Tiskovec.cz 
Na očekávané dopady klimatických změn v lesích plánuje Ministerstvo zemědělství (MZe) reagovat mj. změnou vyhlášky o oblastních plánech rozvoje lesů. Omezit by se např. mělo využívání smrku při obnově lesů. Shodla se na tom při svém prvním zasedání Platforma odborníků pro řešení aktuálních lesnických problémů, jejíž vznik inicioval ministr zemědělství Miroslav Toman.
„Navrhujeme, aby se ve středních polohách smrk vysazoval pouze na specifických stanovištích, tedy zejména tam, kde se sám přirozeně zmlazuje a je odolnější vůči dopadům klimatických změn. Chceme zachovat naše lesy a zvýšit jejich biodiverzitu. Návrh vyhlášky ještě dozná určitých změn, které jsou potřebné pro zachování všech funkcí lesa, tedy nejen produkční, ale i ekologické a rekreační,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Platforma odborníků diskutovala rovněž o kůrovcové kalamitě a možnostech jejího tlumení. Vlastníci lesů mají v současnosti největší problém s nedostatkem kapacit pro zajištění těžby a asanace kůrovcem napadené dřevní hmoty, a zároveň s přebytkem kalamitního dříví, pro který není odbyt a které bude nutné dočasně skladovat. MZe proto v současné době upravuje Katalog skladovacích ploch tak, aby v maximální možné míře odpovídal potřebám praxe. Spolu s Asociací krajů ČR se jej snaží nadále doplňovat i o vhodné plochy ve vlastnictví krajů a zemědělců.
MZe s kraji spolupracuje i při rozvoji systému finančních příspěvků na hospodaření v lesích. Ty jsou zejména pro drobné vlastníky lesů nejrychlejším a nejúčinnějším způsobem podpory. „Podporujeme především ekologické technologie při hospodaření v lese, přirozené zmlazování lesních porostů a výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin. V současné době dokončujeme na Ministerstvu také přípravu nového dotačního programu pro ochranu lesa před kalamitními hmyzími škůdci,“ řekl ministr Toman.
Ministerstvo zemědělství dlouhodobě zajišťuje koordinační úlohu a krajům zprostředkovává informace k optimálnímu čerpání dotací ze svých rozpočtů. Kraje následně v konkrétních oblastech dotace rozšiřují, jde zejména o podporu ochrany lesních porostů před zvěří (např. oplocenky), doplňování a vylepšování výsadeb poškozených suchem, zlepšování druhové skladby lesů (vnášení plodonosných dřevin do lesních porostů) nebo provádění ochranných a obranných opatření proti kůrovci.
Důležité je při řešení kůrovcové kalamity i následné zalesňování. Podle posledních dostupných informací bylo ke konci loňského roku ve školkách zhruba 142 milionů dvouletých sazenic všech druhů dřevin a 179 milionů jednoletých sazenic. Celkem je v lesních školkách přibližně půl miliardy sazenic, a to zejména nejpoužívanějších listnatých dřevin, jako jsou buk lesní, dub letní či dub zimní.
„Letošní rok je u nás takzvaně semenný, je tedy vhodný ke sběru semen pro další použití. Apelujeme proto na státní i soukromé subjekty, aby využily veškeré své kapacity a možnosti pro zajištění a sběr potřebného množství semen všech druhů dřevin, včetně vytvoření potřebné rezervy pro případ neúrody v následujících letech,“ uvedl ministr Toman.
MZe finančně podporuje i zachování genofondu lesních dřevin. Na podporu semenných sadů, genových základen, uznaných porostů fenotypové třídy A a B, založení a podporu provozu Národních bank osiva a explantátů ročně poskytuje okolo 15 milionů korun.
Václav Tampír
vedoucí Tiskového oddělení Ministerstva zemědělství
Zdroj: eagri.cz
