Radní hl. m. Prahy na svém pondělním jednání schválili zahájení prací na projektové dokumentaci podrobného inženýrskogeologického průzkumu staveb vnitřního Městského okruhu plánovaných v severovýchodní části hlavního města. Konkrétně se průzkum bude týkat chybějících úseků Pelc/Tyrolka – Balabenka a Balabenka – Štěrboholská radiála i výstavby Libeňské spojky. Práce se uskuteční v rámci aktuálního dopracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí.
„Provedený geotechnický průzkum o 89 hloubkových vrtech nám poskytl data a informace, které stačily pro územní rozhodnutí. Ale pro stavební povolení potřebujeme o geologickém prostředí znát mnohem větší detail. A s tím nám pomůže podrobný navazující geologický průzkum. Stejně jako u metra D jeho tunely budou základem tunelů, kde se budou v budoucnu plynule prohánět desetitisíce řidičů,“ říká náměstek pro oblast dopravy Adam Scheinherr a dodává: „Připravovat tak velké infrastrukturní stavby, jako je dokončení vnitřního Městského okruhu, je mravenčí a často neviditelná práce. Papírování, projektování, získávání informací, obíhání úřadů. Musí se udělat obrovské množství práce, než se kopne do země. Ale bez toho to nejde. Za jedno volební období jsme s kolegy odpracovali to, co se neudělalo za posledních 15 let, kdy se o projektu jen mluvilo, ale práce stála.“
Pražská rada rozhodla o zahájení prací na projektové dokumentaci podrobného inženýrskogeologického průzkumu v souvislosti s nynější finalizací konceptu dokumentace pro územní rozhodnutí staveb Městského okruhu Pelc/Tyrolka – Balabenka a Balabenka – Štěrboholská radiála i stavby Libeňská spojka, který bude již brzy předložen k projednání v územním řízení.
Souběžně s pracemi na konceptu dokumentace pro územní rozhodnutí se již uskutečnil předběžný geotechnický průzkum, který byl dokončen loni v prosinci. Z vyhodnocení výsledků dosavadního průzkumu však vyplynulo, že inženýrskogeologické a geotechnické poměry v trase staveb okruhu jsou složité a bude nezbytné zpřesnění a doplnění zjištěných informací o horninovém prostředí právě podrobným inženýrskogeologickým průzkumem.
Ten by se měl uskutečnit kombinací průzkumných prací z povrchu a pomocí průzkumných štol. Cílem je ověřit kritická místa s vysokým rizikem v trase ražených tunelů. Součástí budování průzkumných štol musí být navíc i geotechnický monitoring, který bude zajišťovat nejen bezpečnost při jejich vzniku, ale umožní také zhodnotit následnou reakci horninového prostředí na vybudované štoly. Ze získaných výsledků a zkušeností pak bude možné přesněji předpovědět očekávané deformace při samotné dostavbě jednotlivých úseků Městského okruhu a navrhnout vhodná opatření pro zamezení negativních vlivů ražeb.
Zároveň také vyplývají ze závazných stanovisek EIA (posuzování vlivů stavby na životní prostředí) podmínky pro přípravu stavby, které bude nezbytné ověřit, a to jak v rámci projektové dokumentace, tak i souvisejících průzkumů. Mezi tyto podmínky patří například ověření obsahu arsenu v masivu, vliv trhacích prací na nadzemní zástavbu nebo hydrotechnické poměry.
Vypracování projektové dokumentace podrobného inženýrskogeologického průzkumu, a především pak následné provedení průzkumných prací je časově náročné, proto je pro zajištění kontinuity přípravy staveb Městského okruhu nezbytné práce zahájit bezodkladně.
Zdroj: www.praha.eu