Tiskovec.cz 
K prodloužení dočasné ochrany se registrovalo celkem 320 304 ukrajinských uprchlíků, 90 % z nich opakovaně. Výrazně pak mezi nimi převládají ženy. Nejvíce uprchlíků bydlí v Praze, Brně a Ostravě, dvě třetiny pracují nebo podnikají. Více než pětina počítá s trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války. Data vyplývají z výzkumu, který pro Ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR a financoval jej UNICEF.
Jak jsou na tom ukrajinští uprchlíci s pracovní aktivitou, jazykovými znalostmi, bydlením, službami usnadňujícími integraci či případnými plány s návratem na Ukrajinu. Odpovědi na tyto otázky přineslo anonymní dotazníkové šetření, kterého se zúčastnili ukrajinští uprchlíci. „Kromě aktuálního počtu uprchlíků například víme, že zhruba 66 % z nich pracuje či podniká, více než dvě třetiny z nich vůbec nežádaly o humanitární dávku a významně se zlepšuje i jejich znalost českého jazyka,“ uvedl ministra vnitra Vít Rakušan. Šetření sloužilo jako podklad pro výzkum financovaný fondem UNICEF. Výzkum a závěrečnou zprávu pro Ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.
Základní zjištění
- Dotazníkového šetření se zúčastnilo 13 835 osob ve věku od 15 let, z nichž převažovaly osoby ve věku od 18 do 35 let (tvořily 52 %).
- K prodloužení dočasné ochrany se v roce 2024 registrovalo celkem 320 304 osob, z nichž výrazně převažovaly ženy (tvořily tři pětiny). Celkem 90 % uprchlíků se k prodloužení dočasné ochrany registrovalo opakovaně.
- Uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Zakarpatské a Charkovské oblasti či z Kyjeva.
- Největší část uprchlíků pobývá ve třech největších městech České republiky, tj. v Praze, Brně a Ostravě, přičemž více než čtvrtina uprchlíků bydlí v Praze (26 %). Tři čtvrtiny osob bydlí v bytech či domech a 17 % žije na ubytovnách.
- Mezi uprchlíky je poměrně vysoký podíl vysokoškoláků (46 %). Dvě třetiny osob starších 15 let v současnosti pracují nebo podnikají, přičemž téměř 86 % z nich má práci na plný úvazek.
- Více než dvě třetiny uprchlíků vůbec nežádalo o humanitární dávku, pětina je pak příjemcem humanitární dávky. Častěji humanitární dávku čerpají z věkové skupiny od 56 let výše.
- V porovnání s výsledky z roku 2023 se znalost češtiny uprchlíků výrazně zlepšila. Téměř polovina z nich uvedla, že se domluví v běžných situacích. Nejlépe svou znalost češtiny hodnotily osoby ve věku od 15 do 17 let.
- Co se týče návratu na Ukrajinu, téměř dvě třetiny uprchlíků plánují v České republice zůstat i po skončení dočasné ochrany. Více než pětina počítá s trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války.
Veškeré základní statistiky, zjištění a závěry najdete v přiloženém souboru.
Adam Rözler
odbor komunikace Ministerstva vnitra
27. 9. 2024
Související dokumenty
- UKRAJINŠTÍ UPRCHLÍCI V ČESKÉ REPUBLICE 2024.pdf Velikost souboru: 2,3 MB / formát PDF
Zdroj: mv.gov.cz