U příležitosti zápisu Archivu Antonína Dvořáka do Mezinárodního registru Paměti světa UNESCO otevírá Národní muzeum tematickou výstavu s názvem Antonín Dvořák: Můj život a dílo

|

Ve středu 13. září otevírá Národní muzeum v prostorách Muzea Antonína Dvořáka autobiograficky laděnou výstavu s názvem Antonín Dvořák: Můj život a dílo. Výstavu, kterou si budou moci návštěvníci prohlédnout na pražském Novém Městě po dobu jednoho roku, pořádá Národní muzeum u příležitosti zápisu Archivu Antonína Dvořáka do Mezinárodního registru Paměti světa UNESCO.

„Výstava je oslavou jedinečné události, která vyzdvihuje přínos české hudební kultury pro světové kulturní dědictví. Část sbírky, kterou spravuje Národní muzeum – České muzeum hudby, byla v květnu letošního roku zapsána do Mezinárodního registru Paměti světa UNESCO. Pod názvem Archiv Antonína Dvořáka je v ní zahrnuto 3,5 tisíc sbírkových předmětů. Po Archivu Leoše Janáčka, který byl do Registru přidán v roce 2018, se jedná o druhou sbírku českého hudebního skladatele zapsanou na tento prestižní seznam. Jsem hrdý, že Národní muzeum má možnost pečovat o tak významnou část světového kulturního dědictví, říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Archiv Antonína Dvořáka tvoří především notové rukopisy, korespondence, osobní dokumenty, nenotové rukopisy, skladatelova osobní knihovna, ikonografie, první vydání Dvořákových děl, tisková dokumentace, diplomy a čestná jmenování. Nejcennější je část sbírky notových rukopisů. Obsahuje Dvořákovy autografy v podobě skic, finálních partitur a klavírních výtahů. Zahrnuje i významné opisy skladatelových děl, Dvořákovy vlastní úpravy či úpravy od jiných autorů. Ve sbírce nalezneme tzv. Americké skicáře, Dvořákovy notové sešity s hudebními záznamy, a dosud neurčené skici a náčrty nerealizovaných skladeb, ale také například Symfonii č. 9 e moll Z Nového světa. Důležitým celkem je také soubor prvních a dalších tištěných vydání děl Antonína Dvořáka. Některá první vydání obsahují nakladatelské a autorské poznámky, které jedinečným způsobem dokumentují jejich vznik. Obsáhlá je také sbírka Dvořákovy korespondence či osobních dokumentů, dokumentů souvisejících s jeho skladatelskou činností a vztahujících se k jeho rodině jako například skladatelův křestní list, vysvědčení z varhanické školy, oddací list nebo návrh smlouvy s Národní konzervatoří hudby v New Yorku. Součástí sbírky jsou Dvořákovy diplomy a čestná jmenovaní, ale také fragmenty jeho soukromé knihovny či rodinné fotografie.

Výstava Antonín Dvořák: Můj život a dílo

Kromě rukopisů se v nově otevřené výstavě mohou návštěvníci těšit na originály Dvořákových osobních předmětů, jako je cylindr, vycházková hůl či brýle a kopie dalších dokumentů ze sbírek Muzea Antonína Dvořáka, jako jsou fotografie, korespondence, notové tisky či osobní dokumenty. Každý z dvanácti originálních Dvořákových notových rukopisů ze čtyř období skladatelova života bude přitom k vidění po dobu pouhého jednoho měsíce. Jako první se mohou návštěvníci seznámit s rukopisem Dvořákových Moravských dvojzpěvů, díky nimž skladatel navázal dlouholetou spolupráci s významným berlínským nakladatelem Fritzem Simrockem. Dvojzpěvy zároveň reflektují dobový zájem o českou a moravskou lidovou píseň a rozšířenou praxi domácího provozování hudby.

Termíny vystavení jednotlivých rukopisů

  1. Moravské dvojzpěvy, op. 32 (13. 9. – 15. 10. 2023)
  2. Koncert pro klavír a orchestr g moll, op. 33 (17. 10. – 15. 11. 2023)
  3. Stabat Mater, op. 58 (16. 11. – 31. 12. 2023)
  4. Slovanské tance II. řada, op. 72 (2. 1. – 31. 1. 2024)
  5. Svatá Ludmila, op. 71 (1. 2. – 29. 2. 2024)
  6. Symfonie č. 8 G dur, op. 88 (1. 3. – 31. 3. 2024)
  7. Klavírní trio č. 4 „Dumky“, op. 90 (2. 4. – 30. 4. 2024)
  8. V přírodě, op. 91 (2. 5. – 2. 6. 2024)
  9. Humoresky, op. 101 (4. 6. – 30. 6. 2024)
  10. Biblické písně, op. 99 (2. 7. – 31. 7. 2024)
  11. Vodník, op. 107 (1. 8. – 1. 9. 2024)
  12. Armida, op. 115 (3. 9. – 30. 9. 2024)

Zdroj: www.nm.cz

Národní muzeum

Do Národního muzea se po devíti letech vrací za mimořádných bezpečnostních opatření Věstonická venuše!

Naposled v roce 2014 měli návštěvníci Národního muzea možnost prohlédnout si nejstarší keramickou sošku na světě – Věstonickou venuši, pocházející z mladého paleolitu z období 29–25 tisíc let před naším letopočtem. Ta se téměř přesně po devíti letech do Prahy vrací v rámci výstavy Moravského zemského muzea Nejstarší šperky a ozdoby těla. Výstava je dalším ze společných projektů obou institucí – Národního muzea a Moravského zemského muzea. V trezorových místnostech Historické budovy Národního muzea budou moci návštěvníci obdivovat světově unikátní předměty nedozírné hodnoty, a to od 22. září 2023 do konce února příštího roku.

Národní muzeum

Bílou stopou. Výstava u příležitosti výročí 120 let od založení Svazu lyžařů ČR

Svaz lyžařů ČR v rámci výročí 120 let od svého založení připravil ve spolupráci s Národním muzeem výstavu Bílou stopou. Fotografie, textové panely a množství vzácných artefaktů v čele s medailemi z olympijských her a mistrovství světa sportovců jako Jiří Raška, Aleš Valenta, Kateřina Neumannová, Ester Ledecká nebo Eva Adamczyková představují ohromnou a úspěšnou tradici lyžařského sportu na našem území.