Tiskovec.cz Programový manažer Nadace Vodafone Jan Fencl nastoupil do neziskového byznysu v roce 2017 po téměř čtvrt století praxe v řízení poradenských a advokátních firem. Stará se především o akcelerační program Laboratoř Nadace Vodafone, kde otevírá dveře technologickým nápadům, které pomáhají zlepšovat životy lidí, zvlášť těch s handicapem. Ve volném čase se věnuje curlingu. Se svým týmem reprezentoval ČR dokonce na Mistrovství světa v Jižní Koreji.
Jak tě napadlo přejít z řízení advokátní kanceláře do oblasti nezisku?
Vždycky jsem k tomu trochu tíhnul, léta jsem dobrovolničil pro Červený kříž, při práci v advokátní kanceláři jsem založil nadační fond. A mám vystudovanou filozofickou fakultu. Učil jsem se, jak učit, tedy jak předat informace tak, aby si cílová skupina z toho vzala co nejvíce. Bez ohledu na to, zda se jedná o osoby se speciálními potřebami, nebo třeba kolegy v práci. V tomto směru musím ocenit naše kolegy z tréninku, jsou v tomhle oboru profíci.
Hledal jsi něco, co by dávalo smysl?
Trochu ano, po letech řízení advokátní firmy jsem hledal práci s lidmi, která bude mít navíc nějaký další smysluplný přesah. To mě vždycky zajímalo. V neziskovkách jsou hodně srdcaři, kterým ale občas chybí praktické zkušenosti, umění jednání a ekonomické myšlení. I neziskovku musíš řídit jako firmu, mít jasné ekonomické parametry, umět jednat s partnery, sponzory nebo institucemi státní správy. Taky musíš umět tyhle dovednosti předávat dál. A tohle know-how jsem chtěl využít. Učím lidi, firmy a sociální start-upy, které do Nadace Vodafone přicházejí, jak o svých nápadech, idejích a projektech přemýšlet dál a občas i třeba i z jiného úhlu pohledu. Jak do toho zahrnout například i ekonomiku a marketing, protože bez nich to nejde. Máme totiž spoustu zajímavých projektů, které ale bez podpory partnerů, státní správy nebo dalších institucí, nemají strategii na trvalou udržitelnost a tím myslím především tu ekonomickou. A já jim ukazuju, jak se na projekty dívat z různých stran a ty možnosti hledat. Pomáhám jim otevírat oči a vést je. A taky jim dávám reálnou zpětnou vazbu, když vidím, že přes veškeré úsilí se projekt dostává do slepé uličky. Hezky to vystihnul Jára Cimrman, který říkal: Někdy je těžké myšlenku udržet a někdy ji i opustit.
Nadace Vodafone podporuje v rámci svých programů tři základní oblasti. Jaké to jsou a jak ta podpora probíhá?
Jednou oblastí je program Digitální odysea, vzdělávací platforma pro seniory. Učíme je pracovat s digitálními technologiemi, které jim ulehčí spojení se světem. Druhou oblastí je firemní dobrovolnictví, kdy lidé z Vodafonu pomáhají neziskovému sektoru formou klasického a expertního dobrovolnictví. Poslední oblastí je Technologie pro společnost a akcelerační program Laboratoř Nadace Vodafone. A to je moje parketa.
O co přesně se staráš?
Vyhledávám nové inovativní projekty, startu-upy, které jsou specifické tím, že mají sociální přesah. Každoročně se nám hlásí zhruba 80 až 90 projektů. Snažíme se vybírat neziskové organizace, univerzitní týmy nebo začínající start-upy. Pomáháme opravdu subjektům, které jsou zatím neziskové, protože když generují zisk, tak to vnímáme tak, že už nás nepotřebují. Na výběru se podílí odborná porota lidí z Nadace, ale i z byznysu. Díváme se na to, co je to za projekt, jestli už podobný neexistuje a taky máme podmínku, aby měl dopad minimálně na 10 000 uživatelů. Desítka nejschopnějších projektů pak míří na tzv. bootcamp, kde porota vybere až pět vítězných, kterým dál pomáháme. Rád bych ale dodal, že na to všechno nejsem sám, jsem součástí týmu Nadace Vodafone. A tady mi pomáhají Zuzka Bártová, která se stará o komunikaci a PR, a Miri Kočíková, komunitní a projektová manažerka platformy Vodafone Nápad roku, který je partnerem Laboratoře.
Zmínil jsi bootcamp, co to je?
Jde o dvoudenní akci, na které vybraná desítka týmů představuje své projekty a jejich cíle mentorům a porotě. Je to pro ně velká výzva, protože se naučí prezentovat projekt a jeho přínosy pro sociální oblast a tyhle dovednosti pak zúročí třeba při dalším jednáním s partnery nebo sponzory. Tady už jsou součástí poroty lidé z byznysu.
A v čem tedy pomoc Nadace přesně spočívá?
První pomoc spočívá ve stotisícové částce. Není to možná žádná závratná suma, ale tím, že je postupně uvolňována v závislosti na nastaveném plánu cílů jednotlivých projektů, pomáhá třeba dodělat dílčí věci. Pro každý projekt připravujeme individuální harmonogram cílů. Tím největším přínosem jsou odborní mentoři, kteří pak jednotlivým projektům na míru a zdarma radí, jak cíle z harmonogramu naplnit. Tím to určitě také nekončí, pomáháme projekty napojit na různé cílové skupiny, organizace, státní správu nebo sponzory a partnery. Ty mohou kromě dalších financí poskytnout i důležitou zpětnou vazbu, či je například zařadit do své strategie CSR, nebo udržitelného podnikání. A obrovskou a nedílnou podporou, kterou projekty dostávají, je jejich zviditelnění prostřednictvím komunikačních kanálů Nadace Vodafone. Protože jak někdy s nadsázkou týmům připomínáme: I kdybyste vymysleli perpetum mobile, když se o něm nikdo nedozví, nikdo si ho nepořídí, a nakonec skončí v propadlišti dějin dřív, než začal.
Zkus mi dát nějaký příklad zpětné vazby z praxe.
Představ si třeba nápad na to, jak by mohla fungovat aplikace pro neslyšící. Ale vymýšlí ji člověk, který slyší, a i přes dobrou víru pomoct si neumí spoustu věcí představit. Ta zpětná vazba od cílové skupiny je velmi cenná. Existuje spousta specifických aplikací a řešení a cílové skupiny o tom mnohdy vůbec neví. Naše role je tyhle světy spojovat a ukazovat, jaké technologie existují a jak mohou pomoci. Otevíráme nápadům dveře k cílové skupině, vzděláváme a představujeme projekty na našich sociálních sítích, workshopech, konferencích, festivalech apod. Snažíme se propojovat oba světy, a to je někdy nekončící práce, pokud mají být naše projekty úspěšné.
Vím, že na bootcamp navazuje po nějaké době tzv. Demo Day. Co to je? Že už má třeba start-up hotovou aplikaci?
Záleží na tom, co je nastaveno v harmonogramu cílů. Třeba to ještě není hotová aplikace, ale její prototyp. Nebo příprava průzkumu trhu. Na Demo Day představují týmy odborné porotě, ale například i investorům a novinářům, jaký pokrok udělaly během akcelerace, jaké jsou reakce prvních zákazníků a případně nových partnerů.
Jaké TOP 3 projekty tě nejvíc chytly za srdce?
To máš jako s dětmi. Když jich máš spoustu, tak neřekneš, že tyhle tři máš nejradši. Takže mám rád všechny. Ale k některým projektům si člověk vybuduje hlubší vztah, protože mu je třeba bližší nějaká technologie. Tematicky je to obrovský záběr – neslyšící, kvadruplegici, domácí a sexuální násilí nebo třeba využívání virtuální reality při operacích mozku. Právě projekty v oblasti telemedicíny a pomoci osobám se speciálními potřebami mám rád, protože tak nějak podvědomě tuším, že čím dříve se tyto inovace dostanou k lidem, tím dříve dokážeme zlepšit život konkrétního člověka a možná i zvrátit nepříznivou a někdy i fatální diagnózu. I proto se snažíme v Laboratoři všechny projekty maximálně akcelerovat, a to někdy i nad rámec toho, co by se od nás očekávalo. Aktuálně máme například v programu VR AWAKE, projekt virtuální reality, který pomáhá při operacích mozkových nádorů. Funguje to tak, že pacient je nejdřív uspán, ale v určité fázi operace je probuzen (awake) a testují se jeho kognitivní a řečové schopnosti. Tím se zjistí, jak na tom poškozená část mozku je a taky zda nedochází k poškození dalších důležitých částí mozku. Pacient se probouzí třeba do meditativního příjemného prostředí, takže je to pro něj daleko menší stres, než když kolem sebe vidí deset doktorů a lékařské přístroje. Dalším zajímavým příkladem jsou virtuální rehabilitace pro vozíčkáře, kteří díky brýlím mají „virtuální“ nohy a učí mozek propojovat zrcadlové neurony. Rehabilitace tak pomáhá třeba odstraňovat bolesti zad, kterými lidé na vozíčku často trpí.
10. ročník je za vámi, co vás teď v Laboratoři Nadace Vodafone čeká?
Připravujeme 11. ročník a těšíme se, protože technologie se neuvěřitelně rychle rozvíjejí. Dnes tu máme umělou inteligenci, ve Vodafonu třeba novou síť Cat-M pro IoT (internet věcí) a spoustu dalších technologií. A je velká pravděpodobnost, že nás čekají hodně inovativní projekty. Navíc spolupracujeme s kolegy a kolegyněmi napříč Vodafonem a Laboratoř chceme víc propojit s reálným byznys světem, třeba s #Vodafone UniLabem. To je 5G laboratoř v prostorách Vysokého učení technického v Brně, kde si mohou firmy a start-upy otestovat své nápady a konzultovat další řešení.
A co rád děláš ve volném čase? Slyšeli jsme, že prý rád zametáš?
To bych chtěl uvést na pravou míru, že určitě doma rád nezametám, ale ve sportu to naopak dělám rád. Věnuji se už bezmála 30 let curlingu, což je hra s obrovskou tradicí. Pochází z konce 15. století ze Skotska a má podobně dlouhou tradici jako golf. Vždycky jsme hráli v ČR nejvyšší soutěže, ale často také jezdíme na turnaje do zahraničí. Loni jsme vyhráli Český pohár seniorů a náš tým Letící kameny se dostal na Mistrovství světa v Jižní Koreji! Dostali jsme se až do čtvrtfinále a z 24 týmů jsme skončili na sdíleném pátém místě! Byl to skvělý zážitek, mimo jiné i proto, že jsme hráli v prostorách, kde se v roce 2018 konaly Zimní Olympijské hry.
Výběr z projektů, které Laboratoř Nadace Vodafone v minulosti podpořila:
AfaSlovník aplikace, která učí pacienty po mrtvici znovu mluvit
VR Vitalis rehabilitace ve virtuální realitě
VR AWAKE virtuální realita, která pomáhá při operacích mozkových nádorů
Z-Arm myoelektrická protéza horní končetiny na míru
Včelka aplikace pro vzdělávání dětí při čtění, matematicš a cizích jazyků
Echo mobilní aplikace na pomoc při pátrání po pohřešovaných dětech
Kikiriki Games mobilní hry pro nevidomé
CF Hero mobilní kouč a kámoš pro teenagery s cystickou fibrózou
Silou hlasu hlasový software a chytrá domácnost ovládaná hlasem pro kvadruplegiky (včetně osob s obtížemi řeči)
VozejkMap aplikace pro bezbarierovou navigace vozíčkářů do cílového místa
Zdroj: www.vodafone.cz
