Stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem v rukou ministra spravedlnosti. Od svého nástupu do funkce ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal již více než 300 stížností pro porušení zákona s tím, že jeho úspěšnost při podání tohoto mimořádného opravného prostředku se dlouhodobě pohybuje nad 90 %. V převážné většině stížnosti směřují ve prospěch obviněných.
V neprospěch obviněného je stížnost podávána obvykle za situace, kdy je třeba usměrnit rozhodovací praxi soudů tak, jak se ukázalo nezbytné v aktuálně široce medializovaném případu předchozí trestné činnosti tzv. násilníka ze Siřemi, který se dopustil zvlášť závažného zločinu znásilnění a zločinu omezování osobní svobody; odvolací soud mu zmírnil trest z původního nepodmíněného na podmíněný. Rozhodnutím Nejvyššího soudu na základě stížnosti ministra spravedlnosti v neprospěch obviněného již nemůže být napadené rozhodnutí zrušeno, ale může mít dopad na budoucí rozhodování soudů v obdobných případech.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek se problematice ochrany páv obětí trestných činů dlouhodobě věnuje, a to jak v oblasti legislativní, tak v rámci činnosti Ministerstva spravedlnosti. Ve prospěch obětí sexuálního a obdobného násilí podal ministr spravedlnosti již několik stížností pro porušení zákona.
Na základě důkladného prošetření trestní věci odborným útvarem Ministerstva spravedlnosti se ministr spravedlnosti rozhodl stížnost pro porušení zákona v kauze tzv. násilníka ze Siřemi podat, neboť dospěl k závěru, že v návaznosti na zjištěné závažné vady tohoto trestního řízení došlo k uložení zjevně nepřiměřeně mírného trestu odsouzenému. V postupu trestního soudu byly v této kauze shledány závažné vady v dokazování, a to zejména v otázce závažnosti trestné činnosti, existence konsenzu ze strany oběti trestného činu, přinucení spoluobviněné k trestné činnosti, zhodnocení dosavadního řádného života obviněného, a rovněž ve vztahu k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem. Dále bylo zjištěno, že mohlo dojít i k porušení mezinárodněprávních závazků státu v oblasti ochrany základních lidských práv ve vztahu k poškozené ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva. V těchto otázkách bude mít posouzení stížnosti pro porušení zákona Nejvyšším soudem přesahy na další rozhodovací praxi trestních soudů.
„Podal jsem stížnost pro porušení zákona v neprospěch tzv. násilníka ze Siřemi. Ochraně práv obětí trestných činů nejen v sexuální oblasti věnuji dlouhodobě pozornost; právě v těchto případech se může leckdy zdát rozhodovací praxe trestních soudů těžko uchopitelná. Jsem rád, že se na základě podané stížnosti pro porušení zákona bude Nejvyšší soud zabývat tím, zda byl v tomto případě uložen nepřiměřeně mírný trest, stejně jako tím, zda bylo při ukládání trestu postupováno správně. Stížnost má významný judikatorní potenciál. “ řekl k případu ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Kompletní text podané stížnosti pro porušení zákona Ministerstvo spravedlnosti z vlastní iniciativy v tomto okamžiku zveřejňovat nebude, neboť je rozsáhlý a obsahuje velké množství mimořádně citlivých údajů z trestního řízení, které dosud nebyly mediálně publikovány; cílem je vyhnout se dalšímu druhotnému zraňování zejména poškozené.
Ke zveřejňování stížností pro porušení zákona došlo již za prvního mandátu Pavla Blažka od července roku 2012. Archiv stížností pro porušení zákona a rozhodnutí o nich je dostupný zde.
Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti
Zdroj: msp.gov.cz