Velikonoce zalité krví i v magickém duchu středověku. Znáte tyto zvyky z různých zemí světa?

Velikonoce zalité krví i v magickém duchu středověku. Znáte tyto zvyky z různých zemí světa?

České velikonoční tradice cizincům často připadají poněkud zvláštní. Co když se ale podíváme na Velikonoce pěkně zblízka v dalších koutech světa? Zjistíme, že svérázných zvyků je na každém kontinentu víc než dost. Které země stojí za to v období největších křesťanských svátků navštívit a které tradice jsou opravdu jen pro silné povahy?

Norské Velikonoce ve stínu zločinu

Na první pohled působí velikonoční svátky této skandinávské země stejně jako u nás. Na každém rohu narazíte na velikonoční vajíčka a kuřátka jako symboly života. Dlouhou a tmavou zimu konečně střídají první jarní paprsky a lidé začínají trávit více času venku.

Jarní náladě ale ve velkém sekunduje už tradiční krimi šílenství. O Velikonocích totiž noviny, televizi

i výlohy knihkupectví ovládnou kriminální příběhy a pravé severské detektivky, které na vás mohly ještě nedávno vyskočit dokonce z krabic od mléka. Až do nedávna norský výrobce mléka tisknul před Velikonocemi na obal unikátní komiks s vlčím detektivem Ulfem Ulvheimem, kterému čtenáři měli pomoct vyřešit, kdo je v příběhu vrah. Televize vysílají po celé svátky kriminální minisérie a rodiny společně každý večer napjatě sledují další vývoj pátrání, nebo si čtou svou novou detektivku zakoupenou v knihkupectví. „Tahle specifická tradice má kořeny ve 20. letech, kdy v čase svátků vyšla na titulní straně novin reklama na novou knihu s titulkem Noční přepadení vlaku do Bergenu. Spíš, než jako reklama ovšem působila jako věrohodná zpráva a lidi upřímně vyděsila,“ vysvětluje Jiřina Ekrt Jirušková, tisková mluvčí cestovní agentury Invia. I přes vskutku seversky osobitý zvyk ale norským Velikonocům vládne radost z volna, které trvá od čtvrtka až do pondělka a Norové si ho umí náležitě užít. Před svátky si nakoupí zásoby nejen alkoholu a děti obdarují papírovým vejcem plným sladkostí.

Magická španělská procesí

Přesuňme se teď o něco jižněji, do Španělska a ještě dál – na Kanárské ostrovy. Španělsko coby silně katolická země pojímá Velikonoce velkolepě a slaví je po celý týden jako tzv. Semana Santa. Slavnosti vrcholí tradičním procesím přes historické centrum města, které pořádá každá z farností. Za vidění stojí zejména to v Seville, Malaze nebo v Granadě. Pozornost na první pohled strhne bohatě zdobený oltář s Ježíšem a Pannou Marií v životní velikosti, který může vážit až 5 tun, a i přes jeho úctyhodné rozměry ho nesou na ramenou místní muži. Ti na náročný fyzický výkon předem trénují, aby několikahodinovou cestu městem zvládli. „Procesí má opravdu magickou atmosféru. Starými kamennými ulicemi zní bubny, nad hlavami celého davu se jakoby vznáší nádherně ozdobený oltář a v průvodu mohou turisty překvapit muži v poněkud děsivém hábitu. Na hlavě mají nasazenou vysokou, špičatou kápi, která jim zakrývá celý obličej, a vidět jsou jim pouze dva otvory na oči. Podobnost s Ku-klux-klanem je ale čistě náhodná,“ usmívá se Jiřina Ekrt Jirušková.

Podobné průvody se konají i na Kanárských ostrovech. Nejoblíbenější jsou ty v Gran Canaria v Las Palmas nebo v La Laguně na ostrově Tenerife. Ve městě Adeje se v centru města koná i divadelní představení, které zpodobňuje události posledních dní Ježíšova života, včetně jeho ukřižování, což místní diváci upřímně prožívají.

Madeira v záplavě květin

Portugalský ostrov daleko v Atlantském oceánu se na jaře na několik týdnů pokryje květinami, a to doslova. Na konci dubna a na začátku května totiž na Madeiře probíhají Květinové slavnosti. I když nemají s Velikonocemi žádnou spojitost, když už chcete na jaře vyrazit na Madeiru, vyberte si tento termín. Domy a celé ulice hlavního města Funchal jsou nádherně vyzdobeny koberci květin a fantastickými obrazci z pestrobarevných květů, město žije svými slavnostmi a nabízí bohatý kulturní program, do kterého patří i výstavy rostlin. Vše korunuje nádherný květinový průvod. V něm za zvuku hudby a zpěvu spatříte přímo rozkvetlé alegorické vozy a tančící děti i dospělé v honosných barevných kostýmech. „Madeira je skutečně ostrovem květin a rostlin, kterým se tu díky klimatu a chytře vybudovaným horským zavlažovacím kanálům nesmírně daří. Podél kanálů, kterým se říká levády, vedou i pěkné turistické trasy. Ostrov nabízí jedinečný zážitek hlavně milovníkům květin, třeba při návštěvě eukalyptových nebo vavřínových lesů či v zahradách orchidejí. Madeira patří k jejich hlavním vývozcům a orchideje tak ostrovu přináší i výrazný ekonomický užitek,“ podotýká Jiřina Ekrt Jirušková.

Velikonoce s prezidentem i zalité krví

Vraťme se ale zpátky k Velikonocům, a to konkrétně za oceán do USA. Ve většině států na ně sice nepřipadají žádné dny volna, přesto se tu jarní křesťanské svátky svým způsobem slaví. Před mnoha rodinnými domy jsou k vidění velkolepé dekorace, rodiny společně zdobí vajíčka a v neděli ráno je pro děti schovají po domě a na zahradě, aby je malí dobrodruzi museli hledat. Oblíbený je také dětský závod v kutálení vajíček, jehož nejznámější kolo se odehrává přímo v zahradách Bílého domu pod dohledem samotného prezidenta.

Jižní Amerika prožívá Velikonoce více nábožensky. Svědčí o tom i náboženský park v hlavním městě Argentiny. Tierra Santa je rozlehlý areál, který napodobuje ulice starověkého Jeruzaléma a jednotlivá zastavení zobrazují scény z Ježíšova života. Biblické postavy tu jsou ztvárněny jako figury v životní velikosti a v případě Ježíše samozřejmě i v nadživotní. Na místě symbolické Golgoty, tedy vrchu, kde byl Kristus ukřižován, pravidelně povstává jeho 18metrová socha.

Některé země světa ale Velikonoce pojímají poměrně drasticky. Příkladem budiž Mexiko nebo Filipíny. Zatímco v mexickém městě Ciudad Santos si místní mladíci na rameno nasazují těžký dřevěný kříž a po vzoru Ježíšovy poslední cesty se nechávají ostatními bičovat, na Filipínách se v některých provinciích konají velkopáteční procesí, při nichž se někteří dobrovolně nechávají nejen bít, ale v závěru se i přibít na kříž deseticentimetrovými hřeby. „Tahle krvavá podívaná je sice u místních poměrně oblíbená, katolická církev je ale vůči ní kritická. Filipínci tvrdí, že si mučedníci vyprošují u boha pomoc například pro své blízké nebo naopak děkují za to, co jim bůh nadělil. Že ale tahle tortura nemá zastání ani mezi lékaři, snad ani není nutné dodávat,“ uzavírá velikonoční povídání Jiřina Ekrt Jirušková

z cestovní agentury Invia.

Publikováno: 20.02.2024

Zdroj: www.invia.cz