Tiskovec.cz 
Státní veterinární správa (SVS) dnes vydala upravená mimořádná veterinární opatření související s výskytem slintavky a kulhavky (SLAK) v Maďarsku. Od úterý 18. 3. 2025 přestává platit zákaz přepravy vnímavých zvířat z Maďarska a Slovenska. Dnes večer také skončí společné kontroly s Policií ČR a celníky na hranicích se Slovenskem. Nadále zůstávají v platnosti zpřísněná pravidla biologické bezpečnosti při přepravě zvířat. SVS bude také i nadále spolupracovat s Policií ČR a Celní správou na namátkových kontrolách přepravců.
Hlavními důvody, proč se SVS rozhodla zmírnit opatření je fakt, že již byla ukončena likvidace ohniska nákazy poblíž města Győr v severozápadním Maďarsku. Všechna vyšetření zvířat vnímavých ke SLAK v ochranných pásmech kolem ohniska v Maďarsku s přesahem na Slovensko byla negativní. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by docházelo k šíření nákazy z ohniska. Evropská komise navíc v uplynulých dnech učinila tzv. regionalizaci, která určuje pravidla přesunů vnímavých zvířat a potravin živočišného původu v souvislosti se SLAK pro území celé EU. Žádné zásadní problémy ve vztahu ke SLAK nezjistily ani mimořádné kontroly na hranicích se Slovenskem.
„I nadále zůstává v platnosti soubor opatření zvyšujících biologickou bezpečnost v chovech vnímavých zvířat s cílem zabránit možnému zavlečení mimořádně nakažlivého onemocnění do chovů v ČR,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Například u vozidel přepravujících živá zvířata ze zahraničí, která se v posledních 21 dnech pohybovala v uzavřených pásmech okolo ohniska SLAK, bude požadován doklad o provedení desinfekce vozidla před nakládkou zvířat. Chovatelé povedou záznamy o vjezdu vozidel do hospodářství chovatele a budou je uchovávat 12 měsíců. Do chovů a zařízení pro svody kopytníků pak budou mít zakázáno vstupovat osoby, které se posledních 21 dnech pohybovaly v uzavřených pásmech v Maďarsku a na Slovensku. Provozovatelé budou o vstupu cizích osob muset vést záznamy.
Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nákaza postihuje také volně žijící zvířata z řad sudokopytníků, například prase divoké. Mezi typické klinické příznaky patří z počátku horečka, snížená produkce mléka, nechutenství, deprese, tyto počáteční příznaky jsou následovány výskytem vesikulů (puchýřků) naplněných tekutinou, které praskají a vytvářejí se z nich otevřené léze (eroze) na predilekčních místech, jimiž jsou zejména dutina ústní, nozdry, mléčná žláza, končetiny. V důsledku uvedených příznaků se objevuje u zvířat typický slinotok a kulhání. Nejedná se o nákazu přenosnou ze zvířete na člověka. Nicméně lidé mohou nákazu přenést nepřímo mezi chovy vnímavých zvířat. Nejčastěji se zvířata nakazí inhalační cestou – přímým přenosem viru mezi zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
Zdroj: www.svscr.cz
