Index bezpečí 2024: Češi jsou na hodnotě 52,8 ze 100

Nejvíce se lidé se obávají o své fyzické a duševní zdraví, nejméně o střechu nad hlavou

ČSOB Pojišťovna již druhý rok v unikátním průzkumu zjišťovala, jak se lidé v České republice cítí chráněni před nejběžnějšími negativními událostmi, které́ mohou zasáhnout do jejich životů. Průzkum STEM/MARK se Čechů ptal, jaké mají obavy ze ztráty bydlení, ohrožení fyzického i duševního zdraví, finanční újmy, krádeže, ztráty příjmu a poškození majetku. Z pohledu pocitu bezpečí jsou Češi dle Indexu jen těsně nad polovinou.

„Index bezpečí již druhým rokem ukazuje, čeho se Češi nejvíce, nebo naopak nejméně obávají, jak se proti těmto hrozbám chrání a do jaké míry mohou tato rizika ovlivnit jejich osobní život. Kombinace těchto faktorů nám ukazuje, že největší strach mají lidé v tuzemsku z ohrožení nebo poškození fyzického zdraví. Naopak nejméně starostí si dělají s tím, že by mohli přijít o střechu nad hlavou. Letos jsme do průzkumu přidali navíc otázky k duševnímu zdraví, jehož ohrožení se sice obává 41 procent dotázaných, ale chrání si ho jen 38 procent respondentů, což je zdaleka nejnižší údaj ze všech sledovaných negativních událostí,“ vysvětluje hlavní zjištění Jiří Střelický, generální́ ředitel ČSOB Pojišťovny.

Rozsáhlého průzkumu, který se uskutečnil v polovině tohoto roku, se zúčastnilo více než dva tisíce lidí z celé České republiky různého věku, vzdělaní a sociálního zázemí. „Průzkum ukázal i to, jak vnímají bezpečí v jednotlivých krajích Česka či jak se ke hrozbám staví lidé s různou hladinou příjmů či vzdělání. Zda se cítí být v bezpečí spíše mladší nebo starší lidé a v jakých konkrétních oblastech,“ popisuje některé dílčí poznatky Petr Gajdušek, expert na finanční výzkum z agentury STEM/MARK, která se na realizaci Indexu bezpečí s ČSOB Pojišťovnou podílela.

Nejbezpečněji se cítí lidé s vysokými příjmy a obyvatelé Karlovarska

Nejvyšší hodnotu Indexu bezpečí najdeme u lidí s příjmy 40 až 50 000 Kč (58,5) a dále u Čechů, kteří spoléhají na pojištění v každé situaci, tedy jak co se týče rizik spojených s majetkem, tak i se zdravím (58,6, pokles meziročně o 1,5 bodu). Pohled do krajů České republiky říká, že nejvyšší Index mají lidé v Karlovarském kraji (55,7), následuje Praha (55,6) a Jihočeský kraj (55,2). Nejnižší Index bezpečí vyšel na Vysočině (50,3), Pardubickém kraji (50,7) a ve Středočeském kraji (51). Pořadí krajů v Indexu se oproti loňsku výrazně proměnilo, nejlépe na tom byl loni Královehradecký kraj, nejhůře kraj Zlínský. Podobně jako v loňském roce nepřekvapí, že Index bezpečí vychází lépe u respondentů, kterým se dějí nehody a negativní události spíše výjimečně (56,8).

Co je Index bezpečí ČSOB Pojišťovny

Index bezpečí́ měří rozsah zabezpečení populace proti vybraným negativním událostem, a to v souvislosti s pravděpodobností vzniku těchto událostí a s mírou jejich dopadu na osobní životní situaci. Kombinací těchto faktorů se Češi v tomto roce cítí být na škále od 0 do 100 na úrovni 52,8 bodů s tím, že 0 znamená, že se cítí být v absolutním nebezpečí a 100, že se cítím být v absolutním bezpečí.

Které negativní události Index bezpečí mapoval

• ztráta bydlení
• ztráta pravidelného přijmu
• vážné ohrožení nebo poškození fyzického zdraví
• vážné ohrožení či poškození duševního zdraví
• značná finanční újma
• zničení či poškození majetku
• odcizení majetku

Která rizika Index bezpečí mapoval

• úraz
• vážná nemoc s následky
• dopravní nehoda
• živelná katastrofa (oheň, vítr, voda…)
• vykradení bytu/domu
• napadení soukromí prostřednictvím internetu
• zničení/poškození majetku
• škoda, kterou já či někdo jiný z rodiny způsobí druhým
• zcizení peněz přes internet
• vykradení auta
• krádež auta
• škody a úrazy vzniklé při cestách do zahraničí
• ztráta zaměstnaní

Na nějaký typ pojištění se spoléhá́ 7 z 10 Čechů

Jednou z možností, jak hrozbám či rizikům čelit nebo alespoň mírnit jejich následky, je pojištění. 31 % dotázaných uvedlo, že má pojištěný pouze majetek a 16 % účastníků výzkumu odpovědělo, že má kryté pouze zdravotní záležitosti. Čtvrtina Čechů odpověděla, že se na pojištění spoléhá v každé situaci a že věří, že mu v případě potřeby pomůže. Jen 28 % respondentů uvedlo, že se na pojištění vůbec nespoléhají, protože si člověk musí poradit sám.

Králem pojištění je majetek

V případě pojištění jednotlivých rizik vede majetek. Největším strašákem, kvůli kterému chodíme do pojišťovacích domů, je živelní katastrofa v podobě povodně, větru nebo požáru. Přesto se proti nim chrání jen 63 % respondentů. „Mnoho Čechů řeší při sjednávání pojistného především cenu a dopady živelní katastrofy si nepřipouštějí, zvlášť pokud nebydlí přímo v záplavových oblastech. Například povodně však ukázaly v uplynulých třiceti letech takovou sílu, že voda zaplavila obydlí i kilometr od řeky,“ upozorňuje Jiří Střelický z ČSOB Pojišťovny.

Jen o dva procentní body zaostává vykradení domu a bytu a také dopravní nehoda. Prvním životním pojištěním, které se v žebříčku objevilo, je úraz, a to na čtvrtém místě, jež si smlouvou s pojišťovnou jistí 57 % dotázaných. Co se pojištění týče, u mnoha položek je samozřejmě klíčové, jaký majetek respondent vlastní. Lidé s vyššími příjmy tak mají sjednaná pojištění na více událostí a jsou také vlastníky komplexnějšího pojištění než lidé s nižšími příjmy. Bez jakéhokoliv pojištění jsou také mnohem častěji dotázaní lidé bez maturity.

Na chvostu žebříčku pojištění jednotlivých rizik skončila ztráta zaměstnání (21 %), napadení soukromí přes internet (27 %) a zcizení peněz přes internet (32 %). Jedním z důvodů, proč se proti těmto rizikům lidé chrání méně, může být také to, že nevědí, že i pro tyto případy existuje pojištění.

Pocit, že se na ně nehody doslova lepí zažívají jen 2 % dotázaných. Dalších 6 % se domnívá, že se jim dějí často nebo častěji než ostatním. Nikdy, výjimečně nebo občas se s nehodami setkává zhruba polovina dotázaných (48 %) a stejně často jako jiným se dějí 44 % respondentů. Účastníci průzkumu, kteří rádi riskují, se podle jejich slov nehody vyhýbají častěji než ostatním. Smůlu pak cítí více invalidní důchodci, nezaměstnaní a lidé s měsíčním příjmem do 20 000 Kč.

Nejvíce si aktivně chráníme zdraví a majetek, méně příjem

Průzkum Index bezpečí se v další části zaměřil na preventivní kroky, které podnikáme, aby k dané negativní situaci nedošlo. Nejvíce z nás se snaží přijímat opatření proti vážnému ohrožení nebo poškození fyzického zdraví – kladně odpovědělo 73 % respondentů. Zničení nebo poškození majetku se snaží předcházet 72 % Čechů. Naopak méně podnikáme kroky, aby nedošlo k negativním událostem ztrátou pravidelného příjmu (58 %) a překvapivě i ohrožení duševního zdraví (59 %). Přitom 82 % z dotázaných přiznává, že by právě ohrožení duševního zdraví mělo výrazný vliv na jejich život. Výš je v tomto ohledu už jen vážné ohrožení nebo poškození fyzického zdraví (90 %).

Nejpravděpodobnější je ohrožení zdraví, nejméně ztráta práce

A jaké negativní události vnímáme jako nejpravděpodobnější? Na prvním místě je jednoznačně vážné ohrožení nebo poškození zdraví. Hned 52 % respondentů odpovědělo, že je pravděpodobné, že se jim vážné zdravotní komplikace nevyhnou. Na druhém místě skončilo zničení či poškození majetku, které považuje za pravděpodobné 51 % Čechů. Na dalších pozicích je odcizení majetku (46 %), ohrožení duševního zdraví (41 %), značná finanční újma (38 %), ztráta pravidelného přijmu (37 %) a ztráta bydlení (22 %). Většinu událostí považují za pravděpodobnější lidé s nižšími příjmy nebo bez maturitního vzdělání.

Úraz očekávají dva ze tří Čechů

Co se detailních rizik týče, jako nejpravděpodobnější vnímáme úraz, takto odpovědělo 66 % respondentů. 59 % dotázaných vnímá jako pravděpodobnou vážnou nemoc s následky a dopravní nehodu (rovněž 59 %), živelnou katastrofu (50 %) a vykradení bytu/domu (48 %). Jako nejméně pravděpodobnou naopak Češi vnímají ztrátu zaměstnání (32 %), škody a úrazy vzniklé při cestách do zahraničí (39 %) a krádež auta (41 %). Nutné je rovněž říci, že jsou určitá rizika, jež považují za pravděpodobnější spíše mladí lidé (ztráta zaměstnaní, ztráta peněz přes internet nebo škody a úrazy při cestování), jiná rizika naopak více očekávají senioři (vážná nemoc, živelná katastrofa, vykradení bytu).

„Je velmi zajímavé́, jak na tato vnímaní populace odpovídají čísla, která vyjadřují, jak často se s daným rizikem lidé v životě opravdu potkají. Zde jsou patrné větší či menší odlišnosti. Třeba úraz považuje největší skupina lidí za nejpravděpodobnější riziko, které se jim může přihodit a zároveň se s ním reálně nejčastěji potkali. Ale třeba ztrátu zaměstnání považují dotazovaní za nejméně pravděpodobnou ze všech sledovaných rizik, a přitom z pohledu vlastní zkušenosti je na třetím místě z třinácti sledovaných rizik,“ doplnil Jiří Střelický s tím, že představa lidí o tom, jak často se jim mohou některá rizika stát velmi často neodpovídá skutečnosti, jak často k nim reálně dochází.

Češi jsou spíše obezřetní, riskují jen čtyři procenta

Podobně jako v loňském roce, přistupují respondenti ke sledovaným hrozbám a rizikům racionálně až opatrně. Celkem 54 % dotázaných prevenci přizpůsobuje míře rizik. V této skupině jsou významně častěji muži, lidé s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním, s příjem více než 20 tisíc a zaměstnanci.

Opatrných, kteří́ se snaží být připraveni na vše, je ve společnosti 31 % a jde především o ženy, o lidi starší 56 let, dále o lidi bez maturity, respondenty s příjmem do 20 000 Kč a tuto odpověď častěji uváděli i důchodci, lidé v domácnosti.

Zejména mladší respondenti do 40 let a podnikatelé se řadí do kategorie bezstarostní, jež rizika příliš neřeší a spoléhají se na štěstí. Jde o 11 % Čechů. Zbylá 4 % najdeme v kategorii riskujících, kteří si myslí, že nebezpečí́ k životu patří. Risk mají významně radši lidé do 40 let, respondenti bez maturity a studenti.

Nezapomínejme na prevenci

Letošní Index bezpečí ukázal, že i když se nejvíc obáváme zdravotních rizik spojených s vážnou nemocí či těžkým úrazem, nejčastěji saháme po pojištění majetku. A to i přesto, že si uvědomujeme, že by náš život ovlivnil víc vážný úraz a těžká nemoc než ztráta, zcizení nebo znehodnocení majetku.

„Nedávné události spojené s povodněmi nám ukázaly, jak je důležité myslet na prevenci. Letos byla většina obyvatel včas varována, že se živel blíží a mohli podniknout kroky k minimalizaci škod a včas se evakuovat do bezpečí. Co fungovalo v případě celých měst a obcí, můžeme využít i pro vlastní majetek či zdraví. Myslet na nenadálé události, předvídat, co by mohlo přijít a přizpůsobit tomu své jednání. Například si pojistit svůj majetek a výši pojistky pravidelně aktualizovat. Pomůže také finanční rezerva v objemu minimálně tří až šesti měsíčních platů. Nehodám a haváriím je možné předcházet pravidelnými kontrolami, pevné zdraví si můžeme udržet dostatkem pohybu a pestrou a vyváženou stravou. Letos jsme v průzkumu také zjišťovali, jak jsou na tom Češi s duševním zdravím. Pro jeho udržení platí, že je třeba pěstovat vztahy se svými blízkými, dbát na dostatek spánku a v případě potíží se nebát říct si o pomoc,“ uzavírá Jiří́ Střelický z ČSOB Pojišťovny.

Poznámka:

Výzkum Index bezpečí byl realizován agenturou STEM/MARK. Rozhovorů se v květnu a červnu zúčastnilo 2103 respondentů starších osmnácti let a cílová skupina byla reprezentativně rozdělena dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Použita byla metodika CAWI na bankovním panelu Dialog.

Zdroj: www.csob.cz