Bednáři z Prazdroje smolili obří dubové sudy. Slouží k ověřování neměnné chuti plzeňského ležáku

Bednářská parta z Plzeňského Prazdroje odstartovala tradiční jarní smolení dubových ležáckých sudů vážících až 950 kilogramů. Nový vnitřní povrch ze smoly uvařené podle vlastní receptury aktuálně dostane 20 ležáckých sudů z více než stovky. V nich v historických pivovarských sklepích zraje část várky Pilsner Urquell identicky jako před 182 lety. Kvašení a zrání ležáku v dubových sudech a původních podmínkách je klíčové pro sledování neměnné chuti plzeňského piva. Sládkům tak umožňuje porovnávat pivo uvařené tradičním a moderním technologickým postupem a strážit jeho stále stejnou chuť.

Prazdroj má ve svých sklepích více než stovku ležáckých dřevěných sudů, které pivovarští bednáři pravidelně udržují a opravují. Zpravidla na jaře a na podzim část sudů vyvalí ze sklepů a vysmolí. „Smolení je tradiční postup údržby dřevěných sudů, který je prakticky celou pivovarskou historii neměnný. Jde vlastně o dezinfekci dubového sudu před jeho opětovným naplněním pivem,“ vysvětluje mistr plzeňských bednářů Karel Hofman.

Do dubového sudu bednáři nalijí smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a jeho převalováním ji rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Tato vrstva zajistí, že pivo, které pak bude v sudu ležet, nebude v přímém kontaktu se dřevem a nebude z něj přebírat nežádoucí vůně a chutě. Základním materiálem pro výrobu smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Plzeňští bednáři používají směs kanadské, čínské a americké pryskyřice. Velký ležácký sud má objem až 40 hektolitrů a prázdný váží až 950 kg, proto práce vyžaduje přítomnost a obratnost všech osmi členů bednářské party pracujících v plzeňském pivovaru.

I když se pivovarské technologie v čase modernizují, například kvůli snížení spotřeby energií a produkce emisí, zlepšení hygienických standardů nebo pro vyšší efektivitu práce, klíčové prvky výroby plzeňského ležáku zůstávají stejné. „U piva Pilsner Urquell mezi ně patří trojité rmutování, přímé ohřívání měděných kotlů ohněm nebo pomalé studené kvašení a dokvašování. Chuť plzeňského piva tím zůstává stejná. Víme to i proto, že pravidelně porovnáváme pivo uvařené v moderním zařízení s pivem kvašeným v dřevěných kádích a dozrávajícím tradiční metodou v dubových sudech v našich historických sklepích. Tohle srovnání můžeme dělat právě díky tomu, že v našem pivovaru pořád máme bednářskou partu, což je v současném pivovarském světě unikát,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Zlatá léta bednářského řemesla v Prazdroji byla na přelomu 19. a 20. století. V té době měl pivovar ve svých sklepích až 7000 velkých dubových ležáckých sudů a další tisíce menších soudků v oběhu. Těch bylo za první republiky až půl milionu. Každoročně se navíc ve strojní bednárně vyrobilo na 40 000 nových sudů. A pivovar zaměstnával až 150 bednářů. S tím, jak byly dřevěné sudy postupně nahrazovány kovovými, význam bednářského řemesla klesal. Plzeňský Prazdroj se ale zasadil o to, aby tradiční bednářské pivovarnické řemeslo přetrvalo i ve 21. století. Dnes plzeňská parta čítá osm bednářů a je pravděpodobně poslední bednářskou partou na světě pracující přímo v pivovaru. Nejčastěji vyrábějí tzv. transportní soudky menších objemů do 50 litrů, kterých vzniká ročně několik desítek a jejichž výroba trvá zhruba tři dny. Velký ležácký sud o objemu 40 hektolitrů pak dvěma bednářům zabere zhruba měsíc. „Na výrobu sudů používáme výhradně dubové dřevo rostlé na tvrdém podloží, kde duby rostou pomalu, čímž vzniká husté dřevo s letokruhy velmi blízko u sebe. Než se dřevo použije na výrobu sudů, schne přirozenou cestou 6 až 10 let. Vychází to zhruba tak, že jeden centimetr dřeva schne jeden rok,“ říká Karel Hofman.

Práce plzeňské party bednářů je natolik unikátní, že byli v roce 2018 zapsáni na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Poznámka pro editory

Bednáři vždy byli neoddělitelnou součástí pivovaru. Už v době první republiky, konkrétně v roce 1926, si tehdejší Měšťanský pivovar v Plzni nechal registrovat kruhovou ochrannou známku s bednářským soudkem, který se stal do dnešní doby jeho neodmyslitelnou součástí a jedním ze symbolů pivovaru.
Kromě péče o velké ležácké sudy, jejich opravu a výrobu nových bednáři také vyrábějí dárkové sudy a soudky na objednávku nebo dárkové předměty, které jsou k dostání v Dárkové prodejně v plzeňském pivovaru nebo na https://eshop.prazdroj.cz/.
S exportem do zhruba 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
Plzeňský Prazdroj získal v roce 2024 v žebříčku aliance Byznys pro společnost TOP Odpovědná firma první místo v hlavní kategorii „TOP odpovědná velká firma“ a také první místo v oborové kategorii „TOP odpovědná firma v životním prostředí“.

Zdroj: www.prazdroj.cz

Tip na výlet: Unikátní Plzeňské historické podzemí slaví 40. výročí od otevření novou prohlídkovou trasou

Plzeňské historické podzemí si letos připomíná 40 let od svého otevření. Při této příležitosti je pro návštěvníky připraven dárek – speciální prohlídková trasa Tajemství skrytých chodeb. Od 19. do 21. května budou moci návštěvníci poprvé projít nově zpřístupněné části podzemí, kde uvidí přírodní krápníky, dobové fotografie, ale i místa, která prošla sanacemi. Prohlídka se soustředí na stavební a historické prvky a nabídne autentický pohled na vývoj labyrintu chodeb plzeňského podzemí.

Tip na sobotní výlet pro celou rodinu: Užijte si Den Kozla v pivovaru Velké Popovice

V sobotu 7. června se ve Velkopopovickém pivovaru bude slavit tradiční Den Kozla! Den plný zábavy, zážitků, hudby, výtečného jídla a piva – poctivého Kozla přímo z pivovaru, začne v 11 hodin. O skvělou atmosféru se budou celý den starat kapely Arzzen, Poletíme?, Elán Revival a také oblíbená zpěvačka a herečka Bára Poláková.

Volba sládků se mění na Speciály z Prazdroje. Nabídku speciálních piv si sestaví sami hospodští

Plzeňský Prazdroj mění od května svůj program pivních speciálů. Projekt Volba sládků, který každý měsíc nabízel v limitované edici jedno speciální pivo ve vybraných hospodách a restauracích v Česku a na Slovensku, nahrazuje novým programem s názvem Speciály z Prazdroje. Ten nabídne hospodským možnost sestavit si vlastní kalendář pivních speciálů na míru. Vybírat budou moci během roku dohromady z deseti druhů piva ze stálé i sezónní nabídky.

Pivovar Radegast změřil svou vodní stopu od semínka po sklenici. Na litr piva je potřeba stejně vody jako na půl deci mléka nebo deset deka brambor

Radegast si nechal změřit svou vodní stopu napříč celou produkcí v rozsahu, který v Česku nemá obdoby. Celková spotřeba vody od semínka ječmene a chmele, přes výrobu až po načepovanou sklenici činí 3,64 litru vody odebrané z vodních zdrojů na litr vyrobeného piva. V porovnání například s kilogramem hovězího masa, které má průměrnou vodní stopu přes 550 litrů, je 150x menší, oproti kuřecímu spotřebuje vody zhruba 85x méně. Radegast se na šetrné zacházení s vodou zaměřuje dlouhodobě. Za posledních 15 let snížil její spotřebu při výrobě piva o více než 40 procent a dostal se tak mezi světovou špičku. Přímo v pivovaru nyní spotřebuje pouze 2,29 litru vody na uvaření jednoho litru piva. Studii vodní stopy Pivovaru Radegast zpracoval Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.

Budovu Národního divadla rozhýbala světelná show oslavující 120. výročí uvedení inscenace Kytice

Ve středu večer se budova Národního divadla proměnila v umělecké plátno a nabídla návštěvníkům jedinečný vizuální zážitek. U příležitosti 120. výročí inscenace Kytice připravil Pilsner Urquell ve spolupráci s Národním divadlem působivý videomapping. Světelná show vznikla jako pocta ikonickému divadelnímu představení Národního divadla, které značka podporuje jako dlouholetý partner inscenací.

Tip na zážitek: Speciální prohlídka pivovaru Elektrárna během Noci pivovarů 25. dubna

Historicky první Noc pivovarů 25. dubna oslaví české pivovarnictví, pivo a lidi, kteří za jeho kvalitou stojí. Půjde o jedinečnou příležitost zažít malé i velké pivovary v Plzeňském kraji jinak – v netradiční atmosféře, kdy se jejich brány otevřou až do večerních hodin a nabídnou exkluzivní program. Mezi 17 pivovary, které se do akce zapojí, nechybí experimentální pivovar Elektrárna.

Světová výstava EXPO 2025 představuje mistrovství českého piva

Světová výstava EXPO 2025 v japonské Ósace propojuje tradici s inovacemi a představuje to nejlepší z jednotlivých zemí. Česká expozice nabídne návštěvníků pohled na ikonické řemeslo, které je s naší kulturou neodmyslitelně spojené – umění čepování piva. Díky tomu si i v 9 000 km vzdálené metropoli budou moci návštěvníci vychutnat Pilsner Urquell, který je partnerem českého pavilonu, ve stejné kvalitě, jako lidé v tuzemsku.

Mistrovství českého piva v rukou japonské tapsterky. „Pěna je pro Japonce samostatný chuťový zážitek,“ říká Mirai Mitomi

Na světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace si mohou návštěvníci vychutnat český ležák Pilsner Urquell přesně tak, jak chutná i v Čechách, a to díky skupině vyškolených japonských tapsterů. Mezi ně patří i Mirai Mitomi, která prošla školením v přímo v plzeňském pivovaru a osvojila si správné techniky čepování i péče o pivo a současně znalosti, díky kterým dokáže předávat příběh a tradici plzeňského piva.

Jarní tip z Pivotéky v Pivovarském muzeu v Plzni: Velikonoční speciály potěší nejen na Zelený čtvrtek

Kraslice, mazanec, pomlázka, čokoládový beránek… Do výčtu tradičních atributů, které neodmyslitelně patří k Velikonocům, v posledních letech přibyla také velikonoční piva. Pivotéka v plzeňském Pivovarském muzeu má aktuálně v prodeji rovnou čtyři speciály vytvořené právě pro tuto příležitost: Hody hody doprovody z rodinného pivovaru Zichovec, Velikonoční třináctku z pivovaru Permon, Velikonoční poklad z pivovaru Antoš a za studena chmelený světlý ležák Pomlázka z rodinného pivovaru Matuška.