Za přítomnosti starostů obcí okresu Hodonín se v zasedací místnosti městského úřadu uskutečnilo 24. června pracovní jednání se zástupci Státního pozemkového úřadu. Setkání iniciovala senátorka Eva Rajchmanová a starosta Libor Střecha. Důvodem bylo plánované sloučení poboček Státního pozemkového úřadu v Hodoníně a Břeclavi a také provádění komplexních pozemkových úprav.
Impulsem k setkání starostů byly navrhované organizační změny ve struktuře Státního pozemkového úřadu (dále SPÚ) v našem regionu. Ty zatím spočívají ve změně řízení hodonínské pobočky SPÚ, která by byla řízena z Břeclavi, do budoucna však není vyloučeno ani úplně sloučení obou poboček. „Pro náš region to vnímáme jako rizikové z toho důvodu, že dostupnost služby bude vzdálenější. To byla hlavní ambice pro toto setkání za účasti paní ředitelky a jejího týmu. Určitě nám k tomuto řeknou více a očekávám, že se dozvíme více informací také ke komplexním pozemkovým úpravám,“ řekl úvodem starosta Libor Střecha.
Ústřední ředitelka Svatava Maradová následně vysvětlila, jaké jsou plány s hodonínskou pobočkou. Co se týká pozemkových úprav, má břeclavský region velkou část projektů pozemkových úprav projekčně hotovou. A právě předání zkušeností a dobré praxe s cílem urychlit pozemkové úpravy na Hodonínsku, patří k hlavním důvodům této změny. „Pracoviště v Hodoníně by v tuto chvíli zůstalo působit v Hodoníně s vedením v Břeclavi. Slibuji si od toho právě předání zkušeností a dynamiku řízení. Navrhuji, abychom společně zapracovali na dynamizaci procesu pozemkových úprav na Hodonínsku s tím, že já za vedení Státního pozemkového úřadu budu průběžně sledovat, jak se nám daří tento proces zajistit. Po roce bychom následně rozhodli, zda pobočku definitivně sloučit s Břeclaví nebo ji naopak místně posílit,“ informovala přítomné starosty ředitelka.
Pomyslným kamenem úrazu je pro řadu obcí rychlost provádění pozemkových úprav. Rychlejšímu procesu brání mnohdy nejen složitá byrokracie, ale také roztříštěnost vlastníků pozemků, či neochota majitelů k dohodě. To mnohdy vede ke zdlouhavým procesům a jednáním v řádu mnoha let. Pozemkové úpravy jsou přitom jedinečným nástrojem pro zvýšení odolnosti území proti negativním dopadům klimatických změn. Vhodným uspořádáním pozemků lze v krajině budovat aleje, biocentra, větrolamy i protipovodňová opatření, která efektivně řeší zadržování vody v krajině i ochranu obcí před záplavami. Zpravidla jsou doplňovány sítí polních cest, která slouží zemědělské technice i rekreaci místních obyvatel. „Pozemkové úpravy skutečně mohou přinést obrovské efekty v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu. Nejsem si jistá, jestli v tuto chvíli existuje v republice region, který potřebuje pozemkové úpravy víc než Hodonínsko. I toto byl tedy jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli aktivně se zapojit do řízení pozemkových úprav v Hodoníně z ústředí z pozemkového úřadu v Praze,“ sdělila dále ředitelka Svatava Maradová. Pro obce je důležitá rovněž skutečnost, že pozemkové úpravy jsou hrazeny státem a následná opatření jsou financována především ze zdrojů EU.
Zdroj: www.hodonin.eu