Tiskovec.cz 
Přesně tři roky od ničivého tornáda 24. června se na společném setkání v Domě Přírody sešli zástupci neziskového sektoru, starostové zasažených obcí, hejtman Jihomoravského kraje i další hosté. Humanitární organizace ADRA zde představila výsledky rozsáhlé studie zabývající se hodnocením efektivity a dopadů pomoci poskytnuté po tornádu zasaženým obcím.
Tornádo z 24. června 2021 zanechalo v Hodoníně i okolních obcích hluboké stopy a zasáhlo do životů mnoha rodin. Postihlo úsek dlouhý 26 kilometrů a poškodilo kolem 1500 budov. Potřebná tak byla nejen obětavá práce záchranářů, hasičů a dobrovolníků, ale ukázala se také solidarita lidí, kteří v mnoha sbírkách dokázali shromáždit stovky milionů korun. I přes rozsah tragédie byla událost příkladem spolupráce mezi pomáhajícími organizacemi v terénu, soukromými dárci a nadacemi. Jak byla tato spolupráce a pomoc lidem efektivní, bylo cílem výzkumu společnosti Socio Faktor, do nějž se zapojila řada organizací a téměř 300 domácností.
S odstupem tří let je možné říci, že naprostá většina zničených domů a infrastruktury byla obnovena, většina lidí se již vrátila do svých domovů a život v postižených oblastech se pomalu vrací do normálu. Na některých rozsáhlejších projektech se však stále pracuje.„Co se týká městského majetku, myslím, že se toho podařilo hodně, ale spousta práce nás ještě čeká. Jako první se opravovala Základní škola U Červených domků. Tornádo přišlo těsně před prázdninami, nicméně prvního září už děti nastoupily do školy. Dále to byla obnova a rozšíření atletického oválu z důvodu zasmluvněného mistrovství republiky v následujícím roce. Do roka a do dne přesně na výročí tornáda se tam mistrovství republiky skutečně konalo,“ řekl starosta Libor Střecha.
Důležitá však byla i obnova zeleně, konkrétně výsadby lesa a komunitní výsadby do nichž se občané zapojili v hojném počtu. Stavební ruch se vrátil i do Základní školy U Červených domků, kde se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce zahrnující zateplení, instalaci klimatizací a rekuperace. „Z dalších rozdělaných projektů jsme začali s výstavbou psího útulku, je předáno staveniště na multifunkční hřiště v areálu U Červených domků, připraven je velký park mezi Domem přírody, zoo a základní školou, kde se bude jednat o revitalizaci celého území. Chystáme také obnovu celého Sportovního areálu U Červených domků a samozřejmě také revitalizaci Dětského městečka,“ vyjmenoval dále starosta. „Celé jsme to pojali jako velkou výzvu na obnovu zasaženého území. Pro příští generace chceme připravit pěkná území, která budou udržitelná, nadčasová, a aby se tam každý cítil dobře,“ dodal Libor Střecha.
Z výzkumu vyplynulo, že finanční pomoc nabízenou spolupracujícími organizacemi využilo až 90 procent lidí v zasažené oblasti. „Pro nás bylo velmi důležité zhodnotit efektivitu i dopady pomoci na její příjemce. Můžeme mít rámcovou představu, že jsme dokázali sehnat materiální pomoc, finanční pomoc, ale zajímá nás, jak se to prakticky promítlo v životech lidí. A odstup těch dvou, v tomto případě tří let, byl ještě více vypovídající a skvělý v tom, že lidé s odstupem času dokázali pozitivně, ale i kriticky nahlédnout na některé aspekty pomoci,“ řekl koordinátor humanitární pomoci organizace ADRA Josef Koláček.
Výstupem výzkumu je odborná studie s konkrétními doporučeními klíčovým aktérům pro případné budoucí mimořádné události obdobného charakteru. Výzkum například ukázal, že dobrovolníci sehráli klíčovou roli v prvních dnech po katastrofě, kdy poskytovali nezbytnou manuální pomoc při odklízení a rekonstrukci. Nicméně koordinace dobrovolníků nebyla vždy optimální, což vedlo k problémům s jejich ubytováním a stravováním. Zpráva zdůrazňuje, že informovanost obyvatel o dostupné pomoci byla klíčová, ale zároveň poukazuje na nedostatečnou koordinaci a komunikaci mezi poskytovateli pomoci a zasaženými domácnostmi. Doporučení z výzkumu tak mimo jiné zahrnují lepší koordinaci a registraci dobrovolníků, efektivnější komunikaci o dostupné pomoci a transparentnější rozdělování finančních prostředků. Co si vzít z tornáda je poměrně těžká otázka a pro mě je to hodně subjektivně zatížené. Byla to organizačně jedna z nejnáročnějších situací, kterou jsem řešil. A to hlavně z hlediska toho, že rozsah zasažení byl poměrně velký a pomoc i akutní stav trvaly poměrně dlouho. Bylo to náročné organizačně, personálně, a hlavně taky emočně. Dennodenně jsme se setkávali s příběhy lidí a dlouhodobě to bylo velmi zátěžové,“ uzavřel Josef Koláček.
Na realizaci výzkumu se finančně i v roli respondentů podílely Člověk v tísni, Středisko humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE, Nadace Karel Komárek Family Foundation, Nadace ČEZ, Nadační fond Českého rozhlasu, Nadace Via a Donio.
Zdroj: www.hodonin.eu
