zvládlo první pomoc poskytnout. Polovina Čechů by se o pomoc pokusila s obavami a třetina by ji nezkusila ve strachu, že zraněnému více ublíží. VZP proto spustí pilotní program s cílem zajistit 140 kurzů první pomoci do konce roku 2024.