
Vzhledem k dlouhodobě zhoršené nákazové situaci v Evropě související se zvýšeným výskytem ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v chovech drůbeže zintenzivňuje Státní veterinární správa (SVS) monitoring výskytu této nákazy u uhynulých volně žijících ptáků. V souvislosti s tím SVS v těchto dnech oslovila dopisem řadu dalších institucích, mezi jinými obce, Policii ČR a hasiče, ornitology nebo myslivce s žádostí o spolupráci v této věci.
Migrující volně žijící ptáci jsou považováni za hlavní rezervoár viru ptačí chřipky. Pokud se nákaza dostane do chovu drůbeže, způsobuje zde rozsáhlé úhyny. Některé subtypy viru mohou představovat za určitých okolnosti také riziko pro člověka. V posledních letech viry ptačí chřipky rozšířily svůj hostitelský rozsah a infikovaly některé dříve nezasažené živočišné druhy. Například od loňského března je virus HPAI zjišťován u dojnic v USA.
Již několik let v České republice probíhá monitoring, v jehož rámci jsou odebírány a následně ve státních veterinárních ústavech vyšetřovány vzorky od nalezených uhynulých volně žijících ptáků. Cílem tohoto sledování je získat informace o cirkulaci viru ptačí chřipky na našem území. Na základě informací získaných z těchto sledování se provádí analýza rizika a přijímají se preventivní opatření k ochraně chovů drůbeže. V posledních letech počet ročně odebraných a vyšetřených vzorků klesl. Ambicí SVS je počet ročně vyšetřených vzorků opět zvýšit.
Státní veterinární správa proto žádá organizace i veřejnost o kontaktování místně příslušné krajské veterinární správy (KVS) v případě nalezení uhynulých volně žijících ptáků cílených druhů (i jednotlivých ptáků). Hlášení se netýká umírajících, nemocných, zraněných volně žijících ptáků ani ptáků uhynulých prokazatelně po poranění elektrickým proudem nebo důsledkem úrazu. V případě, že se jedná o úhyn hromadný (více než pět kusů na jednom místě), žádáme o kontaktování místně příslušné KVS, i pokud se nejedná o ptáky ze seznamu cílových druhů.
Z bezpečnostních důvodů není vhodné s uhynulými ptáky manipulovat. Doporučujeme řídit se instrukcemi úředního veterinárního lékaře. V případě podezření na otravu u volně žijících ptáků (stává se například u dravců) je vhodné kontaktovat kromě Policie ČR také místně příslušnou KVS. Kromě toxikologického vyšetření s cílem potvrdit či vyvrátit otravu může být provedeno vyšetření na ptačí chřipku.
To, zda úřední veterináři příslušné KVS ke konkrétnímu hlášenému nálezu vyjedou a odeberou vzorek na ptačí chřipku, bude vždy záviset na jejich vyhodnocení analýzy rizika v závislosti na aktuální situaci daného případu.
V případě, že se KVS rozhodne vzorek neodebrat, je možné při likvidaci kadáverů volně žijících ptáků i nadále spolupracovat s organizacemi zajišťujícími asanační činnost. V případě zvěře postupují myslivci, uživatelé honiteb, v souladu s mysliveckou praxí, pokud není mimořádnými veterinárními opatřeními stanoveno jinak.
Více informací k problematice včetně seznamu cílových druhů volně žijících ptáků a kontaktů na jednotlivá místní pracoviště SVS jsou v následujícím odkazu.
Petr Vorlíček,
tiskový mluvčí SVS
Zdroj: www.svscr.cz