Rodiče vedou své děti k chytrému hospodaření s penězi, ukázal průzkum ČSOB

Finanční gramotnost se u dětí v České republice formuje už od útlého věku, a to zejména díky aktivnímu přístupu rodičů. Přestože mnozí dospělí (dle průzkumu až 60 %) vnímají současnou generaci dětí často jako nerozumnou nebo zhýčkanou, většina rodičů si klade za cíl vychovat finančně zodpovědné jedince, kteří rozumí hodnotě peněz a umí s nimi zacházet. To, jak jsou na tom děti a finance, zjišťovala ČSOB ve spolupráci s agenturou STEM/MARK.

Z průzkumu vyplývá, že 56 % rodičů se zaměřuje na to, aby vedli své děti ke skromnosti. Zajímavé je, že pokud rodiče vnímají své dítě jako rozmazlené, dvakrát častěji z toho viní svého partnera spíše než sebe. Kapesné, které děti dostávají, se stává klíčovým nástrojem finanční výchovy. Svým dětem ho dává až 65 % rodičů a průměrná částka činí 600 Kč. Skokově pak kapesné narůstá na střední škole a v dospělosti, a to až v průměru na 1 130 Kč. Rodiče se také snaží dětem dávat kapesné pravidelně. Dvě třetiny respondentů dávají dětem kapesné každý měsíc. Pravidelnost roste s nástupem na střední školu, avšak po dosažení dospělosti se snižuje jeho frekvence.

Do prasátka i na účet

Spoření je mezi dětmi velmi rozšířené – 74 % dětí si pravidelně ukládá peníze, a to zejména na základní škole, kde tento návyk má až 80 % žáků. Zajímavé je, že 64 % dětí si šetří z vlastní vůle, což naznačuje jejich přirozenou motivaci k finanční odpovědnosti. Dalších 46 % dětí se k úsporám uchyluje na základě rady svých rodičů, což potvrzuje význam rodinného prostředí pro rozvoj finančních návyků. Pozoruhodným trendem je také rostoucí digitalizace finanční výchovy. Skoro pětina předškolních dětí (18 %) dostává kapesné přímo na bankovní účet, což odráží snahu rodičů jim zlehka poukazovat na digitální finanční hospodaření již od útlého věku.

„Se vzděláváním dětí o finanční gramotnosti by se mělo začít už ve chvíli, kdy děti začínají s rodiči chodit nakupovat. Při nákupech si začínají uvědomovat, že věci či služby stojí nějaké peníze. V tu chvíli také přichází poznání, že jim něco rodiče koupit nemohou a nechtějí, následovat by mělo vysvětlení proč, například, že to je moc drahé či že nákup té dané věci není nutný. Už od 1. stupně by děti měly dostávat kapesné a mluvit s rodiči o tom, na co peníze použijí,“ vysvětluje Helena Dušková, pedagožka a výchovná poradkyně 1. základní školy U Říčanského lesa. „Ve škole děti řeší v hodinách matematiky početní úlohy z reálného prostředí, zjišťují, jak fungují slevy či třeba last minute nabídky na dovolenou. Ve vyšších ročnících zkouší představovat podnikatelské záměry a s nimi spojené možné bankovní úvěry, půjčky a úroky. Na druhém stupni ZŠ také žáci diskutují v hodinách občanské výchovy o budoucím povolání. Obecně ale platí, že přístup k financím začíná v rodině a rodiče jsou pro děti tím nejbližším příkladem, jak se k penězům chovat,“ uzavírá Dušková.

Rodiče nad dětmi drží ochrannou (finanční) ruku

Rodiče se také velmi angažují v kontrole výdajů svých dětí. Až 59 % rodičů sleduje, za co jejich děti utrácejí peníze, přičemž nejčastěji jsou kontrolovány děti na základní škole (72 %). V rámci rodinného rozpočtu hrají děti stále větší roli – až 85 % rodičů s nimi o financích pravidelně diskutuje, a to i s dětmi v předškolním věku, kde takovou diskuzi vede 68 % rodičů.

Obecně lze říci, že se české rodiny snaží vychovávat finančně gramotné jedince. Pouze 7 % dotazovaných věří, že dnešní děti jsou finančně odpovědnější než předchozí generace. Tento pesimistický pohled může být ovlivněn jak nostalgií, tak změnami ve výchovných přístupech. Nicméně je zřejmé, že současná generace rodičů vnímá finanční vzdělání svých dětí jako zásadní prioritu, která jim pomůže zvládat budoucí finanční výzvy. A podobně na to nahlížejí i školy, které ve finanční gramotnosti dětí hrají stále větší úlohu.

„Školy přistupují k výuce finanční gramotnosti různými způsoby, jsou v tomto poměrně flexibilní a mohou se samy rozhodovat. Většinou záleží na přístupu vedení školy, a také pak na přístupu jednotlivých učitelů. Může hrát roli třeba i to, jak je samotné tato problematika zajímá. My jsme velice rádi, že máme spoustu pozitivních příkladů z praxe. Za posledních cca šest let se vnímání finanční gramotnosti ve školách výrazně proměnilo a školy přistupují k tomuto důležitému tématu daleko odpovědněji. Daleko více se také o finanční gramotnosti mluví ve společnosti,“ říká Jitka Hajičová, která vede projekt Finančního digitálního a udržitelného vzdělávání ČSOB pro školy. Ten nabízí česká banka školám už od roku 2016 a je do něj je zapojeno přes 500 zaměstnanců. Ti už na více než 1 100 školách provedli přes 100 000 školáků právě tématy jakými jsou třeba hospodaření s penězi v domácnosti, finanční produkty a jejich fungování, ale i moderními platebními metodami či riziky v digitálním světě.

„Běžnou součástí finančního vzdělávání se v poslední době stala i kyberbezpečnost. Z našich výukových workshopů se školáky máme totiž zkušenost, že například při každé výuce od 6. třídy výše se debata stočí i ke kryptoměnám. Pro děti jsou bitcoin a ostatní krypto věci velmi cool záležitostí. Málokdo s tím má praktické zkušenosti, ale všichni ´vědí, že na kryptu se dá zbohatnout´. Děti kromě kryptoměn řeší třeba i zdánlivě snadné investování s Youtubery nebo se stávají čím dál častěji terčem klamavých reklam, které je lákají například na iphone zdarma, přičemž po prokliknutí falešného odkazu se jim zaviruje počítač nebo mobil. I tohle jsou témata, která dnes do finančního vzdělávání musíme zařazovat, ať už doma, nebo ve škole,“ doplňuje Hajičová.

Jak děti naučit hospodařit s penězi? Tipy a triky (nejen) pro rodiče

Zaveďte kapesné jako pravidelný příjem
Jak na to: Stanovte pravidelné kapesné, například jednou týdně nebo měsíčně. Ujistěte se, že částka odpovídá věku dítěte.
Proč je to důležité: Děti si začnou uvědomovat hodnotu peněz a naučí se s nimi plánovat na kratší i delší období.
Rozdělte peníze do tří kategorií
Jak na to: Učte děti rozdělovat své peníze do tří obálek nebo skleniček: útrata, spoření, dlouhodobá přání/výdaje (např. vysněný telefon, ale také případné průšvihy).
Proč je to důležité: Tento systém je jednoduchý a dětem ukáže, jak rozdělovat finance na různé účely a prioritizovat je.
Vytvořte „cílové“ spoření
Jak na to: Pomozte dětem stanovit si finanční cíle, například našetřit na novou hračku nebo knihu. Ukazujte jim, jak sledovat své úspory a blížit se k cíli.
Proč je to důležité: Děti se naučí trpělivosti a vytrvalosti, zjistí, že odkládání peněz může přinést odměnu.
Zapojte děti do každodenních rodinných výdajů
Jak na to: Vysvětlete dětem, kolik stojí běžné položky, jako potraviny, energie nebo benzín. Můžete je vzít na nákup a nechat je sledovat, kolik co stojí.
Proč je to důležité: Děti si uvědomí, že peníze mají svou hodnotu a nejsou neomezeným zdrojem. Naučí se rozlišovat mezi potřebami a přáními.
Poučte děti o výhodách a úskalích půjčování peněz
Jak na to: Pokud dítě touží po něčem dražším, nabídněte mu možnost „půjčky“ s podmínkou, že peníze musí později splatit. Učte je, jak fungují půjčky, úroky a zodpovědné zadlužování.
Proč je to důležité: Děti pochopí, že půjčky mají důsledky a že je potřeba zvážit, zda stojí za to se zadlužit.
Využijte digitální nástroje pro správu financí
Jak na to: Otevřete dětem dětský bankovní účet, ať mohou sledovat své příjmy a výdaje.
Proč je to důležité: Děti si osvojí správu elektronických financí, což je důležitá dovednost v moderním světě.
Mluvte otevřeně o rodinném rozpočtu
Jak na to: Vysvětlujte dětem, jak rodina hospodaří s penězi, kolik se vydělává a kolik je třeba vydat na různé potřeby. Zapojujte je do jednoduchých rozhodnutí, například kolik peněz utratit na výlet.
Proč je to důležité: Děti pochopí, že peníze nejsou nekonečné, a naučí se, jak prioritizovat výdaje v rámci rodinných finančních plánů.