Národní muzeum··5 min

Čeští vědci popsali nový rod žáby z Konga

Národní muzeum

Národní muzeum

Národní muzeum v Praze (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno v roce 1818 jako Vlastenské muzeum za vlády Františka I. ze soukromých sbírek tehdejší české šlechty. Poslední významná rekonstrukce byla dokončena v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa.

Tisková zpráva

Tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby v Africe je relativně vzácná událost, poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

K odhalení nového rodu, který byl pojmenován Congolius (což znamená „žába z Konga“) pomohla především molekulární biologie, tedy izolace DNA a následné fylogenetické analýzy, které řeknou, jak se druh vyvíjel a kdo byl jeho předek. Václav Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Národního muzea se svými doktorandy Tadeášem Nečasem z Česka a Gabrielem Badjedjeou z Konga provedli také detailní morfologickou analýzu, včetně analýzy tvaru a velikosti kostí za využití mikropočítačové tomografie ve spolupráci s Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

„Na tomto objevu je úžasné i to, že dokonale ilustruje, jak je důležitá spolupráce mezi institucemi, jakými jsou Národní muzeum a Akademie věd České republiky. Osobně si velice cením této provázanosti a věřím, že povede k ještě mnoha dalším zásadním objevům na poli vědy,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Morfologická analýza ukázala, že Congolius pravděpodobně představuje případ konvergentní evoluce, což znamená, že žáby z tohoto rodu sice vypadají velice podobně jako jiný rod žab (zde rod Hyperolius), ale nejsou s ním blízce příbuzné. Podobnost tedy vznikla pravděpodobně jako důsledek přizpůsobení se podobným životním podmínkám. Známý případ konvergence je například schopnost letu u netopýrů a ptáků, nebo tvar těla velryb, které patří mezi savce, ale vypadají jako ryby.

„Náš objev vnáší nový vhled na evoluci rákosničkovitých žab, zároveň poukazuje na nedostatečné poznání biodiverzity těžko přístupných pralesů středního Konga,“ vysvětluje Václav Gvoždík a pokračuje: „Dle dostupného, ale velice skromného materiálu ve světových muzeích jsme zmapovali detailní přehled výskytu druhu a opravdu se zdá, že Congolius je endemický (což znamená, že nikde jinde se nevyskytuje) pro střední Kongo, tedy na jih od řeky Kongo.“ Podobné rozšíření má například šimpanz bonobo, se kterým se vědci při výzkumu obojživelníků také potkali a ve skupině zvyklé na přítomnost člověka s nimi strávili celý den.

Indiana Jones v podání biologů

Největší překážkou při výzkumu byla odlehlost lokalit ve středním Kongu a jejich špatná dostupnost. „Z výchozího bodu města Kisangani jsme se do oblasti kodrcali po vodou vymletých úzkých pralesních stezkách na motorkách celé čtyři dny. Musel jsem si vždy večer dát ibuprofen, jak jsem měl rozlámané tělo,“ dodává se smíchem Václav Gvoždík. „Samozřejmě v celém regionu, nejen v lese, není žádná elektrická síť, žádný telefonní signál – po tři týdny jsme tak byli odříznuti od komunikace se „západním“ světem,“ líčí dobrodružný výzkum.

Výzkumem biodiverzity v oblasti střední Afriky se Václav Gvoždík zabývá již 16 let. Bohatství druhů organismů je ve střední Africe velmi málo známé a do velké míry vědecky dosud nepopsané. „Zároveň jsou místní ekosystémy pod velkým tlakem ze strany mnoha zahraničních – zejména čínských – ale i nadnárodních korporací se zájmem o těžbu. Dochází tu k plošnému kácení lesů pro těžbu dřeva, ale rozšířená je také těžba nerostných surovin včetně vzácných minerálů jako jsou diamanty, zlato nebo koltan. Proto poznání biodiverzity zavčasu, dokud existuje, je potřebné zároveň pro podporu ochrany přírody. Žáby jsou často také indikátory dosud relativně zdravých vodních zdrojů,“ popisuje důvod svého výzkumu v této oblasti Václav Gvoždík.

Pro Václava Gvoždíka nejde přitom o první velký objev: v Kongu znovuobjevil také zapomenutý druh krokodýla a v loňském roce popsal hned dva nové druhy kriticky ohrožených žab z Kamerunu.

Kontakty pro média:

MgA. Šárka Bukvajová Eliška Zvolánková Alena Fornůsková

Oddělení vnějších vztahů Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Ústav biologie obratlovců AV ČR

Národní muzeu [email protected] [email protected]

[email protected] --- ---

---

Zdroj: www.nm.cz

Další články

Další články od Národní muzeum

Národní muzeum se připojí k Mezinárodnímu dni archeologie

Národní muzeum se připojí k Mezinárodnímu dni archeologie

Národní muzeum se v sobotu 9. listopadu připojí k Mezinárodnímu dni archeologie. V Historické budově bude pro návštěvníky muzea připraven tematický program včetně rukodělných dílen a komentovaných prohlídek. Součástí akce bude i program v českém znakovém jazyce nebo se simultánním přepisem.
| Národní muzeum
Národní muzeum vzdává hold Bedřichu Smetanovi: Výstava Má vlast oslavuje jeho dílo, život a význam v rámci české hudby

Národní muzeum vzdává hold Bedřichu Smetanovi: Výstava Má vlast oslavuje jeho dílo, život a význam v rámci české hudby

Národní muzeum zakončí letošní výstavní rok projektem Má vlast. Ten v rámci Roku české hudby a 200. výročí skladatelova narození připomene osobnost Bedřicha Smetany a jednu z jeho nejvýznamnějších skladeb. Prostřednictvím autentických poznámek, korespondence, a především partitur představí jednotlivé symfonické básně tak, jak je pojímal sám autor, historický kontext, ve kterém vznikaly, a ohlasy, jaké je provázely v pozdějších významných historických momentech našich dějin. Výstava je symbolicky otevírána 5. listopadu 2024 v den 142. výročí prvního souborného provedení Mé vlasti.
| Národní muzeum
Día de Muertos v Náprstkově muzeu na Betlémském náměstí

Día de Muertos v Náprstkově muzeu na Betlémském náměstí

Oblíbený mexický festival Día de Muertos (Den mrtvých) se po roce vrací do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur Národního muzea. V sobotu 2. a v neděli 3. listopadu zaplní nádvoří Náprstkova muzea oslavy jednoho z nejdůležitějších svátků, které jsou zapsány na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
| Národní muzeum
Národní muzeum zrestauruje historickou pamětní desku Joachima Barranda na Barrandovských skalách

Národní muzeum zrestauruje historickou pamětní desku Joachima Barranda na Barrandovských skalách

Národní muzeum zahájilo restaurování historické litinové pamětní desky s nápisem BARRANDE na Barrandovských skalách. Ta je v současnosti již ve špatném stavu a cílem restaurátorských prací je obnovit a zachovat tuto památku na významného vědce pro budoucí generace. Z tohoto důvodu byla deska dne 25. listopadu 2024 ze skal sejmuta. Symbolický pomník výjimečnému badateli na poli paleontologie v Českých zemích zdobí Barrandovské skály na levém břehu Vltavy už od roku 1884.
| Národní muzeum
Výstavou Olympijské příběhy připomene Národní muzeum úspěchy českých sportovců za posledních více než 100 let

Výstavou Olympijské příběhy připomene Národní muzeum úspěchy českých sportovců za posledních více než 100 let

Národní muzeum otevírá dnes, 16. října v Nové budově výstavu s názvem Olympijské příběhy. Ta mapuje úspěchy českých sportovců od jejich účasti na olympijských hrách v Londýně v roce 1908 až po letošní olympiádu v Paříži. Návštěvníci se mohou těšit na mnohdy nikdy nevystavené předměty ze sportovních sbírek Národního muzea či unikátní zápůjčky. Výstavu připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Českým olympijským výborem.
| Národní muzeum
Nejkrásnější české knihy roku 2023 budou vystaveny v Národním muzeu

Nejkrásnější české knihy roku 2023 budou vystaveny v Národním muzeu

Syrově uhrančiví Muklové a šlajsny, ilustrovaná historie ragby, Štěpánka Haničincová a Čertík Bertík ve mnohakilové knize o loutkovém filmu, vysoká kniha o lese a miniaturní Jack London, rozverný houbový věstník nebo fotografická autorská kniha z freetechno scény – to je pouze pár příkladů knižních děl, které lze vidět na výstavě nejkrásnějších knih loňského roku.
| Národní muzeum
Národní muzeum otevírá novou výstavu Etiopie objektivem diplomata v Náprstkově muzeu

Národní muzeum otevírá novou výstavu Etiopie objektivem diplomata v Náprstkově muzeu

Na nádvoří Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur si mohou návštěvníci nově prohlédnout výstavu s názvem Etiopie objektivem diplomata. Výběr fotografií, jejichž autorem je Miroslav Kosek, představuje přírodní krásy a geografickou rozmanitost Etiopie i každodenní život jejích obyvatel.
| Národní muzeum
Národní muzeum na příští rok připravuje dvě světové výstavy – Čingischán a 100 předmětů, 100 příběhů z Národního palácového muzea na Taiwanu. Smlouvy jsou podepsány!

Národní muzeum na příští rok připravuje dvě světové výstavy – Čingischán a 100 předmětů, 100 příběhů z Národního palácového muzea na Taiwanu. Smlouvy jsou podepsány!

Národní muzeum připravuje na příští rok dvě velké výstavy světového významu. Ve spolupráci se zahraničními muzejními institucemi v Mongolsku a na Taiwanu představí v březnu příštího roku návštěvníkům výstavu Čingischán, kterou v září vystřídá výstava 100 předmětů, 100 příběhů z Národního palácového muzea. V Praze tak budou po celý rok vystaveny naprosto jedinečné předměty světového kulturního dědictví.
| Národní muzeum
Národní muzeum a Česká televize zvou děti na Den s Déčkem v muzeu

Národní muzeum a Česká televize zvou děti na Den s Déčkem v muzeu

Národní muzeum miluje děti. Společně s Českou televizí připravilo na sobotu 8. června den pro rodiny s dětmi plný her, zábavy, tvoření a objevování. Známé pohádkové postavy z vysílání stanice Déčko, jako je ptáček Duháček, Jů a Hele, králíci z klobouku, Večerníček a další provedou dětské návštěvníky tvořivými dílnami, expozicemi Historické budovy a Dětským muzeem. Vstup pro děti a jejich doprovod je na akci v rámci muzejní hry zdarma.
| Národní muzeum
Národní památník na Vítkově se stal součástí Vojenského historického ústavu

Národní památník na Vítkově se stal součástí Vojenského historického ústavu

Národní památník na Vítkově, který byl od roku 2000 součástí Národního muzea, přechází od 1. června 2024 do rukou Ministerstva obrany. Jeho převzetí a spojení s komplexem budov Vojenského historického ústavu Praha tak umožní jeho užívání jako původně zamýšleného symbolu demokratického státu a památníku těch, kteří za něj položili své životy. Až do konce srpna letošního roku zůstanou pro veřejnost v památníku otevřeny expozice a výstavy Národního muzea.
| Národní muzeum