V Krušných horách Lesy ČR obnovují porosty, chrání přírodu i návštěvníky

Druhé bezzásahové území dnes na 17 hektarech vyhlásily Lesy ČR v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. V Krušných horách lesníci obnovují porosty včetně těch vysazených po imisní kalamitě. Od loňského podzimu tam vyznačili 1500 biotopových stromů a pokračují v úpravě biotopů pro tetřívka i revitalizaci rašelinišť. Přírodu chránil i před tím, než se začalo připravovat vyhlášení CHKO.

Lesy ČR by měly v navrhované CHKO hospodařit na 75 procentech území, konkrétně na 58 960 hektarech lesa od Kraslic po Petrovice. „Aktuálně se velmi intenzivně podílíme na přípravě zonace a bližších ochranných podmínkách, ale ochraně přírody se v Krušných horách věnujeme už řadu let. Naším cílem je vytvořit stabilní, zdravý, smíšený horský les,“ řekl generální ředitel Dalibor Šafařík.

„Obnovujeme zaniklá rašeliniště a připravujeme záchranné projekty na dalších bezmála 140 hektarech. Tyto plochy jsou zároveň přirozeným biotopem tetřívka, jednoho z nejohroženějších živočišných druhů. V místech někdejšího výskytu vysazujeme jeřáby i břízy, prořeďujeme stávající porosty a udržujeme tak v horách jeho populaci,“ uvedl severočeský oblastní ředitel Lesů ČR Václav Bašta.

Pro podporu biologické rozmanitosti lesníci v navrhované CHKO od loňského podzimu vyznačili „zelenou vlnovkou“ 1500 biotopových stromů velkých dimenzí s dutinami v kmenech a korunách, silně rozbrázděnou kůrou, prasklinami a dalšími defekty. Konkrétně ve Východním Krušnohoří jich je 400 a ve všech porostech spravovaných podnikem 20 tisíc (Biotopové stromy | Lesy České republiky, s. p. (lesycr.cz).

S Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR i Krajským úřadem Ústeckého kraje nyní Lesy ČR dojednávají ponechání bez zásahu člověka 1250 hektarů ve zmíněné evropsky významné lokalitě, kde rostou skutečně biologicky cenné staré bukové porosty. Na prvních 0,8 hektarech přestaly Lesy ČR hospodařit loni a dnes na dalších 17 hektarech v převážně listnatých lesích mezi Litvínovem a Mezibořím (https://mapy.cz/s/busogumeko). „Pokud se stromy z této zóny vyvrátí nebo zlomí, nemělo by to nikoho bezprostředně ohrozit. Jejich stav ale budeme sledovat,“ dodal Bašta. Lesníci dále navrhli vyznačit na uvedených hektarech také třiadvacet biotopových ploch, které větší bezzásahová území propojí a budou tak mezi nimi snadno migrovat živočichové. Většinou na nich rostou původní dřeviny, v lesích leží mrtvé dřevo, jsou ve skalách nebo prudkých svazích. „Při výběru myslíme na návštěvníky a bezpečnostní rizika, ale i možné šíření kalamitních škůdců,“ pokračoval Bašta s tím, že se aktuálně čeká na vyjádření úřadu. „Bezzásahová území bychom rádi zaštítili smlouvou s orgány ochrany přírody,“ dodal.

Krušnohorské porosty také Lesy ČR postupně obnovují. Jde jednak o ty s náhradními dřevinami vysazené po imisní kalamitě, které dnes lesníci nahrazují cílovými hospodářskými dřevinami, jako jsou buk, smrk, javor klen, jilm horský, bříza pýřitá a jeřáb ptačí. Obnovují ale taky převážně monokulturní a stejnověké, zejména bukové porosty, jejichž zdravotní stav se výrazně zhoršuje. „Upřednostňujeme šetrný podrostní způsob, při kterém odstraňujeme mateřské dřeviny podrostlé semenáčky, takže nevznikají žádné paseky. Volíme i výběrný způsob, takže v porostech vznikají stromová patra. Lesy jsou pak odolnější vůči klimatické změně. Stromy se liší věkem, výškou i objemem a v žádné vývojové fázi nesplývají,“ zmínil Aleš Kilb, lesní správce z Litvínova.

Právě kvůli stárnutí lesů a bezpečnosti lidí je nutné na základě průběžného sledování porostů kolem obcí, jako je Telnice, Litvínov nebo Šumná, i lesních cest nebezpečné stromy nákladně zpracovat, a to stromolezeckou technikou s využitím plošin. „Jde o listnaté porosty s převahou buků starších 120 let,“ vysvětlil Kilb. Loni stálo podnik toto mimořádné kácení 380 tisíc korun, letos 1,1 milion korun.

Při hodnocení stavu porostů, sledování jejich dalšího vývoje a způsobech hospodaření v Krušných horách Lesy ČR spolupracují například se spolkem Prosilva Bohemica a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Do připravovaného projektu v přeshraničním programu INTERREG by se měly zapojit kromě ČZU také saské státní lesy, Technická univerzita v Drážďanech a Schola Humanitas.