Ukončení studia na vysoké škole

|

Stát je plátcem pojistného za nezaopatřené dítě po dobu jeho soustavné přípravy na budoucí povolání (maximálně do 26 let). Student, který ukončí vysokou školu je považován za nezaopatřené dítě ještě i kalendářní měsíc, ve kterém řádně ukončil studium a také měsíc po něm následující – tzn. podstatná informace je, ve kterém měsíci student složí závěrečnou zkoušku na vysoké škole (nikoli datum promoce).

Zde by studenti měli zpozornět, protože musí splňovat několik podmínek, aby zůstali zařazeni v kategorii státní pojištěnec. Zatímco v měsíci, kdy student složí poslední státní závěrečnou zkoušku, může být výdělečně činný, tak pro „druhý“ měsíc (tzn. měsíc po něm následující) platí několik podmínek – nesmí po celý tento „druhý“ měsíc vykonávat výdělečnou činnost ani nesmí pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud by student vykonával výdělečnou činnost celý tento kalendářní měsíc, bude vyřazen z kategorie státních pojištěnců.

Možnosti absolventa vysoké školy – z pohledu zdravotního pojištění:

  1. nastoupí do zaměstnání – pojistné hradí v roli zaměstnance a také ho za něj odvádí zaměstnavatel
  2. začne podnikat – pojistné platí sám jakoosoba samostatně výdělečně činná
  3. přihlásí se na úřad práce – pojistné za něj platí stát
  4. nepřihlásí se na úřad práce (a není za něj plátcem pojistného stát z jiného důvodu) – pojistné si musí platit sám jako OBZP

Období mezi bakalářským a magisterským studiem

Absolvent bakalářského studia je považován za nezaopatřené dítě i po dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se stane studentem téže nebo jiné vysoké školy. Podmínkou je, že toto studium bezprostředně navazuje na skončení studia na původní vysoké škole – nejdéle po dobu tří kalendářních měsíců.

Pokračování ve studiu s odstupem času

Pokud by se absolvent rozhodl pokračovat na vysoké škole až s odstupem času (kdy např. pracuje nebo podniká), bude za něj stát opět plátcem pojistného (a to od chvíle, kdy začne studovat) po dobu jeho vysokoškolského studia, maximálně však do 26 let.

Oznamovací povinnost pojištěnce

Absolvent má vůči zdravotní pojišťovně oznamovací povinnost – musí oznámit zdravotní pojišťovně všechny skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného na zdravotní pojištění, a to do 8 dnů. Výjimkou je případ, kdy pojištěnec nastupuje do zaměstnání – za zaměstnance oznamuje nástup do zaměstnání jeho zaměstnavatel.

Zdroj: www.vzp.cz

VZP

VZP nabídne kurzy první pomoci ve školách i firmách. V pilotní fázi chce proškolit 3 500 lidí

První pomoc podaná včas a správně může být rozhodující a může zachránit nejeden lidský život. Podle Českého červeného kříže přitom jen 14 % Čechů věří, že by zvládlo první pomoc poskytnout. Polovina Čechů by se o pomoc pokusila s obavami a třetina by ji nezkusila ve strachu, že zraněnému více ublíží. VZP proto spustí pilotní program s cílem zajistit 140 kurzů první pomoci do konce roku 2024.

VZP

Léčba závislostí stála VZP vloni víc než miliardu korun, z toho suverénně největší podíl „spotřebovali“ alkoholici

Lékařskou pomoc kvůli zdravotním problémům způsobených návykovými látkami vloni vyhledalo více než 42 tisíc klientů VZP, z toho dvě třetiny byli alkoholici, především pak muži. Celkem pojišťovna zaplatila za léčbu závislých přes 1,3 mld. Kč. Statistiku vydává pojišťovna k připomenutí Mezinárodního dne proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi.

VZP

Zástup lékaře v době dovolené

Lékař má povinnost zpřístupnit pacientům informaci o svém zástupu v době své nepřítomnosti nebo dočasného přerušení poskytování zdravotních služeb. Povinnost poskytovatelům zdravotní péče ukládá zákon o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.).