Ťok: Příprava staveb musí pokračovat

Ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO) potvrdil v rozhovoru pro Právo, že bez ohledu na demisi vlády bude jeho resort pokračovat v přípravě důležitých železničních i silničních staveb.

Jednobarevná vláda ANO Andreje Babiše nezískala ve Sněmovně důvěru, bude vládnout v demisi. Má za této situace vůbec smysl pustit se do realizace záměrů, které pro váš resort vyplývají z ho programového prohlášení?

Určitě jsou v něm věci tak důležité, že jejich realizace by se kvůli demisi neměla zastavit. Mou výhodou je, že ministrem dopravy jsem už byl ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Nemusím se tedy s chodem resortu seznamovat, ale prostě v řadě záměrů pokračuji. Pro mne je alfou a omegou nalézt mezi poslanci shodu pro novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Je třeba také dál zahajovat stavby,které jsou už připravené nebo na jejichž zhotovitele probíhá soutěž. V tom bez ohledu na demisi pokračovat rozhodně budu. Otálet není důvod ani s prodiskutováním bezplatného jízdného ve vlacích pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let věku, kteří si takové opatření určitě zaslouží. Na jeho zavedení nepotřebujeme změnit zákon, lze to provést vládní vyhláškou. Musíme se ale poučit ze zkušeností Slovenska, kde bezplatné jízdné pro seniory a studenty prudce zvedlo počet cestujících a snížilo cestovní komfort.

Jistě jsou ale i záležitosti, v nichž nelze po neúspěšném prvním vládním pokusu o důvěru pokračovat.

Když jsme v demisi, některé věci dělat opravdu nechci. Na ministerstvu dopravy (MD) omezíme mezinárodní cesty i přípravu koncepčních věcí. To se týká například zlepšení podmínek pro činnost Českých drah a ČD Cargo, aby dostaly přes liberalizaci železnice prostor pro život. Do toho by se měl pustit až ministr, který bude mít důvěru.

Prezident Miloš Zeman pověřil Babiše sestavením vlády také pro druhý pokus. Budete ochoten přijmout případnou nabídku na post ministra dopravy i v této druhé vládní garnituře, která by mohla být koaliční?

Jestli taková nabídka přijde, rád ji přijmu. Pořád si myslím, že jsem na MD se svým týmem udělal dost práce a mám na co navazovat. Je dost věcí, které si zaslouží dokončit, a stabilita a kontinuita mají svůj smysl.

Ať tak či onak, šéfem resortu dopravy jste už přes tři roky, s výjimkou někdejšího lidoveckého ministra Milana Šimonovského déle než vaši četní předchůdci. Do ANO jste ovšem dosud nevstoupil. Neuvažujete o tom?

I pro politiku platí – nikdy neříkej nikdy. Když loni na podzim před parlamentními volbami debatovali v ANO o mé kandidatuře na poslance, otázka na můj vstup do hnutí zazněla. Řekl jsem jim ale, že jsem spíše odborník než politik. Vstup do ANO nevylučuji, ale ani s ním nespěchám.

Jak už jste řekl, prioritou zůstává urychlení dálniční výstavby. Jaké nové zákony je v té souvislosti potřeba přijmout?

Je to poslanecká novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, která bude předložena v nejbližší době. Na ni pak naváže vládní novela tohoto zákona, čímž fakticky získáme speciální zákon o liniových stavbách. Máme také už dohodu s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (za ANO), že její ministerstvo začne s přípravou komplexní novelizace stavebního práva. To vše má přispět k tomu, aby se příprava významných staveb podstatně zkrátila. Vždyť nyní celé řízení trvá v Česku i déle než deset let, což je naprosto neúnosné.

Vládní programové prohlášení slibuje do roku 2021 zprovoznit 110 kilometrů nových dálnic a zcela dokončit modernizaci nejzatíženější tuzemské dálnice D1. Nejde o přehnané cíle, když loni se dálniční síť ČR prodloužila jen o 17 kilometrů a modernizace D1 se teprve blíží polovině?

Jsem přesvědčen, že se to dá splnit. Nachystáno k výstavbě je asi 150 kilometrů dálnic. Navíc když se podaří novelizovat zmíněné zákony, může být dokončených kilometrů i více. Zatímco nové dálnice se staví na zelené louce, ta nejstarší a nejzatíženější D1 prodělává mezi Prahou a Brnem kompletní modernizaci, což je pro stavbaře ještě obtížnější. Za úspěch tedy považuji, že za tři roky mého působení na postu ministra dopravy bylo zmodernizováno 46,3 kilometru D1 a do užívání motoristům bylo předáno 50,7 kilometru nových dálničních úseků. Nemám se tedy za co stydět. Vždyť například v době, kdy resortu dopravy šéfoval dnešní předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, se stavělo nesrovnatelně méně. Přesto mne Stanjura při každé příležitosti kritizuje, že do silniční sítě málo investujeme.

K dobudování základní dálniční sítě ČR ještě zbývá postavit zhruba 800 kilometrů. Nemělo by to opravdu postupovat rychleji?

Stále se potýkáme s obstrukcemi ekologických aktivistů, kteří ve stavebním řízení napadají prakticky každou dálniční stavbu. I to je důvod, proč dobudování sítě potrvá déle, než se před lety předpokládalo. Na stávajících dálnicích a silnicích první třídy probíhaly loni intenzivní opravy a snad ještě víc jich bude letos. Řidiči tedy uvidí stavební činnost prakticky všude. Věřím, že pro to budou mít pochopení, vždyť výsledkem bude lepší stav komunikací.

Ve velmi špatném stavu je ovšem i většina silnic druhých a třetích tříd. Vyslyšíte volání krajů po tom, aby tak jako v minulém volebním období přispěl na jejich opravy stát?

Kraje za minulé vlády dostaly od státu na opravy dvojek a trojek 11,5 miliardy korun, které bylo MD schopno ušetřit. Teď naopak peníze nutně potřebujeme pro výstavbu základní dopravní infrastruktury. Akceptuji však, že kraje problém s financemi na opravy mají. Vláda o tom s nimi bude určitě diskutovat. Potíž je ovšem v tom, že kraje nedokážou alokovat peníze na silnice. Upřednostňovaly výdaje na sociální péči a další věci, čímž dvojky a trojky trpěly.

Při silničních nehodách zahynulo loni v ČR 502 lidí, o 43 méně než v roce 2016. Přesto je těch smrtelných obětí ve srovnání s vyspělými západními zeměmi příliš mnoho. Není škoda, že ještě nedošlo ke změně bodového systému postihu neukázněných motoristů, aby byl větším strašákem?

Bodový systém postihu neukázněných motoristů, který je v ČR zaveden od července 2006, skutečně vyžaduje zásadní změny. S ředitelem služby dopravní policie Tomášem Lerchem jsme se shodli, že je nutné systém v zájmu zvýšení bezpečnosti silničního provozu zjednodušit a současně je třeba u nejzávažnějších přestupků přitvrdit. Oprášíme proto návrh, který prošel loni velmi podrobnou odbornou debatou i připomínkami veřejnosti, nakonec však před parlamentními volbami spadl pod stůl. Do parlamentu by měl nový bodový systém jít jako poslanecký návrh, aby to bylo průchodnější. Bez důvěry se mi ale do toho teď nechce. Body nejsou všemocné. Zasáhnout proto budeme muset i do autoškolského zákona a musíme více spolupracovat s policií, aby byla více vidět na silnicích. Jsme si současně vědomi, že nemalý vliv na nehodovost má stav silnic. Proto je intenzivně opravujeme, aby se celá síť dostala do stavu, v němž se po ní dá jezdit bezpečně.

I přes zavedení povinnosti nosit při chůzi mimo obec po silnici za snížené viditelnosti ochranné prvky nadále umírá příliš mnoho chodců. Neměla by se tedy tato povinnost rozšířit i na neosvětlené části měst a vesnic?

Bylo by to rozumné. Doporučujeme, aby reflexní prvky měli na oděvu všichni chodci bez ohledu na to, jestli se vydají na cestu v obci, či mimo ni. Otázkou ale je, jak to dát do zákona. Prosadit to jako povinnost by bylo ve Sněmovně, v níž jsou teď poslanci z devíti politických subjektů, velmi složité. Určitě bychom opět narazili na tvrzení, že chceme neúměrně zasáhnout do osobní svobody lidí. Musíme spíš pokračovat v preventivních kampaních a dopravní výchově.

Nové motorové vozidlo si už řidiči mohou nechat zaregistrovat na kterémkoli městském či obecním úřadě a od července se tato možnost rozšíří i na agendu řidičských průkazů. Lze očekávat ještě nějaké další změny, které by v této oblasti dál snížily byrokracii?

Skutečně chystáme další krok, který bude lidem šetřit čas. Jde o portál pro motoristy, na němž si sami zjistí řadu důležitých věcí. Například jaká je platnost jejich řidičáku či stav bodového konta, kolik času jim zbývá do povinné technické kontroly. Výzvu, aby něco udělali, protože dané lhůty jim končí, mohou dostávat automaticky. Stačit k tomu bude, když si zadají číslo svého mobilu nebo e-mail. Takové portály už v zahraničí existují.

Kontroly v STK i emisních stanicích jsou teď v důsledku opatření vašeho ministerstva na některých místech o něco dražší. Věříte, že se skutečně omezí podvody?

Prostor pro podvody se nesporně snížil. Stanice měření emisí jsou od 1. ledna povinny odesílat do Centrálního informačního systému STK fotodokumentaci z kontroly a on-line ukládat výsledky měření. Mechanici na emisích i v STK musejí dokumentovat pohled na vozidlo zepředu i zezadu, výrobní štítek, tachometr a VIN kód. Snímky poslouží i jako další zdroj kontroly počtu najetých kilometrů. Chtěl bych přitom upozornit, že tato opatření si MD nevymyslelo, ale bylo nutné do české legislativy zapracovat příslušnou směrnici Evropské unie.

Česko je už téměř poslední zemí v Evropě, kde přetáčení tachometru není trestným činem. Nemělo by se i toto změnit?

Kolegové mi říkají, že to není potřeba, protože už teď může přetáčení tachometru spadat pod trestný čin podvodu, když se prokáže, že se tím někdo obohatil. S ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) ale proberu, zda by to nemělo být definováno přesněji. Aby už samotné přetočení tachometru bylo kvalifikováno jako příprava trestného činu.

Dálniční známky nepodražily, ta roční je nadále za 1500 korun. Zůstane to tak i v příštím roce? A nebylo by potřeba zvýšit sazby mýtného pro kamióny a autobusy?

Jsme v situaci, kdy za provozu intenzivně opravujeme dálnice i silnice a zejména na D1 vznikají kvůli uzavírkám dlouhé kolony. Zdražení by tedy vůči motoristům nebylo fér. V roce 2020 by však měly být dnešní papírové dálniční známky nahrazeny elektronickými. V tom okamžiku se podíváme, jestli cenu neupravíme, nevyužijeme i možnosti elektronických kupónů a neumožníme prodej také sezónních dálničních známek nebo krajských. Dlouho se nezdražovalo ani mýtné pro kamióny a autobusy. Přes Českou republiku přitom vede tak intenzivní tranzitní přeprava, že zvýšení tarifů by bylo vhodné.

V současné době probíhá tendr na nového provozovatele a podobu mýtného systému v ČR po roce 2019. Nekrachne celá soutěž kvůli kritizovanému záměru rozšířit zpoplatněné úseky o 900 kilometrů jedniček?

Minulá vláda vedená Sobotkou mne zavázala, abych vypsal technologicky neutrální tendr, v němž bude mít rovnou šanci satelitní i nynější mikrovlnná technologie s branami. To by nešlo uskutečnit bez rozšíření zpoplatněných úseků. Zadáním bylo rozšíření o 850 až 3000 kilometrů jedniček a náš mýtný poradce Deloitte doporučil 900 kilometrů. Kdyby se nyní přistoupilo na to, že mýtné se o jedničky nerozšíří, jak požadují dopravci, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora i kraje, soutěžila by se už jen mikrovlnná varianta a největší šance by měl nynější provozovatel, firma Kapsch. Pak bychom si to ale měli říct na rovinu. V probíhajícím tendru nelze stanovené podmínky změnit. Musel by se tedy zrušit. A vysoutěžit v tom novém provozovatele mýtného by se už nedalo stihnout. Po roce 2019 by tak hrozil nevýběr mýtného, což nelze připustit. Nedovedu si představit, že by se ještě jednou prodlužovala původně jen desetiletá smlouva s Kapschem.

Kdy tedy může být znám vítěz mýtného tendru?

Obálky s nabídkami všech čtyř uchazečů otevřeme 8. března a uvidíme, jakou za kontrakt nabízejí cenu. Vítěz by pak měl být vyhlášen nejpozději v srpnu. Zrušit v tomto stadiu soutěž by byl nezodpovědný hazard.

Do loňského září měly podle zákona zmizet z ochranných pásem dálnic a silnic první třídy billboardy, moc jich však od té doby neubylo. Proč jejich odstraňování tak vázne?

Prezentováno nám původně bylo, že odstraňování billboardů půjde snadno. Zákon, který to stanovil, je ovšem napsán velmi komplikovaně. Pro odstranění každého jednotlivého billboardu je tedy nutné absolvovat složitý administrativní proces. Navíc pro část těchto reklamních zařízení platí přechodná ustanovení, která je nutné respektovat. V ochranném pásmu dálnic bylo v září 1313 billboardů a toto číslo se postupně snižuje. Připouštím však, že opravdu pomalu. Vlastníci reklamních zařízení se navíc snaží hrát o čas, protože proti odstraňování billboardů je podána stížnost k Ústavnímu soudu. Chápu, proč to dělají, ale nemohu tuto hru akceptovat.

Mezi priority patří také rozvoj železnice. Zejména jde o speciální železniční tratě, na nichž by i v ČR mohly rychlovlaky jezdit až 350 kilometrů v hodině. S jejich stavbou se má ovšem začít nejdříve v roce 2025. Nejde to urychlit?

O urychlení přípravy těchto staveb se skutečně snažíme. Budou to však stavby na zelené louce, mnohdy ještě nezakotvené v krajině. Jsme tedy stále ještě na začátku. Měl by vzniknout speciální zákon o vysokorychlostních tratích, který by přípravu včetně výkupu potřebných pozemků uspíšil. Iniciováním legislativních změn se budu snažit, aby obyvatelé Česka nemuseli na rychlá železniční spojení čekat tak dlouho.

Zatímco železniční doprava v ČR zaostává za vyspělou Evropou, nákladní vodní doprava přímo skomírá. Podmínky pro ni by měl zlepšit nový plavební stupeň na Labi u Děčína. Získá konečně EIA?

Vláda projednala 17. ledna koncepci rozvoje vodní dopravy do roku 2023, jejíž součástí je výstavba děčínského plavebního stupně. V reakci na letité připomínky ekologů vláda rozhodla, že vyšším veřejným zájmem je v tomto případě oživení lodní dopravy. Teď je potřeba vypracovat kompenzační opatření k ochraně evropsky významných lokalit Labského údolí a Porta Bohemica, kde má být jez vybudován. Opatření připraví Správa Národního parku České Švýcarsko. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) jasně řekl, že výstavbě plavebního stupně nebude už jeho ministerstvo bránit. Vždyť Ředitelství vodních cest předkládá ministerstvu životního prostředí žádosti o EIA už od roku 2002, a stále marně. Je to ostuda.

Prezident Zeman se snaží prosadit stavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe (DOL), který by si ovšem vyžádal až 400 miliard korun. Měla by se přesto Česká republika pustit do tak nákladného projektu?

Pracujeme na studii proveditelnosti tohoto projektu. Studie má sice zpoždění, avšak v dubnu by měla být předložena k veřejné debatě a o dalším postupu pak má rozhodnout vláda. Já tento gigantický projekt úplně neodepisuji. Je ale škoda, že DOL nebyl postaven tehdy, kdy vyrůstaly kanály na Rýnu. Tehdy se to dalo lépe prosadit.

Zdroj: www.mdcr.cz