ČNB··5 min

Rok 2024: snížení inflace k dvouprocentnímu cíli i rekordně ziskové hospodaření ČNB

ČNB

ČNB

Česká národní banka (ČNB) je centrální banka České republiky a orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Česká národní banka vznikla v roce 1993 a je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem, sama ale správním úřadem není. Hospodaří samostatně s vlastním majetkem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.

Tisková zpráva

Česká národní banka (ČNB) v roce 2024 hospodařila se ziskem 151,4 miliardy korun. Jde o nejlepší hospodářský výsledek v její historii. K rekordnímu zisku přispěla mimo jiné opatření, která bankovní rada přijala v průběhu uplynulých dvou let. V roce 2024 se tak ČNB podařilo umazat další část kumulované ztráty, jež ještě v roce 2022 činila 487 miliard korun. Centrální banka zároveň loni dosáhla obnovení cenové stability v zemi, což je její hlavní cíl.

Bankovní rada se v uplynulých dvou letech zaměřila vedle cenové stability i na vyšší efektivitu a dlouhodobou udržitelnost hospodaření centrální banky. „Náš hlavní mandát je nízká inflace a finanční stabilita. Během dvou let jsme snížili inflaci ze 17,5 % na náš cíl 2 % v únoru 2024,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Za celý rok 2024 pak průměrná inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. „Díváme se ale i na to, jak se dostat z hospodářské ztráty, kterou jsme zdědili po předchozí bankovní radě. Naším cílem je položit základy dlouhodobě ziskové centrální banky pro příští generace,“ dodává Aleš Michl.

ČNB přijala řadu opatření ke zlepšení hospodářského výsledku. Například postupně upravuje složení devizových rezerv, které patří v poměru k HDP k nejvyšším na světě. Centrální bance garantují absolutní nezávislost při provádění měnové politiky, jsou ale také příčinou vysoké volatility hospodářského výsledku, jelikož jsou investované v cizích měnách, a tedy citlivé na pohyb kurzu koruny. Bankovní rada proto rozhodla o posílení dlouhodobého výnosového potenciálu devizových rezerv postupným navyšováním podílu akciových investic. Současně ČNB nakupuje zlato s cílem diverzifikace, tedy snížení volatility portfolia. V roce 2024 zajistila tato strategie v kombinaci s příznivým vývojem tržních podmínek velmi solidní výkonnost portfolia a odrazila se ve výnosech v celkové hodnotě 161 miliard korun.

Také kurzový vývoj ovlivnil výsledek loňského hospodaření pozitivně. Oslabení koruny vůči euru a americkému dolaru na počátku roku a její setrvání na slabších úrovních až do prosince vyústilo v kurzové zisky 137 miliard korun.

Přestože ČNB dosáhla historicky nejlepšího hospodářského výsledku, vývoj hospodaření v následujících letech bude ovlivněn řadou proměnlivých faktorů, jako jsou změny tržních podmínek či kurzové výkyvy. Rekordní zisk roku 2024 je proto nutné vnímat obezřetně a nelze jej automaticky očekávat i v následujících letech.

V důsledku postupného snižování základní úrokové sazby ČNB se v roce 2024 snížily náklady na provádění domácí měnové politiky. Z předloňských 187 miliard korun klesly na 145 miliard korun. ČNB také v uplynulých dvou letech upravila parametry povinných minimálních rezerv. Od října 2023 se povinné minimální rezervy bank a družstevních záložen neúročí a s účinností od 2. ledna 2025 se zvýšila sazba pro výpočet jejich výše. „Snižujeme náklady na provádění měnové politiky, aniž bychom tím ovlivnili její efektivitu. Úspory ale hledáme také v provozu ČNB, protože věříme, že i veřejné instituce musí být řízeny racionálně,“ dodal Aleš Michl.

Provozní výdaje se díky řadě opatření přijatých bankovní radou loni meziročně zvýšily jen o 1,3 %, což představuje nejnižší hodnotu za uplynulou dekádu. Snížení celkového počtu zaměstnanců o 5 %, zeštíhlení organizačního uspořádání centrální banky a změny vykonávaných agend přispěly k podstatnému utlumení dynamiky růstu osobních výdajů, které vzrostly meziročně pouze o 0,5 %. Tato racionalizace umožnila udržet i nadále solidní růst mezd zaměstnanců ve výši 4,4 % při utlumeném růstu celkových provozních nákladů. Rozsáhlou transformací v současnosti prochází také pobočková síť. Její nedílnou součástí je přechod na digitální komunikaci, která již brzy výrazně zjednoduší a zrychlí služby pro všechny klienty bez ohledu na jejich regionální příslušnost. Zároveň přispěje k dalším provozním úsporám v budoucnu.

I díky pozitivnímu dopadu těchto a dalších opatření do hospodaření se za poslední dva roky bankovní radě podařilo snížit kumulovanou ztrátu ČNB z minulých let o 210 mld. Kč. V současnosti dosahuje 277 miliard korun.

Detaily o hospodaření ČNB jsou dostupné v Roční zprávě o výsledku hospodaření a účetní závěrce za rok 2024, které schválila bankovní rada na jednání 20. března.

ČNB není součástí veřejných rozpočtů České republiky, není placena z daní a její náklady nejsou náklady daňových poplatníků.

Hospodaření ČNB 2022–2024

RokHospodářský výsledek v miliardách KčNeuhrazená ztráta z minulých let v miliardách Kč
2022-412-487
2023+55-429
2024+151-277

Jakub Holas
ředitel odboru komunikace ČNB


Výše neuhrazené ztráty za rok 2023 byla zpětně revidována z důvodu změny účetní metody, viz účetní závěrka ČNB k 31. 12. 2024, kapitola 2.25.

Související odkazy

Zdroj: www.cnb.cz

Další články

Další články od ČNB

Změny v sekci bankovních obchodů a restrukturalizace a v sekci finanční stability

Změny v sekci bankovních obchodů a restrukturalizace a v sekci finanční stability

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém jednání dne 15. května 2025 schválila změny v organizační struktuře banky, které vstoupí v platnost 1. června 2025.
| ČNB
Češi nyní nejvíce důvěřují centrální bance

Češi nyní nejvíce důvěřují centrální bance

Podle výsledků nejnovějšího výzkumu agentury STEM důvěřují České národní bance téměř tři čtvrtiny obyvatel (73 %). Pro centrální banku to znamená první místo v žebříčku veřejných institucí. Zároveň jde o jeden z nejvyšších podílů důvěry, které kdy agentura STEM v rámci dlouhodobého sledování důvěry obyvatel v tuzemské veřejné instituce zaznamenala.
| ČNB
ČNB boduje jako zaměstnavatel: Druhé místo v prestižním hodnocení pro rok 2025 v Praze

ČNB boduje jako zaměstnavatel: Druhé místo v prestižním hodnocení pro rok 2025 v Praze

Česká národní banka slaví významný úspěch v oblasti péče o zaměstnance. V letošním ročníku hodnocení Pluxee Zaměstnavatel regionu – Hlavní město Praha obsadila druhé místo v kategorii do 5 tisíc zaměstnanců. Umístění potvrzuje, že ČNB patří mezi nejlepší zaměstnavatele v Praze. Ocenění je součástí Výročních cen Klubu zaměstnavatelů 2025, které patří mezi nejprestižnější uznání na českém pracovním trhu.
| ČNB
ČNB snižuje úrokové sazby

ČNB snižuje úrokové sazby

Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,50 % a lombardní sazby na 4,50 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 9. května 2025.
| ČNB
ČNB nabízí k prodeji budovy v Plzni a Ústí nad Labem

ČNB nabízí k prodeji budovy v Plzni a Ústí nad Labem

Česká národní banka do budoucna nepočítá s využitím svých budov v Plzni a v Ústí nad Labem, nabízí je proto k prodeji. Na přípravě a realizaci transakce spolupracuje s nadnárodní realitní společností Cushman & Wakefield. Omezení fyzické přítomnosti ČNB v Plzeňském a Ústeckém kraji je součástí přechodu na digitální komunikaci s cílem zjednodušit a zrychlit služby centrální banky pro klienty.
| ČNB
Diskusní fórum ČNB v Plzni

Diskusní fórum ČNB v Plzni

Výsledky práce bankovní rady ČNB, vývoj tuzemské ekonomiky v prostředí globální nejistoty či devizové rezervy a hospodaření centrálních bank byla témata pro diskusi guvernéra České národní banky Aleše Michla, viceguvernérky Evy Zamrazilové, člena bankovní rady Jana Kubíčka a dalších ekonomů se studenty v rámci Diskusního fóra ČNB v Plzni. Akci uspořádala ČNB ve spolupráci se Západočeskou univerzitou 29. dubna 2025.
| ČNB
Zdeněk Pikhart se stal členem Výboru pro rozpočtové prognózy

Zdeněk Pikhart se stal členem Výboru pro rozpočtové prognózy

Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz sekce měnové ČNB Zdeněk Pikhart se s účinností od 1. dubna 2025 stal členem Výboru pro rozpočtové prognózy. V této funkci se bude podílet na posuzování makroekonomických a rozpočtových prognóz Ministerstva financí, a to především z hlediska pravděpodobnosti jejich naplnění. O jeho jmenování rozhodla vláda ČR na svém jednání dne 19. března 2025.
| ČNB
V budově ČNB se uskutečnilo cvičení složek IZS

V budově ČNB se uskutečnilo cvičení složek IZS

V pondělí 14. dubna se v budově ústředí České národní banky v Praze uskutečnilo plánované bezpečnostní cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS). Jeho cílem bylo prověřit připravenost a koordinaci jednotlivých složek IZS při řešení mimořádných událostí v prostorách peněžního ústavu. Pro záchranné složky se jednalo o jedno z pravidelně pořádaných cvičení.
| ČNB
Vláda termín přijetí eura prozatím nestanoví

Vláda termín přijetí eura prozatím nestanoví

Vláda vzala na vědomí společné doporučení Ministerstva financí a České národní banky prozatím nestanovit termín přijetí společné evropské měny. Doporučení se opírá o zjištění obsažená v dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Ten od vstupu ČR do Evropské unie objektivně hodnotí ekonomickou připravenost České republiky k přijetí eura.
| ČNB
První fázi revize měnové politiky ČNB úspěšně zakončila mezinárodní konferencí. Nyní zahájí vývoj nového predikčního modelu

První fázi revize měnové politiky ČNB úspěšně zakončila mezinárodní konferencí. Nyní zahájí vývoj nového predikčního modelu

První fáze posouzení analytického a modelového rámce měnové politiky je úspěšně u konce. ČNB ji dnes uzavřela mezinárodní konferencí za účasti špičkových zahraničních ekonomů v čele s bývalým ředitelem měnové sekce Banky pro mezinárodní platby Claudiem Boriem. V dalším kroku centrální banka vyvine nový predikční model, jímž doplní stávající nástroje. Zároveň uvede do praxe i další doporučení domácích i zahraničních expertů, kteří dosavadní měnovou politiku ČNB posuzovali. Cílem je posílit její analytický a modelový rámec tak, aby mimo jiné lépe obstál v stávajícím prostředí neočekávaných ekonomických šoků.
| ČNB