Rada hl. m. Prahy na svém dnešním mimořádném jednání odsouhlasila pozměňovací návrh energetického zákona, který se v současnosti projednává v Parlamentu České republiky, a požádala senátory o jeho podporu. Cílem hlavního města je učinit všechny kroky k zachování rozsahu zákonného zmocnění podle účinného znění § 152 odst. 2 stavebního zákona, na jehož základě byly vydány Pražské stavební předpisy. Aktuálně projednávaný návrh zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) by v současné podobě díky vsunutí tzv. přílepku zásadně omezil dojednané a vyvážené kompetence pro hlavní město, ale rovněž i pro Brno a Ostravu, v zákoně č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
„Je důležité, aby velká města, kde se soustřeďuje největší koncentrace stavění a je zde největší latentní konflikt mezi veřejným prostorem, zelení a sítěmi, určovala a koordinovala tyto úkony. Není možné, aby je separátně řešili jednotliví správci sítí a pokud se toto nepodaří ošetřit, hrozí do budoucna velký rozkol, který sice nebude okamžitý, ale postupný, protože se tím nadřadí právo sítí nad právem veřejného prostoru a města se už nebudou moci opřít o své stavební předpisy,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.
„Pokud by prošel nezodpovědný přílepek k zákonu, znamenalo by to návrat o 10 až 15 let zpět a ohrožení projektů, které zlepšují kvalitu života Pražanů. Praha ukazuje, že spolupráce s provozovateli sítí funguje, a její přístup inspiruje i další města jako Brno či Ostravu. Proto bychom si neměli nechat diktovat, jak má naše město vypadat, a měli bychom chránit dlouhodobě připravované projekty, které přinášejí zeleň a kvalitu do našich ulic,“ uvádí Tomáš Portlík, předseda zastupitelského klubu SPOLU pro Prahu Tomáš Portlík.
Parlament České republiky nyní projednává návrh energetického zákona. Při jeho projednání v Poslanecké sněmovně byl jako tzv. přílepek připojen rovněž pozměňovací návrh na změnu § 152 odst. 2 stavebního zákona výrazně omezující zákonné zmocnění, na jehož základě Praha v roce 2024 vydala nařízení hl. m. Prahy č. 12/2024, o požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy).
Na pokračující 5. schůzi by se měl Senát tímto bodem zabývat v rámci tisku č. 38 už ve středu 29. ledna 2025. A je v zájmu hlavního města učinit všechny kroky k tomu, aby zákonné zmocnění, na jehož základě byly Pražské stavební předpisy vydány, nebylo omezeno. Pražští radní proto dnes požádali Senát o podporu pozměňovacího návrhu senátorů Martina Bednáře, Zdeňka Nytry, Jiřího Duška, Davida Smoljaka a Miroslava Plevného, který nežádoucí změnu § 152 odst. 2 stavebního zákona vypouští.
Pokud by se ale tuto změnu nepodařilo odstranit, muselo by nastat vynucené rušení celých pasáží Pražských stavebních předpisů, což by znamenalo rozkolísání a právní nejistotu při stanovování požadavků na výstavbu nejen v Praze, ale i v Brně a Ostravě, a popření existujících pravomocí těchto měst. Kromě mnoha jiných důsledků z hlediska kvality a prostupnosti veřejných prostranství by tato města přišla o možnost vymezování výsadbových pásů v ulicích, tedy o koordinaci výsadby stromů se sítěmi technické infrastruktury. Jedná se tak o výrazné omezení možností města pro boj s tepelnými ostrovy a koliduje rovněž se snahou města o tvorbu kvalitního životního prostředí pro občany.
„Praha má své vlastní stavební předpisy od roku 1815 pouze s přerušením nacistické a sovětské okupace. Praha jako hlavní a největší město zažívá nejsilnější tlak na využití pozemků a tím i zátěž na veřejnou infrastrukturu, proto je na místě upravit pravidla pro ulice a náměstí v Praze specificky. S ohledem na klimatickou změnu a přehřívání měst je zásadní ponechat stávající pravidla pro výsadbové pásy a koordinaci podzemní infrastruktury, jinak se ohrozí výsadba stromů v ulicích. Stromy výrazně pomáhají s ochlazováním povrchové teploty ulic až o 30-40 stupňů Celsia. Praha neslouží pouze svým obyvatelům, ale jako hlavní město státu poskytuje servis a služby širokému okolí,“ doplňuje Pavel Hnilička, architekt a autor Pražských stavebních předpisů.
Stavební zákon v současnosti zmocňuje tři největší česká města včetně Prahy ke stanovení požadavků na umístění sítí technické infrastruktury. Ministerstvo pro místní rozvoj se v minulosti pokoušelo vyložit § 152 stavebního zákona tak, aby v tom městům zabránilo. Právníci spolupracující na Pražských stavebních předpisech ale tento výklad vyvrátili. Ministerstvo se tak pokusilo omezit zmocnění pro hlavní město v návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, hlavní město však podalo v mezirezortním připomínkovém řízení k návrhu tohoto zákona zásadní připomínku k omezení zmocnění v § 152 odst. 2 stavebního zákona. Ministerstvo životního prostředí jako gesční resort návrhu tohoto zákona argumentaci připomínky Prahy nakonec přijalo a změnu z uvedeného návrhu zákona vypustilo. Přesto ministerstvo následně stejný návrh přidalo do novely aktuálního energetického zákona jako poslanecký přílepek bez jakékoliv konzultace s dotčenými městy a proti jejich vůli vyjádřené zásadními připomínkami hlavního města a statutárního města Brna.
Zdroj: praha.eu