Tiskovec.cz Zajistit si cenově přijatelné stravování je pro zaměstnance stále obtížnější. Ve srovnání s minulým rokem podle průzkumu STEM/MARK pro společnost Edenred zvedlo ceny více než 94 % restaurací, průměrný meziroční nárůst ceny obědového menu v dubnu činil 14 %.[1] Stoupá zároveň i počet lidí, kteří si do práce nosí jídlo z domova. Podíl „krabičkářů“ mezi zaměstnanci v letošním roce vzrostl na rekordních bezmála 58 %. Podle expertů je důležité hlavně to, aby si lidé na oběd našli čas a jedli v klidném prostředí bez zbytečného spěchu – k tomu by je měli motivovat především zaměstnavatelé. Zaměstnanci, kterým firmy na stravu nepřispívají, totiž mnohem častěji obědy úplně vynechávají.
Výrazné zdražování se během posledního roku dotklo téměř všech oblastí, znatelně se podepsalo i na cenách obědů. Podle průzkumu STEM/MARK pro společnost Edenred zdražila ve srovnání s loňským rokem naprostá většina podniků, stejné ceny jako před rokem zachovalo jen 5,9 % restaurací. Nárůst cen obědů potvrzuje i Edenred Restaurant Index mapující ceny obědů na základě plateb majitelů benefitních karet Edenred. Oproti loňskému dubnu meziročně vzrostly ceny obědového menu o 14 %, nyní za něj Češi průměrně zaplatí 180,3 koruny.
„Ceny obědů jsou jedním z faktorů, které stojí za tím, že lidé začali mnohem častěji zvažovat, kde a jak se najedí. V posledních měsících totiž pozorujeme nejen snahu šetřit, ale také zachovat si určitý stravovací standard. Zaměstnavatelé by tak neměli přemýšlet jen nad hodnotou jídelních benefitů, ale i tím, jak motivovat zaměstnance ke zdravější stravovacím návykům v rámci firemní kultury,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.
Rostoucí ceny obědů ovlivňují i to, jak se Češi stravují v práci. Z průzkumu vyplývá, že už téměř polovina z nich pravidelně neobědvá v jídelnách či restauracích. Jedním z hlavních důsledků zdražování je nárůst počtu lidí, kteří si oběd raději připraví v předstihu. V otázce týkající se způsobu stravování v době oběda, kde mohli respondenti zvolit více možností najednou, uvedlo hned 57,8 % zaměstnanců, tedy téměř tři pětiny, že si uvařené jídlo často nosí z domova „v krabičce“. Jejich počet tak oproti rokům 2022 (53,7 %) a 2021 (49,5 %) výrazně stoupl.
„Určitě se nedá konstatovat, že by tento druh stravování byl vyloženě špatný. Pokud si lidé oběd připravují sami, mohou si vytvořit vyvážený jídelníček přesně podle svých představ, a ještě i něco ušetřit. Základní podmínkou ovšem je, aby při přípravě využívali výživově hodnotné suroviny, což bývá častým kamenem úrazu,“ upozorňuje PaedDr. Tomáš Ulč, nutriční terapeut z Kliniky EUC v Plzni a pokračuje: „Rozhodně tento způsob stravování nemohu doporučit v případech, kdy lidé namísto kvalitních surovin volí nutričně chudé ingredience, nebo dokonce průmyslově zpracované polotovary. V tu chvíli pozbývá domácí příprava většiny svých výhod, a naopak se proměňuje v něco, co může tělu z dlouhodobého hlediska spíše škodit.“
Bez jídelních benefitů do restaurace jen výjimečně
Na teplé jídlo do restaurace pravidelně chodí necelá pětina zaměstnanců (19,3 %). Podnikovou kantýnu pak navštěvuje 26,8 % pracovníků, což je ve srovnání s lety 2022 (31,5 %) a 2021 (35,1 %) výrazný propad. Data zároveň ukazují, že na ochotu zaměstnanců obědvat v restauracích má zásadní vliv to, zda jim jejich zaměstnavatel přispívá na stravování. Se stravenkami či benefitními kartami do restaurací obvykle chodí přibližně třetina lidí, bez nich jen necelá šestina. U zaměstnanců, kteří nedostávají stravenky, zároveň stoupá pravděpodobnost, že oběd úplně vynechají. Zatímco uživatelé stravenek a benefitních karet jídlo během pracovní doby pravidelně vynechávají jen ve zhruba 3 % případů, u nebenefitní skupiny je to až 12,7 %.
„Mít pravidelný obědový rituál, během kterého se zaměstnanci v klidu najedí, není důležité jen z pohledu zdraví. Oběd by nemělo být pouze jídlo, které do sebe zaměstnanec během krátké pauzy bezmyšlenkovitě nahází a hned zase pokračuje v práci. Obědová přestávka poskytuje lidem příležitost si od práce na chvíli odpočinout a umožňuje jim se vzájemně socializovat s kolegy, což výrazně zvyšuje jejich spokojenost i pracovní nasazení, ať už obědvají v jídelně, v restauraci, nebo v kanceláři,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.
[1] Online průzkum STEM/MARK a Edenred byl realizován v dubnu 2023 na vzorku 4289 respondentů z ČR.
Zdroj: www.edenred.cz
