Tiskovec.cz 
Na světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace si mohou návštěvníci vychutnat český ležák Pilsner Urquell přesně tak, jak chutná i v Čechách, a to díky skupině vyškolených japonských tapsterů. Mezi ně patří i Mirai Mitomi, která prošla školením v přímo v plzeňském pivovaru a osvojila si správné techniky čepování i péče o pivo a současně znalosti, díky kterým dokáže předávat příběh a tradici plzeňského piva.
Mirai Mitomi je na EXPO 2025 jednou z výčepních, kdo návštěvníkům přibližuje kouzlo tradičního českého čepování. V Plzni strávila čas učením techniky čepování i servírování piva, aby dokázala předat stejný zážitek i v tisíce kilometrů vzdálené Ósace. Jak vnímá české pivní zvyky, jak Japonci reagují na bohatou pěnu, a co ji na české pivní kultuře nejvíce inspirovalo? Přinášíme odpovědi přímo od tapsterky[1], která spojuje japonskou preciznost s českou tradicí.
Otázka: Jak Japonci vnímají chuť plzeňského piva?
Mirai Mitomi: Většina japonských piv má především svěží chuť, zatímco Pilsner Urquell se vyznačuje ideálně vyváženou hořkosladkou chutí. Ve srovnání s japonskými pivy je i mnohem hutnější. Největší rozdíl, který Japonci vnímají, je množství a hustota pěny. I když k ní možná zpočátku přistupují s jistými pochybnostmi, jakmile ochutnají, jsou příjemně překvapeni.
Otázka: Co má společného japonská a česká pivní kultura – a v čem se liší?
Mirai Mitomi: V Japonsku máme takovou tradici – když přijdete do izakaya (tradiční japonské hospůdky), dáte si nejdříve pivo. V tomto smyslu je pro nás pivo natolik běžnou a samozřejmou součástí, že se lidé obvykle nezamýšlejí nad tím, jak se servíruje nebo jak vlastně chutná. Japonci milují pivo stejně jako Češi, ale na rozdíl od Česka u nás hraje spíše roli prostředníka – pivo se pije především pro navození uvolněné atmosféry a dobré konverzace. Chuť a způsob podávání zůstávají často v pozadí. Myslím si ale, že se to pomalu mění – počet podniků, které věnují pivu větší péči, roste. A stejně tak i zájem lidí o to, co vlastně pijí a jak se pivo servíruje.
Otázka: Jak Japonci reagují na tradiční české styly čepování piva, jako je hladinka, šnyt nebo mlíko?
Mirai Mitomi: Myslím, že pro Japonce je to velmi zajímavé. Nikdy jsem se nesetkala s pivní kulturou, která by věnovala takovou pozornost právě pěně. V Japonsku je to zcela nová zkušenost. Zatímco pěna na japonském pivu bývá spíše lehká a rychle zmizí, tak hustá, krémová a stabilní pěna českého piva je vnímána jako samostatný chuťový zážitek. Když ji Japonci ochutnají, zjistí, že pivo může chutnat úplně jinak – a české pivo je díky tomu začne víc zajímat.
Otázka: Je něco, co jste se jako japonský tapster naučila od českých mistrů?
Mirai Mitomi: V České republice jsem se toho naučila opravdu hodně. Především v čepování – jak pivo servírovat rychle, precizně a s ohledem na každý detail. Zapůsobila na mě filozofie „pivo vaří sládek, ale výčepní mu dává duši“. Vyjadřuje hrdost a zodpovědnost, kterou výčepní přebírá, a velmi s ní souzním. Uvědomila jsem si, jak důležitá je spolupráce mezi sládky a výčepními – jen když jsou na jedné vlně, může vzniknout opravdu výjimečný zážitek. Výčepní není jen někdo, kdo pivo čepuje. Hraje klíčovou roli v tom, jak si host výsledný nápoj užije – od čepování až po atmosféru. Uchování tradic je podle mě nesmírně důležité, protože právě díky nim se může historické pivo jako Pilsner Urquell podávat tak, jak si zaslouží.
Otázka: Může mít české pivo v Japonsku podobně výjimečné postavení jako u nás?
Mirai Mitomi: Myslím, že to možné je. Japonci jsou velmi pečliví a v mnoha ohledem důslední – pokud se seznámí s různými způsoby, jak pivo servírovat lépe a poctivěji, věřím, že si je rádi osvojí a budou je dodržovat. I my výčepní k tomu můžeme výrazně přispět. Vnímám to jako naši misi – předávat znalosti dál a pomáhat ostatním restauracím naučit se čepovat pivo tradičním, autentickým českým způsobem. Často dostávám dotazy z jiných podniků ohledně techniky čepování a je vidět, že zájem roste. Pro japonské milovníky piva je klíčová chuť. My ale věříme, že chuť nevzniká jen tak sama od sebe – formuje ji i historie, prostředí, atmosféra a příběh značky. A právě tím se může Pilsner Urquell v Japonsku odlišit.
Poznámka pro editory
- Pilsner Urquell založil kategorii piva typu pilsner, která je dnes vůbec nejrozšířenější pivní kategorií, náleží do ní asi 70 % celosvětové pivní produkce. Již brzy po uvaření první várky 5. října 1842 se začal vyvážet do okolních zemí a v roce 1873 i do Spojených států. Pilsner Urquell se v současnosti vyváží do více než 50 zemí po celém světě.
- Pilsner Urquell získal po osmé za sebou ocenění Nejdůvěryhodnější značka v kategorii piv.
- Pilsner Urquell je součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, která je lídrem mezi výrobci piva v regionu střední Evropy.
- S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
- Plzeňský Prazdroj získal v roce 2023 v žebříčku aliance Byznys pro společnost TOP Odpovědná firma tři první místa: v hlavní kategorii „TOP odpovědná velká firma“ a v oborových kategoriích „TOP odpovědná firma v inovacích“ a „TOP odpovědná firma v životním prostředí“.
[1] Pilsner Urquell rozlišuje dva termíny pro výčepní. Master Bartender, finalista soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, označuje české výčepní, kteří dosáhli nejvyšší úrovně mistrovství v čepování a péči o pivo. Tito odborníci působí primárně v České republice a jsou nositeli tradičního pivního řemesla. Tapster se používá pro zahraniční výčepní, kteří prošli školením v Plzni a přenášejí umění čepování Pilsner Urquell do světa, přičemž dodržují stejnou pečlivost a standardy jako čeští finalisté Master Bartender.
Zdroj: www.prazdroj.cz
