Tři čtvrtiny Čechů si práci vybírají podle nabídky benefitů. Pro generaci Z budou zásadní

Při výběru nové práce se Češi stále častěji rozhodují podle nabídky benefitů. Průzkum společnosti Edenred ukázal, že pro 75 % zaměstnanců je důležité, aby při změně pracovního místa jejich nový zaměstnavatel nabízel volnočasové benefity. U příslušníků generace Z je to dokonce 82 %. Nejpopulárnějším benefitem je dovolená navíc, dále následuje třináctý plat, příspěvek na stravování a příspěvek na volnočasové aktivity. Ten si v posledních letech nachází místo ve stálé nabídce benefitů velké části firem, za samozřejmost jej považuje už téměř polovina zaměstnanců.

Zaměstnanecké benefity se stávají důležitým kritériem, podle kterého se Češi rozhodují, kam poslat svůj životopis. Z průzkumu společnosti Edenred provedeného na vzorku více než 5200 zaměstnanců vyplývá, že nabídku volnočasových benefitů při výběru zaměstnavatele či změně pracovního místa vnímá jako důležitou až 75 % z nich. Až 30 % respondentů je dokonce označilo za velmi důležité.

Nejpečlivěji studují seznamy benefitů příslušníci generace Z, tedy lidé narození mezi lety 1997 a 2012.

Ve věkové skupině 18–26 let označilo volnočasové benefity jako důležitý faktor při rozhodování o svém budoucím zaměstnání celkem 82 % respondentů.

„Zaměstnanci se o nabídku volno-časových benefitů zajímají víc než kdy dříve a co je nejdůležitější, stále častěji se podle ní při výběru firem, kde se plánují o místo ucházet, řídí. Za vůbec nejatraktivnější považují benefity uplatnitelné v lékárnách či v oblastech kultury, wellness a cestování, které jsou zvláště oblíbené mezi nejmladší věkovou skupinou zaměstnanců. U ní se do popředí navíc dostávají i sportovní aktivity a zábava,“ doplňuje Gabriela Šimšová, personální ředitelka společnosti Edenred.

S hodnotami mladých se v současnosti setkávají především manažeři spadající do generace, která práci a výkonnost dlouho vnímala jako prioritu. To pro generaci Z již neplatí. „Pro mladé už není pojem work-life balance jen líbivým HR sloganem, ale kategorickým požadavkem. Očekávají respektování individuálních potřeb, neformální otevřenou atmosféru a smysluplnost práce namísto drilu. Od zaměstnavatele vyžadují osobní přístup, který se projevuje nejen širokou nabídkou benefitů, včetně možnosti alespoň občas pracovat z domova, ale třeba i možností přivést si psa do kanceláře. Na pracovních pohovorech je generace Z sebevědomější. A není divu – pomáhá jí v tom vyšší úroveň vzdělání i situace na trhu práce,“ vysvětluje Marek Hlavica, ředitel asociace PR agentur (APRA). Právě v oborech jako marketing či public relations tvoří příslušníci generace Z významnou část zaměstnanců již dnes.

Lákadlo na kvalifikované zaměstnance

Příspěvky na volnočasové aktivity se v posledních letech proměnily z okrajové záležitosti na jeden z nejžádanějších benefitů. Jako důležité je označilo 85 % zaměstnanců, což je řadí na čtvrtou příčku v pomyslném žebříčku popularity za dovolenou navíc (96 %), třináctým platem (94 %) a příspěvkem na stravování (93 %). Za samozřejmost volnočasové benefity považuje téměř polovina (47 %) zaměstnanců. Jako zbytečné je naopak označila pouze 4 % dotázaných.

„Při současné nízké nezaměstnanosti musí personalisté často bojovat o každého zaměstnance. Nedostatek kvalifikované pracovní síly firmy tlačí k rozšiřování nabídky benefitů, které jim pomáhají rovněž udržet si stávající zaměstnance. V pracovních nabídkách firem díky tomu přibývají benefity, o kterých by se zaměstnancům ještě před několika málo lety ani nesnilo,“ komentuje současný stav Gabriela Šimšová. „To je ovšem jen jedna z příčin rozmachu benefitů. Zaměstnavatelé si například mnohem častěji uvědomují, že spokojení a angažovaní zaměstnanci jsou klíčem k vytvoření silné firemní kultury. Zavedení či zdokonalení nabídky zaměstnaneckých výhod tak mohou vnímat i jako investici, která se jim vrátí ve formě vyšší produktivity,“ dodává.

Její slova potvrzuje i průzkum. Hned 61 % respondentů v něm uvedlo, že je příspěvky na volnočasové aktivity motivují k větší investici do vlastní duševní a fyzické pohody. Kromě podpory wellbeingu pomáhají zaměstnancům zajistit si finanční stabilitu. „Až třem z pěti zaměstnanců umožňují benefity věnovat se jinak nedostupným aktivitám. Myslím, že se s tím občas setká každý. Něco nás láká, ale výdaj si nedokážeme v rámci domácího rozpočtu plně obhájit. Díky těmto benefitům si mohou zaměstnanci užít zážitky nebo pracovat na svém osobním rozvoji bez nutnosti strachovat se o finance,“ vysvětluje Gabriela Šimšová.

Zdroj: www.edenred.cz

Rozdíly v cenách obědů rostou napříč regiony. Ve Zlíně stojí o 49 korun méně než v Praze

Průměrná cena oběda v Česku se v březnu 2025 ustálila na částce 194,20 Kč za polední menu. Zatímco v lednu činil průměr 192,50 Kč a v únoru 193,60 Kč, meziměsíční růst výrazně zpomalil z lednového nárůstu o 1,10 Kč na pouhých 0,60 Kč v březnu. Některé regiony dokonce hlásí první pokles cen od začátku roku. Data přináší Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet Edenred, který mapuje ceny obědového stravování v českých restauracích.

Edenred a iniciativa ShareTheMeal společně globálně podpoří přístup k potravinám

Iniciativa ShareTheMeal vznikla pod hlavičkou Světového potravinového programu za účelem boje proti hladu. Jejím cílem je zajistit, aby měl každý přístup k nutričně výživné a nezávadné stravě. Společnost Edenred podporuje tuto iniciativu prostřednictvím svého působení v rámci sítě čítající 60 milionů uživatelů ve 45 zemích světa.

Benefity napříč generacemi: mladí chtějí služební auto, starší sázejí na vzdělávání

Mezi top 5 nejžádanějších benefitů se řadí příspěvky na stravování a volný čas, dovolená navíc, sick days a penzijní či životní pojištění. Nejvýraznější rozdíly v preferencích se odrážejí v poptávce po služebním voze, péči o duševní zdraví či benefitech zaměřených na vzdělání a osobní rozvoj.

Nejoblíbenější fast food u Čechů? Hranolky a kebab. Dopřejí si je zhruba jednou měsíčně

Rychlé občerstvení zůstává stálicí českého stravování – u Čechů jsou nejoblíbenější hranolky a kebab. Přestože 55 % strávníků věří, že se i ve fastfoodech dá najíst zdravě, problémem zůstává vysoký obsah soli a nutriční nevyváženost jídel. Rychlé občerstvení se stále častěji stává volbou těch, kteří oběd vnímají hlavně jako praktickou záležitost, což podporuje rostoucí trend samostatného stolování. To může mít vliv nejen na společenské návyky, ale třeba i na firemní kulturu. Cena obědů napříč stravovacími zařízeními sice v lednu stagnovala na 193 korunách, ale meziročně vzrostla o 4 %. Oproti roku 2019 je vyšší o 62 %.

Zaměstnanecké benefity se mění: Rok 2025 přináší důraz na zdraví i flexibilitu

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.

Rok 2024 v restauracích: stabilnější růst cen a větší chuť jíst zdravěji

Průměrná cena oběda v prosinci dosáhla 193,90 Kč, což je nejvyšší hodnota za rok 2024. Právě skončený rok přinesl stabilnější tempo růstu cen obědů v porovnání s předchozími lety. Restaurace rovněž zaznamenaly nejvyšší počet transakcí od roku 2020. Na pozadí těchto čísel se ukazují náznaky změn ve stravovacích zvycích Čechů – od rostoucího zájmu o zdravější možnosti až po výzvy spojené s vysokou spotřebou masa a nízkým příjmem zeleniny.

Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.

Třináctý plat dá letos zaměstnancům třetina firem, ukázal průzkum

Vánoční čas je pro mnoho firem příležitostí poděkovat svým zaměstnancům za celoroční úsilí. Tradiční způsoby odměňování, jako jsou vánoční večírky, teambuildingy a dárkové poukazy, si proto stále drží největší oblibu mezi majiteli firem a personalisty. Vánoční oslavu plánuje pro své zaměstnance uspořádat bezmála 65 % firem, zatímco zhruba 37 % z nich jim věnuje dárky nebo poukazy. Vyplývá to z listopadového průzkumu[1] Recruitment Academy ve spolupráci se společností Edenred. „Data z průzkumu potvrzují, že v oblibě zůstávají tradiční formy ocenění, jako jsou vánoční večírky a teambuildingy, které podporují týmového ducha. Vedle toho ale roste zájem také o personalizované benefity, jako například dárkové poukazy nebo příspěvek na volnočasové aktivity. To odráží snahu firem přizpůsobit se různorodým potřebám zaměstnanců a dlouhodobě sílící poptávku po flexibilitě ze strany zaměstnanců,“ dodává Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Řízek, smažák a palačinky: Děti v restauracích stravujeme nezdravě, odborníci bijí na poplach

Dětská jídla má ve své nabídce přibližně polovina restaurací v České republice. Ačkoliv až 90 % Čechů by si přálo, aby stravovací zařízení nabízela dětem pestřejší a vyváženější jídelníček, realita jejich volby je často odlišná. Výběr rodičů se obvykle omezuje na několik oblíbených, avšak nezdravých pokrmů, které navíc neobsahují důležité ingredience – například zeleninu, kvalitní sacharidy či bílkoviny. Až v 64 % případů se dětská jídla od těch dospělých liší pouze velikostí porce, nikoliv složením. Pouze ve 45 % případů navíc obsahují méně soli než běžné pokrmy. Experti přitom varují, že složení jídelníčku dětí má velmi silný vliv na to, jaké stravovací návyky si odnesou do dospělého života. Data vycházejí z nejnovějšího průzkumu Barometr FOOD[1], mapujícího stravovací návyky Čechů, který koordinuje společnost Edenred.