Firmy musejí svou kulturu tvořit komplexně. Pomůže jim s tím projekt Edenred Wellbeing

|

Požadavky zaměstnanců se neustále zvyšují a to, co před několika lety vnímali jako atraktivní benefity, již dnes považují za samozřejmost. Koncept wellbeingu a vyváženosti osobního a pracovního života jsou proto momentálně v centru pozornosti drtivé většiny personalistů. Právě jim chce tyto celosvětové trendy pomoci uchopit společnost Edenred, a to v rámci nově spuštěného projektu Edenred Wellbeing. Jeho cílem je na základě dat i zkušeností ze zahraničí poradit firmám, jak budovat správnou firemní kulturu krok za krokem. Díky propojení s partnery a odborníky navíc zaměstnavatelům poskytne i specializované nástroje k jejímu dosažení.

Wellbeing se v posledních letech stal nedílnou součástí slovníku personalistů a manažerů napříč českými firmami. Spokojenost zaměstnanců je dnes pro drtivou většinu firem klíčová. Ne každému se však daří tento cíl skutečně naplňovat. „Wellbeingu je v souvislosti s pracovním životem potřeba se věnovat systematicky. Teambuildingové aktivity nebo firemní večírky jsou sice stále žádanější, ale samy o sobě nestačí. Za Edenred proto chceme dát zaměstnavatelům návod, jak firemní kulturu budovat komplexně. Dnes totiž nejde o volbu, ale o nutnost. A to pro všechny firmy, které si spokojené a kvalifikované zaměstnance chtějí dlouhodobě udržet,“ komentuje Vladimír Rejlek, ředitel marketingu a inovací společnosti Edenred, a dodává, že projekt Wellbeing je součástí iniciativy společnosti Edenred, jejímž cílem je ve spolupráci s partnery poskytovat firmám konkrétní tipy a návody, například ve formě nově spuštěného blogu – ten HRistům pomůže také s firemní kulturou.

Zaměstnanci vědí, co chtějí

Při tvorbě firemní kultury již naštěstí nemusejí zaměstnavatelé spoléhat jen na vlastní vizi. Zaměstnanci dobře vědí, jaké benefity chtějí, a nebojí se to dát najevo. Při výběru práce je tak nezajímá pouze výše mzdy, ale i to, jak se o ně zaměstnavatel postará. Podle dubnového průzkumu společnosti Edenred například považuje přes 90 % zaměstnanců za důležité benefity v podobě dovolené navíc, třináctého platu a podpory stravování. Více než čtyři pětiny zaměstnanců pak chtějí také příspěvky na volnočasové aktivity nebo sick days.

BlogWellbeing-graf_1

„Benefity jsou pro firmy nástrojem, jak svým zaměstnancům poskytnout určitý standard nad rámec samotné mzdy. Představují však zároveň ideálního prostředníka pro budování vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, což je základní předpoklad při tvorbě firemní kultury. Zdravá strava na pracovišti, flexibilita při volbě práce z domova či v kanceláři, ale třeba i prevence duševního zdraví a podpora při sportovních aktivitách tvoří komplexní balíček, který dnes souhrnně označujeme jako zaměstnanecký wellbeing. Jde zároveň o nástroj s celospolečenským přesahem, který pomáhá i v sociální rovině,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred a jako příklad trendu uvádí nedávný průzkum společností Edenred a STEM/MARK, ve kterém až 45 % zaměstnanců uvedlo, že firemní stravování jim dlouhodobě pomáhá zajistit pravidelnou stravu a vyvážený jídelníček.

„V západní Evropě jsou nároky zaměstnanců spojené s wellbeingem zcela běžným standardem. Stejným směrem se ale trh bude postupně vyvíjet i u nás. Právě proto jsme se rozhodli spustit projekt Edenred Wellbeing – abychom HRistům v Česku pomohli tuhle velkou změnu co nejlépe uchopit. Naše expertíza stojí na třech základních pilířích. Jsou to spolupráce s oborovými partnery, naše zkušenosti ze zahraničních trhů a především znalosti, které máme podložené tvrdými daty. Díky našim pravidelným průzkumům jsme schopni personalistům ukázat současný vývoj trendů, ale i to, jak s nimi dále pracovat,“ dodává Martišková.

Hlavní je o problémech vědět

Pro efektivní podporu wellbeingu zaměstnanců je nezbytné, aby firmy našly způsob, jak jejich spokojenost monitorovat. „Základem by vždy měla být otevřená komunikace mezi zaměstnanci a vedením firmy. Zaměstnanci by se neměli bát ozvat, když je něco trápí nebo když s něčím nejsou spokojeni. Pokud v pracovním kolektivu vytvoříme pozitivní otevřené prostředí, ve kterém zaměstnanci cítí, že firmě na nich a na jejich názoru záleží, dokážeme mnohem snadněji odhalovat případné nedostatky a bude pro nás výrazně snazší je řešit,“ vysvětluje Tomáš Rosputinský, CEO a Co-Founder společnosti Staffino, která zaměstnavatelům přináší možnost snadného měření spokojenosti zaměstnanců s využitím moderních platforem, jež umožňují sbírat a analyzovat zpětnou vazbu.

O vlastní zdraví doporučují odborníci pečovat především přímo během výkonu práce. „Fyzická a duševní pohoda jdou ruku v ruce – třeba nevhodná optimalizace pracovního místa může mít za následek nejen bolest a ztuhlost svalů. Často se nevhodné podmínky v sedavém zaměstnání projeví i ve formě zvýšeného stresu, únavy nebo potíží se soustředěním. Při práci z domova bývá riziko ještě vyšší. Do svých domácích kanceláří totiž obvykle neinvestujeme a méně se hlídáme. Správný zaměstnavatel by proto pro svůj personál měl zajistit zdravé prostředí k práci – ale zároveň by jej měl i motivovat k tomu, aby si podmínky při práci hlídal a měl své zdraví na paměti i v kanceláři,“ vysvětluje Ondřej Horák, CEO společnosti Office Fitness.

Zásadní roli v oblasti wellbeingu zaměstnanců hraje jejich fyzické a duševní zdraví. Na něj se však i v dnešní době zapomíná. „Ačkoliv se situace výrazně zlepšila, stále se v některých firmách setkáváme s tím, že jsou zaměstnanci výrazně přetěžováni a chybí jim aktivní podpora při zvládání stresu nebo kritických situací. To přitom může mít neblahé následky na jejich duševní, ale i fyzické zdraví. V dlouhodobějším horizontu pak mluvíme o riziku vyhoření. Pokud firmy nechtějí tímto způsobem přicházet o své nejlepší pracovníky, měly by se takovým situacím snažit aktivně předcházet,“ varuje Peter Hupka z Hedepy. „Firmy musejí aktivně sledovat psychickou pohodu a dobře cílit podporu a pomoc,“ dodává. V dubnovém průzkumu společnosti Edenred uvedlo přes 60 % respondentů, že je příspěvky na volnočasové aktivity motivují k větší investici do vlastní duševní a fyzické pohody.

Edenred Wellbeing

Společnost Edenred chce nastartovat transformaci českých firem směrem k modernímu pracovnímu prostředí. Přichází proto ve spolupráci s partnery s projektem Edenred Wellbeing. Jeho cílem je firmám i zaměstnancům pomoci s pochopením toho, co wellbeing a moderní pracovní kultura vlastně znamenají a jak jich dosáhnout v konkrétních krocích. Součástí projektu je mimo jiné blog, kde čtenáři najdou inspiraci napříč širokou škálou oblastí zaměstnanecké spokojenosti – například články vytvořené ve spolupráci s platformou Hedepy, rozebírající důležitost psychické hygieny. Od Jiřího Zadiny z Office Fitness se zase čtenáři dozvědí, proč může být sedavé zaměstnání pro lidské tělo nebezpečné. Experti ze společnosti Staffino se s nimi také podělí o tipy, jak efektivně změřit spokojenost zaměstnanců. Kromě toho chystá Edenred pod hlavičkou projektu Wellbeing pro HR komunitu i další edukační aktivity – například webináře nebo spolupráci s ambasadory.

Více informací najdete na: wellbeing.edenred.cz.

Zdroj: www.edenred.cz

Edenred

V restauraci, nebo z krabičky? Na oběd v práci je hlavní si udělat čas, říká odborník

Zajistit si cenově přijatelné stravování je pro zaměstnance stále obtížnější. Ve srovnání s minulým rokem podle průzkumu STEM/MARK pro společnost Edenred zvedlo ceny více než 94 % restaurací, průměrný meziroční nárůst ceny obědového menu v dubnu činil 14 %.[1] Stoupá zároveň i počet lidí, kteří si do práce nosí jídlo z domova. Podíl „krabičkářů“ mezi zaměstnanci v letošním roce vzrostl na rekordních bezmála 58 %. Podle expertů je důležité hlavně to, aby si lidé na oběd našli čas a jedli v klidném prostředí bez zbytečného spěchu – k tomu by je měli motivovat především zaměstnavatelé. Zaměstnanci, kterým firmy na stravu nepřispívají, totiž mnohem častěji obědy úplně vynechávají.

Edenred

Velké půlroční srovnání cen obědů: Ve kterých regionech se najíte nejlevněji?

V průběhu prvního pololetí stoupla průměrná cena oběda o 2,7 % na 182,4 koruny. Ve srovnání s druhou polovinou loňského roku, kdy v důsledku inflace ceny poledního menu napříč republikou vzrostly o více než desetinu, tak došlo k výraznému zpomalení zdražování. Vyplývá to z Edenred Restaurant Indexu sestavovaného na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet společnosti Edenred. Odborníci ujišťují, že ani ve druhé polovině letošního roku by neměl hrozit výrazný nárůst nákladů na stravování. Nejvíce si za stravování v restauracích připlatili lidé v Českých Budějovicích, nejméně naopak v Pardubicích. Ceny napříč regiony se přesto liší v rozmezí až desítek korun.

Edenred

Na každodenní teplý oběd dosáhne méně než šestina zaměstnanců. Může za to zdražování

Češi si v práci dopřávají teplé obědy stále méně. V jídelně nebo restauraci obědvá každý pracovní den jen 16 % zaměstnanců. Téměř polovina na oběd do jídelny nebo restaurace nechodí vůbec. Roste naopak obliba svačin a hotových polotovarů ze supermarketů, které však výživovou hodnotu oběda dlouhodobě nenahradí. Důvodem poklesu pravidelného stravování v jídelnách a restauracích je zdražování. Průměrná cena obědového menu podle Edenred Restaurant Indexu ve srovnání s červencem 2022 stoupla o 21,4 koruny na zhruba 185 korun.