Tiskovec.cz 
Z analýzy, kterou Česká národní banka (ČNB) provedla v oblasti regulace finančního trhu, vyplynulo, že tuzemská právní úprava jde v některých případech zbytečně nad rámec unijního minima. ČNB na základě této analýzy zruší do konce letošního roku 36 pravidel ve vyhláškách včetně povinných výkazů. Dále pak navrhne Ministerstvu financí zrušení řady zákonných povinností pro účastníky finančního trhu.
ČNB omezí zbytečnou byrokracii. Stane se tak na základě výsledků analýzy tzv. goldplatingu v oblasti regulace finančního trhu, kterou zadala bankovní rada odborným útvarům ČNB. Za goldplating se označují případy, kdy české právní předpisy kladou v oblastech regulovaných právem Evropské unie na účastníky trhu dodatečné povinnosti a omezení nad rámec společného minima vyžadovaného EU.
„Bankovní rada doručuje naší zemi výsledky práce. Když jsme v polovině roku 2022 začínali, inflace byla 17,5 procenta – dnes je zpět u cíle. Dále jdeme příkladem – šetříme. Propustili jsme pět procent zaměstnanců včetně B-1 manažerů. Dále jsme řekli, že snížíme byrokracii. Schválili jsme balíček 36 opatření v rámci regulace finančního trhu, která letos zrušíme. Jedná se o různé výkazy, úřední sdělení či požadavky ve vyhláškách, které ČNB dříve vyžadovala nad rámec evropských pravidel. Byrokracie tak bude snížena, a tím i zjednodušíme podnikání v oblasti finančního trhu,“ říká Aleš Michl, guvernér České národní banky.
ČNB v analýze porovnala unijní požadavky s řadou tuzemských zákonů, vyhlášek a úředních sdělení. V mnoha případech zjistila, že jde tuzemská právní úprava nad rámec požadavků práva EU. Často se však jedná o opodstatněné odchylky, jež odrážejí specifika domácího trhu. Ke zrušení proto byla navržena ta ustanovení, kde převažují přínosy ze snížení regulatorní zátěže nad riziky.
V rámci svých pravomocí ČNB do 31. prosince 2025 zruší 36 dnes již nadbytečných pravidel, včetně povinných výkazů. Cílem je dosáhnout zjednodušení a pročištění regulatorního rámce finančního trhu. Například již nebude vyžadováno často kritizované čestné prohlášení o vlastní svéprávnosti, zruší se některé zbytné výkazy a účastníkům trhu se uleví i zrušením některých dalších pravidel.
Vzhledem k tomu, že podstatné povinnosti jsou stanoveny na úrovni zákona a změny zákonů nejsou v působnosti ČNB, navrhne navíc ČNB Ministerstvu financí provedení úprav řady zákonů s cílem dalšího snížení zátěže pro účastníky finančního trhu.
Jakub Holas
ředitel odboru komunikace ČNB
36 pravidel a výkazů, které ČNB zruší do konce roku 2025
Česká národní banka omezí zbytečnou byrokracii ve finančním sektoru a do 31. prosince 2025 zruší 36 nadbytečných pravidel a výkazů. Analýza ukázala, že tuzemská regulace často přesahuje unijní požadavky, aniž by to bylo vždy nutné. ČNB proto odstraní ta pravidla, jejichž zrušení přinese větší přínosy než rizika. Cílem je zpřehlednění a zjednodušení regulatorního prostředí, včetně zrušení administrativně zatěžujících povinností v gesci ČNB.
Půjde o zrušení těchto pravidel a výkazů:
1. Prokazování svéprávnosti čestným prohlášením. Postačuje interní posouzení finanční instituce o vhodnosti posuzované osoby a u českých občanů také informace ze základních registrů. Zrušení představuje snížení administrativní zátěže.
2. Podrobnější požadavky na řízení úvěrového rizika úvěrovou institucí, zejména podrobnosti k systému pro provádění obchodů, k systému měření a sledování úvěrového rizika a k limitům pro řízení úvěrového rizika. ČNB úvěrové instituce pravidelně podrobuje přezkumu a hodnocení (SREP), v jehož rámci posuzuje také řízení úvěrového rizika úvěrovou institucí. Zrušení podrobnějších požadavků tak nebude mít dopad na kvalitu dohledu nad úvěrovými institucemi. Naopak představuje snížení administrativní zátěže úvěrových institucí.
3. Podrobnější požadavky na řízení tržního rizika úvěrovou institucí, zejména podrobnosti k systému měření a sledování tržního rizika, k limitům pro řízení tržního rizika a k stresovému testování tržního rizika. ČNB v rámci SREP posuzuje také řízení tržního rizika úvěrovou institucí. Zrušení podrobnějších požadavků tak nebude mít dopad na kvalitu dohledu nad úvěrovými institucemi. Naopak představuje snížení administrativní zátěže úvěrových institucí.
4. Podrobnější požadavky na řízení rizika likvidity úvěrovou institucí, zejména podrobnosti k měření a sledování rizika likvidity, k řízení rizika likvidity v jednotlivých hlavních měnách a limitům, k řízení finančních zdrojů a přístupu na trh, ke scénářům pro řízení rizika likvidity a k pohotovostním plánům pro případ krize likvidity. ČNB v rámci SREP posuzuje také řízení rizika likvidity úvěrovou institucí. Zrušení podrobnějších požadavků tak nebude mít dopad na kvalitu dohledu nad úvěrovými institucemi. Naopak představuje snížení administrativní zátěže úvěrových institucí.
5. Podrobnější požadavky na řízení operačního rizika úvěrovou institucí, zejména podrobnosti k systému řízení operačního rizika, k rozpoznávání, vyhodnocování, sledování a ohlašování operačního rizika, k omezování operačního rizika, k pohotovostnímu plánování, k informačním systémům a technologiím a k bezpečnostním zásadám. ČNB v rámci SREP posuzuje také řízení operačního rizika úvěrovou institucí. Zrušení podrobnějších požadavků tak nebude mít dopad na kvalitu dohledu nad úvěrovými institucemi. Naopak představuje snížení administrativní zátěže úvěrových institucí.
6. Podrobnější požadavky na řízení rizika outsourcingu úvěrovou institucí, zejména podrobnosti k systému řízení rizika outsourcingu, k realizaci outsourcingu a k vybraným případům outsourcingu. ČNB v rámci SREP posuzuje také řízení rizika outsourcingu úvěrovou institucí. Zrušení podrobnějších požadavků tak nebude mít dopad na kvalitu dohledu nad úvěrovými institucemi. Naopak představuje snížení administrativní zátěže úvěrových institucí.
7. Podrobnější požadavky na vnitřní audit úvěrové instituce, zejména podrobnosti ke statutu vnitřního auditu, k organizačnímu začlenění vnitřního auditu a k analýze rizik a plánování auditu. ČNB v rámci SREP posuzuje také řídicí a kontrolní systém úvěrové instituce včetně fungování vnitřního auditu jako jedné z kontrolních funkcí úvěrové instituce. Zrušení podrobnějších požadavků tak nebude mít dopad na kvalitu dohledu nad úvěrovými institucemi. Naopak představuje snížení administrativní zátěže úvěrových institucí.
8. Podrobnější požadavky na uveřejňování informací úvěrovou institucí, a to podrobnosti k informacím o úvěrové instituci, o složení jejich společníků, o struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o její činnosti a finanční situaci. Pro výkon dohledu má ČNB dostatečné informace. Zrušení představuje snížení administrativní zátěže úvěrových institucí.
9. Podrobnější požadavky na posuzování aktiv úvěrovou institucí, a to čtvrtletní posuzování dostatečnosti opravných položek a rezerv k poskytnutým úvěrům a dalším vybraným aktivům a podrozvahovým položkám a upravování jejich výše a podrobnosti k zajištění pro účely opravných položek. ČNB v rámci SREP posuzuje také dostatečnost kapitálu úvěrové instituce na pokrytí očekávaných ztrát z jejích aktiv. Zrušení podrobnějších požadavků tak nebude mít dopad na kvalitu dohledu nad úvěrovými institucemi. Naopak představuje snížení administrativní zátěže úvěrových institucí.
10. Podrobnější požadavky na zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému úvěrové instituce, zejména podrobnosti k jejímu obsahu, struktuře a formátu. V případě potřeby může ČNB učinit výzvu správního orgánu k dodání informací potřebných pro výkon dohledu. Zrušení představuje snížení administrativní zátěže úvěrových institucí.
11. Podrobnější požadavky na uveřejňování informací pojišťovnou a zajišťovnou, a to podrobnosti k informacím o pojišťovně a zajišťovně, o složení jejích společníků, o struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o její činnosti. Pro výkon dohledu má ČNB dostatečné informace. Zrušení představuje snížení administrativní zátěže pojišťoven a zajišťoven.
12. Podrobnější požadavky na zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému pojišťovny a zajišťovny, zejména podrobnosti k jejímu obsahu, struktuře a formátu. V případě potřeby může ČNB učinit výzvu správního orgánu k dodání informací potřebných pro výkon dohledu. Zrušení představuje snížení administrativní zátěže pojišťoven a zajišťoven.
13. Požadavek, aby administrátor veřejného fondu nemovitostí oznamoval ČNB údaje o odborné praxi a vzdělání členů výboru odborníků. ČNB členy výboru odborníků neschvaluje a informace o nich stačí ve výroční zprávě, případně si je může ČNB v rámci výkonu dohledu vyžádat.
14. Požadavek, aby obhospodařovatel standardního fondu zajistil, aby byl jeho řídicí orgán bez zbytečného odkladu informován o každém překročení limitů ohrožujícím dodržení akceptované míry rizik obhospodařovatele a rizikového profilu standardního fondu. Povinnost zajistit účinné řešení a nápravu překročení limitů nebude změnou dotčena. Konkrétní nastavení a interní eskalace však budou ponechány na obhospodařovateli.
15. Požadavek, aby statut veřejného fondu nemovitostí obsahoval údaje o odborné praxi a vzdělání členů výboru odborníků s informací o dnu vzniku jejich funkce a identifikací člena výboru odborníků určeného depozitářem. Obsazení výboru odborníků je interní proces, jehož konkretizace ve statutu není potřebná.
16. Vykazovací povinnost pro banky a pobočky zahraničních bank, která vyplývá z dohledového výkazu „Hlášení banky / pobočky zahraniční banky o koncentraci úvěrů a vkladů“, a to v podobě zrušení části týkající se hlášení o úvěrech. Zrušení představuje snížení administrativní zátěže.
17. Vykazovací povinnost pro banky a pobočky zahraničních bank, která vyplývá z dohledového výkazu „Roční výkaz rozdělení zisku banky / pobočky zahraniční banky“. Zrušení představuje snížení administrativní zátěže.
18. Vykazovací povinnost poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, která vyplývá z dohledového výkazu „Zpráva pro dohled České národní banky“. Zrušení představuje snížení administrativní zátěže.
19. Vykazovací povinnost pro distributory panevropského osobního penzijního produktu, která vyplývá z dohledového výkazu „Informace o činnosti distributora panevropského osobního penzijního produktu“. Zrušení představuje snížení administrativní zátěže.
20. Vykazovací povinnost obhospodařovatele investičního fondu, která vyplývá z dohledového výkazu „Skladba majetku obhospodařovaného fondu“, neboť jde o souhrnné údaje, které lze převážně dopočítat z podrobnějších dat v jiných výkazech. Zrušení představuje snížení administrativní zátěže.
21. Vykazovací povinnost pro evropské fondy dlouhodobých investic, která vyplývá z dohledového výkazu „ELTIF10“. Zrušení představuje snížení administrativní zátěže.
22. Vykazovací povinnost pro tuzemské pojišťovny, která vyplývá z dohledového výkazu „Použitelný primární kapitál ke krytí fiktivního minimálního kapitálového požadavku.“ Zrušení představuje snížení administrativní zátěže.
23. Úřední sdělení ze dne 19. srpna 2016 k výkonu činnosti na finančním trhu – cloud computing. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
24. Úřední sdělení ze dne 27. května 2011 k výkonu činnosti na finančním trhu – operační riziko v oblasti informačního systému. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
25. Úřední sdělení ze dne 29. prosince 2010 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Měření operačního rizika, stanovení kapitálového požadavku k operačnímu riziku. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
26. Úřední sdělení ze dne 3. srpna 2021 k plošným diskrecím podle nařízení CRR. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
27. Úřední sdělení ze dne 8. července 2021 k výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev, poboček bank z jiného než členského státu a některých dalších osob – uveřejňování informací. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
28. Úřední sdělení ze dne 27. prosince 2011 k posuzování auditora banky, družstevní záložny, pojišťovny a zajišťovny Českou národní bankou. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
29. Úřední sdělení ze dne 10. června 2015 k přístupu České národní banky při vyhodnocování výroční zprávy, účetní závěrky a zprávy auditora družstevní záložny o ověření řídicího a kontrolního systému v souvislosti s novelou zákona o spořitelních a úvěrních družstvech č. 333/2014 Sb. od 1. července 2015. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
30. Úřední sdělení ze dne 15. dubna 2008 k povinnému pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při lovu zvěře. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
31. Úřední sdělení ze dne 30. září 2009, kterým se uveřejňuje seznam zahraničních orgánů dohledu a zahraničních správních úřadů, se kterými ČNB uzavřela dohodu o spolupráci v rámci dohledu nad finančním trhem. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
32. Úřední sdělení ze dne 4. prosince 2009 k některým pravidlům jednání s účastníky penzijního připojištění a zájemci o uzavření smlouvy o penzijním připojištění. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
33. Úřední sdělení ze dne 10. prosince 2010 k výkonu činnosti na finančním trhu: Kvalitativní požadavky související s výkonem činnosti – základní informace. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
34. Úřední sdělení ze dne 17. ledna 2014 o podmínkách přípustnosti pobídek při distribuci některých produktů na finančním trhu. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
35. Úřední sdělení České národní banky ze dne 19. září 2014 k řízení a kontrole kvality distribuční sítě pojišťovacího zprostředkovatele. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
36. Úřední sdělení ze dne 5. června 2015 k postupu družstevních záložen v souvislosti se změnou podmínek týkajících se vkladů u družstevních záložen od 1. července 2015. Úřední sdělení není v kontextu stávající regulace nutné.
Zdroj: www.cnb.cz
