Tiskovec.cz 
Plány a investice Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který byl v sobotu zapsán na Seznam památek světového dědictví UNESCO, dnes v Kladrubech představili zástupci Ministerstva zemědělství a hřebčína. S představiteli Ministerstva kultury a Pardubického kraje zároveň ocenili tým, díky kterému byl celý proces rychlý. Oficiální nominační dokumentaci předložila Česká republika Centru světového dědictví UNESCO v lednu 2018.
„Jsem velmi rád, že se zásluhou velkého úsilí a dobře odvedené práce mých kolegů kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem stala součástí světového dědictví UNESCO. Věřím, že díky tomu zůstane zachována pro další generace, protože je důležité takovéto tradice udržovat a pokračovat v nich. Také proto Ministerstvo zemědělství Národní hřebčín, jehož je zřizovatelem, finančně podporuje. Na provoz a investice jsme loni přispěli částkou téměř 203 milionů korun, pro letošek počítáme s více než 195 miliony korun,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
„Zápis kulturní krajiny, o kterou pečuje Národní hřebčín Kladruby nad Labem, na Seznam světového dědictví UNESCO je pro nás velkou ctí i závazkem. Česká republika se po 16 letech může pyšnit hned dvěma novými zápisy v kategorii kulturní krajiny; vedle krajiny hřebčína je to hornická krajina v Krušnohoří. Ocenění Národního hřebčína dokazuje, jak výjimečné hodnoty uchovává a předává dále. Je na místě poděkovat všem, kteří se na tomto úspěchu podíleli, za jejich práci a podporu,“ uvedl státní tajemník Ministerstva kultury Zdeněk Novák.
Kladrubský hřebčín je prvním hřebčínem na světě, který je zapsán na Seznamu památek světového dědictví UNESCO. Zároveň jde o první památku ČR, která spadá přímo pod resort zemědělství, a byla zapsána na seznam UNESCO.
„Úspěšný zápis krajiny na tento prestižní seznam, kterého bylo dosaženo díky významné podpoře ze strany našeho zřizovatele Ministerstva zemědělství, výrazně přispěje i k uchování plemene starokladrubského koně. Je to právě krajina kladrubského hřebčína, která vedle tradičních chovatelských postupů vytváří specifické podmínky, které ovlivňují podobu tohoto výjimečného plemene,“ řekl ředitel hřebčína Jiří Machek.
„Velmi mě těší, že byl náročný proces úspěšně dokončen. Toto rozhodnutí je pro nás jednoznačným potvrzením výjimečnosti celé lokality, na což jsme opakovaně upozorňovali. Nyní se nám otevírají výrazně vyšší možnosti podpory z národních i evropských zdrojů. Také by mohla vzrůst návštěvnost nejen samotného hřebčína, ale i celého regionu. Náš kraj se může pyšnit tím, že má druhou hmotnou památku po zámku v Litomyšli, který byl zapsán již v roce 1999,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Pokud jde o aktuální investice v kladrubském hřebčíně, v loňském roce skončila první etapa obnovy zámecké zahrady, a to demolicí nepůvodních objektů narušujících historickou architekturu hřebčína. Byla také dokončena obnova historické stodoly na dvoře Františkov. Do 30. července má skončit oprava bývalé školy a části fary za 25 milionů korun. Tím bude završena obnova všech objektů v majetku hřebčína na návsi v Kladrubech nad Labem.
Do konce dubna 2020 je plánovaná obnova stáje Paddock ve výši 12 milionů korun, která je poslední neopravenou stájí v Kladrubech nad Labem. V plánu je mj. rekonstrukce historických bytových domů, tzv. strážního Řečanského domku a obnova historických stodol.
Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem byla zapsána na Seznam památek světového dědictví UNESCO 6. července 2019. Je tak 14 památkou ČR na tomto prestižním seznamu. Ve světě má krajina kladrubského hřebčína svou neoddiskutovatelnou výjimečnost. O zápis Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO usilovala ČR více než deset let. Na indikativní seznam kandidátů na zápis byla krajina zařazena v roce 2007. Oficiální nominační dokumentaci předložila ČR Centru světového dědictví UNESCO v lednu 2018.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě. Letos v březnu uplynulo 440 let od vydání dekretu císařem Rudolfem II., kterým mu udělil statut císařského dvorního hřebčína. Jeho rozsáhlý komplex je od roku 2002 unikátní národní kulturní památkou. Stejně jako základní kmenové stádo starokladrubského koně, které je jediným památkově chráněným živým tvorem na světě. Poprvé v českých dějinách se tak hospodářské zvíře stalo vedle uměleckých a architektonických děl oficiální součástí kulturního dědictví ČR.
Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství
Zdroj: eagri.cz
