Edenred··8 min

Češi, národ „meníčkářů“: V Evropě jsme unikát

Podle denní nabídky si restauraci během oběda vybírá 4 z 5 Čechů. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky napříč Evropou. Výběrem z denního menu se snažíme šetřit nejen čas, ale i peníze. Za stravování ve srovnání s většinou Evropanů platíme v průměru méně, experti však poukazují i na dopady z hlediska vyváženosti jídelníčku. Čeští strávníci totiž na zdravé stravování zároveň dbají mnohem méně než jejich sousedi. Více než polovina z nich navíc jako součást zdravé nabídky nepovažuje označení nutričních hodnot.

Nikoho nezajímají denní nabídky restaurací tolik, jako Čechy. Ukázala to data z robustního průzkumu Barometr FOOD, který zkoumal stravovací návyky Evropanů.[1] Při výběru restaurace se denním „meníčkem“ řídí 82 % tuzemských strávníků, což je největší podíl v Evropě. Silný vztah k denním nabídkám mají podle průzkumu i Slováci, kde k nim přihlíží tři čtvrtiny respondentů. V souladu s Evropským průměrem (60 %) jsou naopak naši další sousedé – Rakušané (55 %) a Poláci (60 %). Naprostým opakem Českých a Slovenských strávníků jsou pak například Italové. Denní nabídka při volbě restaurace, kde obědvat, zajímá jen třetinu z nich.

[1] Sběr odpovědí průzkumu „Barometr FOOD“ probíhal od 26. července 2023 do 24. září 2023. V České republice se jej zúčastnilo celkem 4603 respondentů z řad držitelů karet Edenred. Ve vybraných zemích napříč Evropou (zahrnujících například Slovensko, Francii, Itálii a další) se průzkumu zúčastnilo 35663 respondentů.

TZ_tabulka_01_06-11-2023

„Co se týče zdravého stravování, Češi během oběda obvykle přenechají iniciativu restauracím, jejichž nabídce velmi důvěřují. Denní menu jim v tomto ohledu zpřístupňuje kvalitní teplé jídlo za výhodnější cenu. Obliba denních nabídek ale odhaluje i další, ne zcela pozitivní trendy. Na oběd bychom si například měli vyhradit dostatek času a řídit se nejen praktičností, ale i dopady na vlastní zdraví a pohodu. Považujeme jej ostatně za nejdůležitější jídlo dne. Mnohdy však obědváme ve spěchu a nepohodlí, a úspoře času podřizujeme i výběr restaurace. Ve 3 ze 4 případů totiž zvažujeme i to, jak daleko se nachází od kanceláře či místa pracoviště,“ komentuje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, a dodává že právě nabídka zdravých pokrmů výběrovým kritériem jen u poloviny Čechů.

I přes snahu šetřit čas ovšem Češi ve srovnání s ostatními Evropskými státy méně sahají po možnosti rozvážky či vyzvednutí si hotového jídla. Často tyto služby využívá 11 % z nás, vůbec nikdy téměř třetina. Výrazně se tak vymykáme trendu střední Evropy. Na Slovensku si jídlo často objedná hned 25 % lidí, v Rakousku 24 %. „Výsledky průzkumu odpovídají našim datům o platbách za stravování během oběda. V září bylo provedeno u rozvážkových služeb lehce přes 9 % plateb za obědy. Na celkové útratě se však podílely z 22 %. Nechat si oběd doručit do kanceláře je tedy spíše příležitostnou záležitostí – populární jsou především objednávky skupinové, třeba v rámci firemních a teambuildingových obědů,“ doplňuje Aneta Martišková.

[1] Sběr odpovědí průzkumu „Barometr FOOD“ probíhal od 26. července 2023 do 24. září 2023. V České republice se jej zúčastnilo celkem 4603 respondentů z řad držitelů karet Edenred. Ve vybraných zemích napříč Evropou (zahrnujících například Slovensko, Francii, Itálii a další) se průzkumu zúčastnilo 35663 respondentů.

Hlavně levně!

Na ceny potravin jsou Češi oproti většině Evropanů v současnosti citlivější. V případě dalšího zdražování by omezilo své výdaje na nákup jídla 59 % respondentů. Podobný postoj zastávají i naši sousedé. Slováci by šetřili v 60 % případů, Rakušané jsou s 53 % mírně zdrženlivější. Na jídlo si naopak nenechají sahat Italové. Výdaje by v domově středomořské kuchyně omezilo pouhých 29 % dotázaných.

„V západních a středomořských regionech je méně obvyklé, aby kvalita nebo množství potravin bylo tou první položkou, na které lidé v době krize začnou šetřit. Zdravá a vyvážená strava je zkrátka v jejich hodnotovém žebříčku mnohem výše. Češi si tuto důležitost uvědomují jen zřídka. S ohledem na stále rostoucí obezitu populace včetně dětí a vysoký podíl civilizačních chorob spojených se špatnými stravovacími návyky je potřeba o tom mluvit mnohem hlasitěji než doposud,“ říká Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR. A jeho slova potvrzují i data z průzkumu. Podle něj si tři pětiny Čechů v současné době více všímají vyváženého stravování. Evropský průměr přitom činí až 76 %.

Nezdravé jídlo nám nevadí

Zdravou nabídku obvykle nevyžadujeme ani od restaurací, očekává ji jen 44 % strávníků. To je o závratných 25 procentních bodů méně, než je v Evropě běžné (69 %). Vyčníváme přitom i v porovnání s našimi sousedy. V Polsku zdravou nabídku od restaurací očekává 65 % lidí, na Slovensku 66 % lidí a v Rakousku dokonce 78 %. Evropskými premianty jsou Španělé (85 %) a Portugalci (86 %).

TZ_tabulka_02_06-11-2023

„Přestože výsledky průzkumu ukazují, že česká populace má velmi jasný názor na to, co je a není zdravé, její pohled nemusí být nutně správný. Zatímco čerstvost produktů je mezi českými zákazníky důležitým faktorem výběru, nutriční obsah většina Čechů za důležitý nepovažuje. Je to přitom právě obsah živin, který nám poskytuje informaci o tom, jak nás daný pokrm zasytí a zda je sestaven v souladu s nutričními doporučeními. Jasné a pro spotřebitele srozumitelné označení obsahu energie a živin pokrmů na restauračním menu nebo na obalech prodávaných produktů, např. v podobě semaforu Nutri-Score, by nejen podpořilo nutriční gramotnost české populace, ale zároveň by mohlo sloužit jako jasné vodítko při sestavování nabídky a reformulaci produktů,“ říká MUDr. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.

Ačkoliv právě jasné označení nutričních hodnot potravin je důležitým vodítkem, podle kterého se mohou lidé při sestavování zdravého jídelníčku orientovat, podle průzkumu ho vnímá jako součást zdravé nabídky pouhých 43 % Čechů. To je velmi daleko za evropským průměrem (67 %). Nejsme v tom ale sami. Podobně laxně k označení nutričních hodnot přistupují i Slováci (52 %) či Rakušané (48 %). Celoevropský průměr naopak zvyšují zejména státy západní a jižní Evropy, jako je Francie (71 %), Portugalsko (78 %), Španělsko (71 %) či Itálie (80 %).

„Označení nutričních hodnot spotřebitelům výrazně usnadňuje výběr potravin a motivuje je k volbě zdravějších alternativ. Skvělým nástrojem, který označení posouvá o další krok kupředu a který je již plně integrovaný v řadě států západní a jižní Evropy, je Nutri-Score. Ten hodnotí nutriční hodnotu potravin na škále od A do E, podobně jako energetické štítky u elektroniky. Zodpovědnější volba potravin v jednotlivých zemích poměrně silně koreluje s tím, zda státy tento systém jednoduchého a motivačního nutričního značení využívají či nikoliv,“ uzavírá Tomáš Prouza.

Barometr FOOD a FOOD Assembly

Průzkum Barometr FOOD od roku 2009 každoročně monitoruje očekávání, požadavky a zvyky strávníků napříč zeměmi EU. Hlavním koordinátorem projektu je společnost Edenred, ve spolupráci s 25 evropskými partnerskými organizacemi a univerzitami. Barometr je součástí Programu FOOD (Fighting Obesity through Offer and Demand) pod hlavičkou Evropské komise, jehož cílem je podpora nutričně vyvážené obědové stravy ve spolupráci se zaměstnanci a restauracemi. První část výsledků letošního průzkumu zveřejnila společnost Edenred společně s partnery v rámci FOOD Assembly, a to u příležitosti Světového dne jídla (16. října).

Zdroj: www.edenred.cz

Zadavatel
Edenred

Edenred

Edenred je společnost specializující se na zaměstnanecké benefity, konkrétně stravenky a poukázky na kulturu, sport či zdravotní péči. Vznikla v roce 2010 oddělením se od skupiny Accor.[2] Nejznámější produkt, poukázka (stravenka) Ticket Restaurant, byla poprvé představena ve Francii v roce 1962.[3] Od té doby expandovala do celého světa, včetně České republiky.

Další články od Edenred

Jak zaujmout „Zaměstnance Z“? Recruitment Academy a Edenred ocenili nejlepší náborové kampaně
Edenred

Jak zaujmout „Zaměstnance Z“? Recruitment Academy a Edenred ocenili nejlepší náborové kampaně

O aktivní budování značky zaměstnavatele – employer branding – se zajímají už dvě třetiny českých firem, jen třetina z nich to ale dělá systematicky[1]. Právě společnosti, které loni dokázaly nejlépe oslovit potenciální zaměstnance, ocenila odborná porota v rámci 9. ročníku soutěže Recruitment Academy Awards. Cenu Edenred Wellbeing Award si z galavečera odnesla společnost Pivovary Staropramen, která u poroty zabodovala konceptem volných pátků a dalších výhod pro zaměstnance nad rámec zákona. Recruiterem roku se stala Nicole Chladová ze společnosti PwC Česká republika. U publika i odborné poroty uspěly především odlehčené kampaně, které se nebály vtipu. Do budoucna bude podle odborníků pro firmy zásadní umět zaujmout mladé generace a pracovat s moderními technologiemi, včetně umělé inteligence.
Za dvě stovky na oběd už i v Brně. Hlavní jídlo nás měsíčně stojí až desetinu mzdy
Edenred

Za dvě stovky na oběd už i v Brně. Hlavní jídlo nás měsíčně stojí až desetinu mzdy

Podle Edenred Restaurant Indexu Češi za obědové menu v restauracích a kantýnách v březnu průměrně zaplatili 187,2 koruny, tedy o korunu a 20 haléřů více než v únoru. Ceny obědů se tak po mírném poklesu vrátily na prosincovou úroveň. Vedle Prahy však za obvyklý oběd zaplatíme přes dvě stě korun už i v Brně. Strávníci zde ve stravovacích zařízeních přes poledne nechají průměrně 200,3 koruny. Ze srovnání s průměrnými mzdami v regionech vyplývá, že čeští zaměstnanci za pravidelné obědvání v restauračních zařízeních a kantýnách během pracovních dní utratí okolo 8,5 % svého příjmu. V Liberci a Českých Budějovicích se však náklady na 21 obědů blíží i desetině průměrné mzdy.
Poptávka po veganské a vegetariánské stravě stoupla za rok o šestinu, restaurace jí jdou vstříc
Edenred

Poptávka po veganské a vegetariánské stravě stoupla za rok o šestinu, restaurace jí jdou vstříc

Až 94 % restaurací uvádí, že do svého jídelního lístku zařazují bezmasé alternativy pokrmů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky Čechů. Nadpoloviční většina českých restaurací (57,1 %) do své nabídky navíc údajně zavádí i bezlepkové varianty jídel. Strávníci tak mají nejčastěji na výběr z 1-2 bezlepkových pokrmů. S ohledem na proměnu generačních preferencí lidé očekávají, že se jim restaurace přizpůsobí a nabídku veganských a vegetariánských variant budou dále rozšiřovat. I při výběru alternativních pokrmů bychom ale podle odborníků měli pečlivě zkoumat jejich složení.
Omezení volnočasových benefitů v praxi: Třetina firem podle průzkumu příspěvky snížila, většina si stěžuje na vyšší administrativní zátěž
Edenred

Omezení volnočasových benefitů v praxi: Třetina firem podle průzkumu příspěvky snížila, většina si stěžuje na vyšší administrativní zátěž

Limit na zdanění volnočasových benefitů platný od začátku roku už stihli zaměstnavatelé promítnout do svých nabídek odměn pro zaměstnance. Podle březnových průzkumů společnosti Edenred v návaznosti na změny upravila výši ročního příspěvku pro své zaměstnance třetina firem. Nejčastěji plánují zaměstnanci, jimž se příspěvek od nového roku snížil, šetřit na zdraví, cestování a kultuře. Hned 64 % zaměstnavatelů v průzkumu uvedlo, že pro ně nová pravidla představují větší administrativní zátěž.
Ananas na pizzu nepatří, uvedli Češi v průzkumu stravování. Milují houby a květák
Edenred

Ananas na pizzu nepatří, uvedli Češi v průzkumu stravování. Milují houby a květák

Pouhá polovina procentního bodu rozhodla: Ananas na pizzu nepatří. Podle průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky Čechů si to myslí 50,5 % z nich. Tábor zastánců „havajské pizzy“ je ovšem téměř stejně početný. Překvapivé shody zde dosáhli například senioři s generací Z. Velké oblibě se v tuzemsku podle průzkumu těší i další kontroverzní ingredience, například houby nebo květák, který je populární zejména mezi ženami. Jako polarizující se naopak ukázala játra a vnitřnosti, výrobky z kozího a ovčího sýra či sushi. Na všech těchto delikatesách přitom lidé v únoru mírně ušetřili. Podle Edenred Restaurant Indexu klesla oproti konci loňského roku průměrná cena oběda o korunu na 186 korun.
Optimální cena stravenky stoupla na 211 korun. Vystačí na oběd i v nejdražších regionech
Edenred

Optimální cena stravenky stoupla na 211 korun. Vystačí na oběd i v nejdražších regionech

Oproti loňskému roku se jedná o navýšení tzv. nominální hodnoty stravenky o 17 Kč, tedy necelou desetinu původní hodnoty. Od ledna přitom za obědy podle Edenred Restaurant Indexu průměrně utrácíme zhruba o 5 % více, ceny rostly především v první polovině roku, během podzimu v některých regionech dokonce naopak pozvolna klesaly. Ve Zlíně za obědy utratíme zhruba 164 Kč, v Praze 209 Kč. Podobným vývojem si prošly i ceny na Slovensku, za oběd zde strávnici zaplatí lehce přes 8 eur.
Na zájezd za peníze z benefitní karty? Cafeterii si stále pleteme se spořením, varuje expert
Edenred

Na zájezd za peníze z benefitní karty? Cafeterii si stále pleteme se spořením, varuje expert

Dle průzkumu[1] za nejatraktivnější benefity považujeme zejména ty v kategorii lékáren, kultury a cestování. Právě zájezdy jsou jednou z položek, na které se snažíme benefity uplatnit s blížícím se koncem roku – podle dat společnosti Edenred stoupla útrata českých zaměstnanců v této kategorii v zimním období zhruba o čtvrtinu. Vedle toho získávají na popularitě i benefity zaměřené na zábavu a duševní pohodu. Experti však zároveň doporučují nečekat s výběrem přednabitých zaměstnaneckých odměn na poslední chvíli, částky mohou propadnout, nebo mohou v roce 2024 být pro některé skupiny uživatelů méně daňově výhodné – čerpat bychom je proto měli průběžně.
Kde, kdy a s kým? Průzkum odhalil, jak obědvají čeští zaměstnanci. Až 5 % z nich jídlo vynechává
Edenred

Kde, kdy a s kým? Průzkum odhalil, jak obědvají čeští zaměstnanci. Až 5 % z nich jídlo vynechává

Třetina Čechů v práci obědvá o samotě, každý dvacátý dokonce vůbec. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD[1] mapujícího stravovací návyky Čechů. V kvalitním stravování nám nejčastěji brání nevhodné pracovní prostředí, podpora lepšího způsobu stravování leží především v rukou zaměstnavatele. Nejčastěji si obědy nosíme z domova, naopak pokles registrují dříve populární podnikové kantýny. Vlivem stagnace až mírného poklesu cen se však obědoví strávníci pomalu vracejí i do klasických restaurací. Podle Edenred Restaurant Indexu se průměrná cena oběda drží na přibližně stejných částkách už třetí měsíc v řadě. Počet plateb v restauracích meziročně stoupl o 15 %.
Za dvě stovky na oběd už i v Brně. Hlavní jídlo nás měsíčně stojí až desetinu mzdy
Edenred

Za dvě stovky na oběd už i v Brně. Hlavní jídlo nás měsíčně stojí až desetinu mzdy

Třetina Čechů v práci obědvá o samotě, každý dvacátý dokonce vůbec. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD[1] mapujícího stravovací návyky Čechů. V kvalitním stravování nám nejčastěji brání nevhodné pracovní prostředí, podpora lepšího způsobu stravování leží především v rukou zaměstnavatele. Nejčastěji si obědy nosíme z domova, naopak pokles registrují dříve populární podnikové kantýny. Vlivem stagnace až mírného poklesu cen se však obědoví strávníci pomalu vracejí i do klasických restaurací. Podle Edenred Restaurant Indexu se průměrná cena oběda drží na přibližně stejných částkách už třetí měsíc v řadě. Počet plateb v restauracích meziročně stoupl o 15 %.
Češi, národ „meníčkářů“: V Evropě jsme unikát
Edenred

Češi, národ „meníčkářů“: V Evropě jsme unikát

Podle denní nabídky si restauraci během oběda vybírá 4 z 5 Čechů. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky napříč Evropou. Výběrem z denního menu se snažíme šetřit nejen čas, ale i peníze. Za stravování ve srovnání s většinou Evropanů platíme v průměru méně, experti však poukazují i na dopady z hlediska vyváženosti jídelníčku. Čeští strávníci totiž na zdravé stravování zároveň dbají mnohem méně než jejich sousedi. Více než polovina z nich navíc jako součást zdravé nabídky nepovažuje označení nutričních hodnot.