Maturanti míří na vysoké školy: Co je zajímá a jak se připravují? Průzkum odhalil zajímavé trendy

(Praha, 17. 2. 2025) Společnost Scio ve spolupráci s agenturou Median provedla rozsáhlý průzkum mezi letošními maturanty, který mapuje jejich plány do budoucna. Výsledky přinesly řadu zajímavých zjištění o tom, na základě čeho se mladí lidé rozhodují při volbě dalšího studia, které školy a obory jsou pro ně atraktivní nebo jak se připravují na přijímací zkoušky.

Většina středoškoláků plánuje další studium, nejčastěji gymnazisté

Z průzkumu vyplynulo, že další studium určitě nebo spíše plánuje většina českých i slovenských středoškoláků (89 % ČR, 86 % SR). V ČR i na Slovensku se k dalšímu studiu chystají nejčastěji gymnazisté. Pouze přibližně 2 % respondentů z gymnázií (jak v ČR, tak na Slovensku) další studium určitě nebo spíše neplánují.

Mezi českými studenty počítají s dalším studiem častěji ženy (96 % z dotázaných žen) než muži (79 % z dotázaných mužů). To je v souladu s faktem, že na českých vysokých školách studuje více mužů než žen. Může to souviset s tím, že muži častěji volí technické obory na střední škole, z nichž obecně méně studentů plánuje pokračovat v dalším studiu. Mezi slovenskými respondenty je v tomto ohledu rozdíl mezi muži a ženami menší (82 % dotázaných mužů a 89 % dotázaných žen plánuje další studium).

Ženy si méně věří, proto nechtějí pokračovat ve studiu

Čeští i slovenští studenti shodně uvedli jako nejčastější důvod, proč nepokračovat ve studiu, že “už mají školy dost, chtějí do práce” a nebo “nejsou studijní typy”. Výrazně méně se v odpovědích objevovaly finanční důvody, náročnost studia či dojíždění. Zajímavý rozdíl lze pozorovat při rozdělení dotazovaných dle pohlaví: mezi českými respondenty uvedla jen pětina mužů, ale až skoro třetina žen jako jeden z důvodů to, že si nevěří, resp. že studium je příliš náročné. Mezi slovenskými respondenty to bylo jen 18 % mužů a 16 % žen.

Slováci častěji zvažují studium v zahraničí. Více láká EU a Británie než USA

Čeští středoškoláci nejčastěji uvažují o vysoké škole v ČR nebo na Slovensku (87 % respondentů). Ovšem poměrně velký podíl respondentů zvažuje i studium na vysoké škole v zahraničí (18 %). Mezi respondenty z Prahy, resp. Středočeského kraje, kteří zároveň mají oba vysokoškolsky vzdělané rodiče, je tento podíl ještě výrazně vyšší (31 %, resp. 29 %). Pouze přes 10 % dotazovaných zvažuje VOŠ nebo studium jazykové školy. Slovenští maturanti také nejčastěji uvažují o vysoké škole v ČR nebo na Slovensku (70 % respondentů), ale ve srovnání s Čechy výrazně více zvažují i VŠ v zahraničí (42 %).

Mezi studenty, kteří plánují vysokoškolské studium, uvádělo 84 % českých respondentů, že chtějí studovat v ČR a jen 0,1 % na Slovensku. Ale jen 43 % slovenských středoškoláků chce pokračovat ve studiu na Slovensku a celých 40 % určitě nebo spíše v ČR. Co se týče zahraničního studia, zvažují Češi i Slováci častěji studium v EU než v Británii či USA.

Rozhodující kritéria pro výběr školy? Budoucí kariéra, zájem o obor a vzdělání rodičů

Čeští studenti nejčastěji vybírají školy podle toho, aby našli “dobré uplatnění po studiu a připravili se na budoucí kariéru” (86 % dotázaných), dalším důležitým rozhodujícím kritériem je “zájem o obor a studijní profilace” (85 % dotázaných). Na třetím místě nejčastěji uvádějí“dostupnost školy” (39 % dotázaných).

Dobré uplatnění po studiu a zájem o obor jsou téměř stejně důležitá kritéria pro výběr školy pro studenty z různě velkých obcí. “Rozdíly ovšem pozorujeme, podíváme-li se na vzdělání rodičů. Například mezi respondenty s oběma vysokoškolsky vzdělanými rodiči jich 93 % uvedlo jako důležité kritérium zájem o obor a jen 35 % dostupnost školy, zatímco mezi respondenty s oběma rodiči bez maturity to bylo 74 % (zájem o obor), resp. 54 % (dostupnost školy). Rozdíl je patrný i u kritéria prestiž oboru, které považuje za důležité 40 % respondentů s vysokoškolsky vzdělanými rodiči, ale jen 28 % respondentů s rodiči bez maturity. Význam tohoto kritéria postupně roste s rostoucím vzděláním rodičů, zatímco význam kritéria dostupnost školy naopak s rostoucím vzděláním rodičů postupně klesá,” upozorňuje Lenka Fiřtová, analytička ve společnosti Scio.

Kritérium “prestiž, renomé školy” častěji uvádějí jako důležité muži oproti ženám (39 % muži vs 32 % ženy), vyšší pravděpodobnost přijetí ke studiu je naopak důležitější pro ženy (41 % ženy vs 33 % muži), etické důvody pro volbu školy častěji uvádějí jako důležité ženy (32 % ženy vs 19 % muži). Mezi regiony nepanují v případě kritérií volby vysoké školy významnější rozdíly. Pouze u kritéria “náročnost oboru, hodně se zde naučím”, se objevuje vyšší regionální rozdíl. Jako důležité ho uvedlo 44 % respondentů z Prahy a Středočeského kraje, ale jen lehce přes 30 % respondentů ze zbytku republiky.

Slovenští studenti shodně s českými nejčastěji vybírali kritéria “dobré uplatnění po studiu, budoucí kariéra” (85 %) a “můj zájem o obor, studijní profilace” (82 %). Ovšem třetím nejvybíranějším kritériem byla “prestiž, renomé školy” (43 % slovenských respondentů – u Čechů šlo jen o 35 % respondentů).

Nejvíce táhne ekonomie, psychologie, biologie a IT

Čeští maturanti projevili nejčastěji zájem o ekonomii, management, mezinárodní vztahy (48 %), následovaly humanitní a společenské vědy (44 %), jazyky (40 %) a přírodní vědy (39 %). Relativně malý zájem mají dle průzkumu o technické obory (26 %). Mezi humanitními a společenskými vědami je zdaleka nejzastoupenější psychologie, která zajímá 66 % respondentů zvažujících humanitní typ studia ovšem výrazně častěji ženy než muže.

Mezi přírodními vědami je největší zájem oobory biologie/antropologie, které zajímají 61 % studentů zvažujících přírodovědné zaměření, a to výrazně častěji ženy než muže. Muži naopak častěji než ženy projevovali zájem o matematiku a fyziku.

Mezi technickými obory jsou nejžádanější elektrotechnika/IT, které lákají 43 % studentů zvažujících technické zaměření. Ženy obecně o technické obory velký zájem nemají, ale polovinu z těch, které ano, zajímá architektura.

O volbě oborů u budoucích maturantů rozhoduje významně typ střední školy, na které studují. Mezi českými gymnazisty projevilo nejvíce dotazovaných zájem o humanitní a společenské vědy (51 %), mezi studenty ekonomických SŠ o ekonomii a management (86 %), mezi studenty technických SŠ o technické obory (50 %), mezi studenty zdravotnických SŠ o medicínu, veterinu, farmacii (87 %) a mezi studenty uměleckých SŠ o kulturu a umění (90 %). U gymnazistů můžeme pozorovat nejrůznorodější směřování.

Studenti se zájmem o medicínské obory (medicína/veterina/farmacie) byli dotázáni, který obor je konkrétně zajímá. Ovšeobecné lékařství častěji projevili zájem respondenti z Prahy a Středočeského kraje (60 % z dotázaných) než ze zbytku Čech (46 % z dotázaných) nebo z Moravy (42 % z dotázaných), resp. respondenti s oběma vysokoškolsky vzdělanými rodiči (59 % z dotázaných) než s rodiči bez maturity (42 % z dotázaných). Opačná situace byla u farmacie, kde zájem častěji projevovali respondenti z Moravy nebo zbytku Čech a respondenti s méně vzdělanými rodiči.

Přírodní vědy zvažuje 50 % dotázaných studentů z Prahy, ale jen 36 % respondentů ze zbytku Čech a 36 % z Moravy, resp. 49 % respondentů s oběma rodiči vysokoškoláky, ale jen 26 % respondentů s oběma rodiči bez maturitního vzdělání.

Slovenští středoškoláci rovněž projevili nejčastěji zájem o ekonomii, management a mezinárodní vztahy (48 %), ale hned za tím následovalo právoa veřejná správa (41 %, ve srovnání s 36 % českých studentů). O studium jazyků projevilo zájem jen 27 % slovenských studentů (ve srovnání s 40 % českých studentů).

Nejžádanější je Masarykova univerzita

České studentynejčastěji láká Masarykova univerzita (36 % dotázaných), Univerzita Palackého (28 % dotázaných) a Univerzita Karlova (28 % dotázaných).

Všechny tři zmíněné univerzity lákají častěji ženy než muže. Muži naopak častěji než ženy vážně uvažují o VUT nebo ČVUT. VUT je ve skupině mužských respondentů po Masarykově univerzitě dokonce druhou nejčastěji zmiňovanou školou, o níž vážně uvažují (uvedlo ji 22 % z nich, následovala Karlova univerzita a zmíněné ČVUT).

Pozorujeme zde velké rozdíly z hlediska místa bydliště. Studenti z Prahy a Středočeského kraje zvažují studium na Karlově univerzitě (57 %) a jen 14 % z nich by zvolilo Masarykovu univerzitu. Naopak studenti z Moravy častěji uvádějí jako preferovanou Karlovu univerzitu (16 %) a 47 % z nich chce studovat na Masarykově univerzitě.

Zajímavé je, že o Karlově univerzitě uvažují respondenti tím častěji, čím mají jejich rodiče vyšší vzdělání (podíl respondentů zvažujících Karlovu univerzitu roste od pouhých 15 % mezi respondenty s rodiči bez maturity po 44 % mezi respondenty s oběma rodiči vysokoškoláky). Oproti tomu například u Univerzity Palackého takto významný trend nepozorujeme (vážně ji zvažuje 27 % respondentů s rodiči bez maturity a 32 % respondentů s oběma rodiči vysokoškoláky).

Slovenští respondenti z českých škol nejčastěji zmiňují zájem o Masarykovu univerzitu. Ze slovenských univerzit nejčastěji uvádějí Univerzitu Komenského v Bratislavě (36 %) a Univerzitu Mateja Bela v Banskej Bystrici (19 %).

Třetina žen považuje přijímačky za náročné

Jako “velmi náročné” označila přijímací zkoušky v průzkumu mezi českými studenty necelá pětina dotázaných mužů, ale celá třetina dotázaných žen (44 % mužů a 31 % žen uvedlo, že to zatím nedokážou posoudit, což naznačuje, že se ženy zabývají přijímačkami a obavami z nich ve větší míře než muži).

Ženy začínají s přípravou dříve. Muži častěji volí obory bez přijímaček

Ženy se obecně plánují na přijímací zkoušky připravovat dříve: mezi českými respondenty plánovalo s přípravou začít 86 % žen nejpozději v lednu (oproti 61 % mužů) a pouze 6 % vůbec (oproti 22 % mužů, kteří ovšem častěji chodí na obory bez přijímaček, takže se leckdy skutečně připravovat nemusejí).

Většina respondentů (61 % mezi Čechy, 74 % mezi Slováky) plánuje využít nebo již využívá domácí přípravu. Jsou zde patrné rozdíly vzhledem ke vzdělání rodičů. “Skoro pětina českých studentů, kteří mají oba rodiče vysokoškolsky vzdělané, ale jen necelá desetina s oběma rodiči bez maturity plánuje využít či využívá přípravné kurzy. Může to souviset i s tím, že se hlásí na výběrovější obory,” vysvětluje Lenka Fiřtová.

O průzkumu

Průzkum mezi středoškolskými studenty v ČR a na Slovensku realizovala společnost Median ve spolupráci se společností Scio během září a října 2024. Zúčastnilo se ho 1990 studentů 4. ročníků vybraných středních škol v České republice a 605 studentů vybraných středních škol na Slovensku.

Kontakt pro média

Šárka Štočková

e-mail: [email protected]