Tiskovec.cz 
Celková délka protipovodňových opatření na území hlavního města, která zahrnuje zemní valy, pevné betonové stěny a mobilní hrazení, je po dokončení všech etap 19,255 km, z toho mobilní hrazení tvoří 6,795 km. Výška mobilního hrazení se pohybuje v rozmezí od 0,2 do 6,27 metru. Pod všemi protipovodňovými liniemi jsou vybudovány vodotěsné železobetonové, štětovnicové či jílocementové stěny do hloubky nepropustného podloží, v některých místech až 12 metrů hluboké.
Zásadní jsou také další součásti protipovodňové ochrany, jako je například Čerpací stanice Libeň. Jedná se o protipovodňovou čerpací stanici se 6 čerpadly o celkové kapacitě 20 m3/s a protipovodňový uzávěr přístavů a přítoku Rokytky. Objekt umožňuje uzavřít ústí Rokytky i dešťovou kanalizaci a přečerpávat je do Vltavy. Obě vzpěrná vrata jsou přemostěna pěší a cyklistickou stezkou z Thomayerových sadů na Libeňský ostrov. Rozdíl mezi normální úrovní hladiny a úrovní z roku 2002 zde činí asi 8 metrů.
Vyústění Čertovky je už od roku 2004 ochráněno pojízdným tabulovým uzávěrem nazvaným Uzávěr Čertovka. Ten se v případě potřeby vysune. Jedná se o skrytá vrata o hmotnosti 51 tun, která jsou dlouhá 23,5 metru a vysoká 4,9 metru. Ochranou funkci uzávěru lze zvýšit mobilním hrazením na celkovou výšku 7,87 metru.
Dalším důležitým prvkem protipovodňové ochrany je zařízení na ochranu průmyslového koridoru KOMOKO, které se skládá z 13 čerpacích stanic o 25 čerpadlech různého výkonu a z hradících a vyvěracích šachet. Pro zajištění provozu při výpadku elektrické energie se čerpací stanice napojují na 8 kusů náhradních zdrojů elektrické energie. Součástí zařízení KOMOKO jsou čtyři podjezdy pod železniční tratí, které jsou hrazeny 56 kusy naplavovacích trámců v lokalitě městské části Praha 12, konkrétně v ulicích U Kina a K jezu, a dále v městské části Praha 4, v ulicích V Náklích a Mezi Vodami.
Vývoj budování protipovodňové ochrany v Praze
V důsledku povodní v roce 1997 na Moravě se začala řešit i protipovodňová ochrana hlavního města Prahy. V letech 1999-2000 byla realizována první etapa protipovodňové ochrany 0001 Staré Město a Josefov. V roce 2002 tato opatření zřejmě zachránila Staré Město před zaplavením.
Od povodní v roce 2002 byly zahájeny projekty na další etapy protipovodňové ochrany. Do roku 2006 byly dokončeny tyto oblasti: Etapa 0002 Malá Strana a Kampa, Etapa 0003 Karlín a Libeň, Etapa 0004 Holešovice a Stromovka, Etapa 0005 Výtoň, Podolí a Smíchov a Etapa 0008 Modřany. Do roku 2013 byla dokončena ještě Etapa 0006 Zbraslav, Radotín, Velká a Malá Chuchle a etapa 0007 Troja.
Ke konci roku 2012 bylo investováno do protipovodňové ochrany celkem 3,9 miliardy Kč. Za období 2018 až 2022 pak bylo vynaloženo na tento účel dalších 126 milionů Kč včetně DPH. Pro srovnání, jen obnova metra zatopeného v roce 2002 stála asi 7 miliard Kč. První etapy financovalo přímo hlavní město, pro zbývající části se Praha snažila získat podporu ze státního rozpočtu i příslušných evropských fondů. V srpnu 2007 dostala Praha státní dotaci 0,6 miliardy Kč na dokončení opatření.
Povodně v roce 2002 a v roce 2013
V roce 2002 muselo být v Praze evakuováno kvůli povodni téměř 50 000 obyvatel. Po výstavbě protipovodňových opatření bylo při povodni v roce 2013 evakuováno již pouze 1 279 obyvatel města. Celkové škody v roce 2002 činily 27 miliard Kč, při povodni v roce 2013 díky protipovodňové ochraně byly škody „pouze“ 4 miliardy Kč.
Povodní v srpnu 2002 byly postiženy městské části Praha 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, 12, Suchdol, Lysolaje, Chuchle, Radotín Zbraslav Lipence a Troja. Nejpostiženějšími městskými částmi byly Praha 7 a Praha 8, kde došlo ke značným škodám jak na památkových objektech, tak i na obytných domech. Velmi postižena byla také Kampa, kde utrpěly nejvíce památkové objekty. Celkové škody v Praze 1 mohly být několikanásobně větší, ale díky tomu, že již byla vybudována protipovodňová ochrana na pravém břehu Vltavy v této městské části, došlo pouze ke škodám zapříčiněným spodní vodou, která vnikla do suterénů budov.
Velká voda před 22 lety také zaplavila celou spodní část pražské zoologické zahrady. Nejpostiženější byly pavilony goril, velkých savců či šelem. Celkem 134 zvířat povodeň nepřežilo, většina z nich byli ptáci. Část uhynula až po evakuaci kvůli stresu. Škody v zoo byly více než 230 milionů Kč.
Povodeň v roce 2002 zasáhla více než 5,8 % rozlohy města. Jednalo se i o místa s nejhustší či důležitou městskou (zejména dopravní) infrastrukturou, jakož i místa s největší hustotou obyvatel a s historickou zástavbou.
Veškeré aktuální informace k povodňovému ohrožení na území hlavního města najdou Pražané na webu: bezpecnost.praha.eu.
Zároveň byla na tento víkend ve dnech 14. a 15. září 2024 mimořádné zprovozněna informační linka Magistrátu hl. m. Prahy 800 100 000 v době od 9:00 do 15:00 hodin. Linka bude sloužit Pražanům v krizové situaci související s hrozícími povodněmi.
Zdroj: praha.eu
