Národní muzeum··6 min

Národní památník na Vítkově se stal součástí Vojenského historického ústavu

Národní muzeum

Národní muzeum

Národní muzeum v Praze (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno za vlády Františka I. v roce 1818 jako Wlastenské museum a sestávalo ze soukromých sbírek tehdejší české šlechty. Poslední významná rekonstrukce byla dokončena v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa.

Tisková zpráva

Národní památník na Vítkově, který byl od roku 2000 součástí Národního muzea, přechází od 1. června 2024 do rukou Ministerstva obrany. Jeho převzetí a spojení s komplexem budov Vojenského historického ústavu Praha tak umožní jeho užívání jako původně zamýšleného symbolu demokratického státu a památníku těch, kteří za něj položili své životy. Až do konce srpna letošního roku zůstanou pro veřejnost v památníku otevřeny expozice a výstavy Národního muzea.

Předání Národního památníku na Vítkově prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do vlastnictví Ministerstva obrany a správy Vojenského historického ústavu Praha znamená návrat k původní myšlence funkce celého komplexu na vrchu Vítkov tak, jak si to přáli zakladatelé našeho samostatného státu.

„Pro Ministerstvo obrany znamená převzetí hrobu Neznámého vojína, který je nedílnou součástí Národního památníku na Vítkově, jeden z historických milníků, který jistě přispěje k tomu, abychom nikdy nezapomněli na demokratické principy, na nichž byla vybudována naše republika, ani na oběti tisíců mužů i žen, kteří za její vznik i obnovu položily své životy. Věřím, že začlenění památníku do úspěšných školních vzdělávacích programů Vojenského historického ústavu, se stane důležitou součástí budování vztahu mladé generace k naší vlasti,“ říká ministryně obrany Jana Černochová.

Národní památník od roku 2000 spravuje Národní muzeum, příspěvková organizace Ministerstva kultury. „Převedení Národního památníku na Vítkově znamená navázání na původní myšlenku památníku jako symbolu demokracie a legionářského odkazu. Národní muzeum se o památník pečlivě staralo 24 let, během nichž došlo k odborné rekonstrukci a zpřístupnění veřejnosti, především prostřednictvím zajímavých výstavních projektů. Věřím, že pod vedením Vojenského historického ústavu získá význam památníku nový rozměr, který bude zároveň jakýmsi symbolickým návratem k tak důležité tradici,“ připomíná Martin Baxa, ministr kultury.

Pod vedením Národního muzea byl památník v první dekádě milénia zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti. „Národní muzeum zde vytvořilo stálé expozice prezentující návštěvníkům významné události našich dějin během 20. století. Kromě expozice Křižovatky české a československé státnosti je zde do kulis Gottwaldova mauzolea včleněna expozice Laboratoř moci připomínající stinnou stránku existence památníku, který byl zneužit komunistickou propagandou. Průběžně jsme uváděli také tematické výstavy, z nichž je v současné době možné navštívit Století hrobu neznámého vojína,“ uvádí ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Nyní památník přechází do správy Vojenského historického ústavu Praha. „Jsem velmi rád, že se po mnoha desetiletích podaří naplnit původní záměr tvůrců komplexu budov Památníku osvobození na vrchu Vítkov, architektů Jana Zázvorky a Jana Gillara, a především prvního ředitele Památníku osvobození generála Rudolfa Medka. Na zcela nové expozice Armádního muzea Žižkov tak logicky naváže Národní památník na Vítkově s připravovanou expozicí věnovanou státním symbolům České republiky,“ dodává brigádní generál Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu Praha.

Již dnes jsou hlavními uživateli Slavnostního dvora i dalších částí památníku nejvyšší ústavní činitelé České republiky, Ministerstvo obrany a Armáda České republiky, a to v rámci řady slavnostních ceremoniálů a dalších významných událostí.

Idea vybudování památníku se objevila současně se vznikem Československé republiky. V roce 1925 proběhla úspěšná soutěž na projekt Památníku národního osvobození, která zahrnovala jak administrativní, archivní a muzejní komplex na úpatí Vítkova (dnes sídlo Vojenského historického ústavu Praha), tak i objekt Národního památníku na Vítkově. Vítězný umělecký návrh architektů Jana Zázvorky a Jana Gillara tak vyjadřoval boj za národní a státní svébytnost a měl také trvale připomínat ideje čs. národního odboje. Impozantní stavba se slavnostní síní, kterou spojovala estetická a ideová vazba se sochou Jana Žižky z Trocnova na vrcholu Vítkova, vytvořila třetí dominantu pražské metropole.

Realizace tohoto monumentu byla slavnostně zahájena 8. listopadu 1928 za účasti prezidenta T. G. Masaryka. Zatímco administrativní, archivní a muzejní část byla dokončena již v roce 1929, památník na vrcholu Vítkova až v roce 1938 a vzhledem k mnichovským událostem již nebyl předán ke svému původnímu účelu. Za druhé světové války byl německou armádou používán jako skladiště.

Po válce spravoval památník až do roku 1951 Vojenský historický ústav. Při příležitosti 30. výročí vzniku KSČ byl památník přeměněn na „proletářský panteon“ a od roku 1951 zde byli pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. O dva roky později zde bylo vybudováno mauzoleum prvního „dělnického“ prezidenta Klementa Gottwalda. Z legionářského památníku se tak stal památník komunistický. Ministerstvo národní obrany zastoupené Vojenským historickým ústavem bylo z politických důvodů donuceno předat památník do správy Ministerstva informací a osvěty. Odborně byl v gesci Ústavu dějin KSČ. Po úmrtí Klementa Gottwalda v roce 1953 přešla správa Národního památníku pod Ministerstvo vnitra a péče o mauzoleum byla svěřena nově vzniklému útvaru Ministerstva vnitra pro zabezpečení těla a Mauzolea Klementa Gottwalda. V roce 1962 bylo Mauzoleum Klementa Gottwalda zrušeno a správa Národního památníku převedena z Ministerstva vnitra na Ministerstvo školství a kultury. V roce 2000 převedlo Ministerstvo kultury Národní památník do majetku své příspěvkové organizace – Národního muzea.

Zdroj: www.nm.cz

Další články

Další články od Národní muzeum

Národní muzeum vystaví typografické skvosty italského tiskaře Bodoniho

Národní muzeum vystaví typografické skvosty italského tiskaře Bodoniho

Národní muzeum otevírá v pátek 7. února 2025 v Historické budově výstavu s názvem Typograf G. Bodoni. Unikátní tisky ze sbírek Knihovny Národního muzea představí život a dílo Giambattisty Bodoniho, jednoho z nejvýznamnějších typografů a písmařů v dějinách.
| Národní muzeum
Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů

Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů

Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě bude od 25. srpna tohoto roku vystaven v úvodním sále Člověk a jeho předchůdci nové expozice Lidé v Historické budově Národního muzea. 3,2 milionu let starou fosilii druhu Australopithecus afarensis zapůjčenou z Národního muzea Etiopie v Addis Abebě budou moci návštěvníci obdivovat plných 60 dnů. V Evropě budou originální kosterní pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka vystaveny poprvé v historii. Do Prahy rovněž zavítá Selam, fosilie malého dítěte identického druhu jako Lucy, avšak zhruba o 100 tisíc let starší, která byla nalezena ve stejné lokalitě o 25 let později. Oba exponáty jsou nejcennějšími předměty národního kulturního dědictví Etiopie a jejich zápůjčka se koná na základě dohody obou zemí za podpory Ministerstva kultury ČR a Ministerstva cestovního ruchu Etiopie.
| Národní muzeum
Návštěvnost v Národním muzeu opět lámala rekordy, v letošním roce uvede dva světové výstavní projekty a otevře novou expozici

Návštěvnost v Národním muzeu opět lámala rekordy, v letošním roce uvede dva světové výstavní projekty a otevře novou expozici

Národní muzeum má za sebou další úspěšnou sezónu. Díky atraktivní nabídce výstav i populárním expozicím prošlo branami Muzejního komplexu a dalšími budovami Národního muzea během loňského roku 1 233 360 návštěvníků, což je o 88 tisíc více než v roce 2023. I letos chystá Národní muzeum pro své návštěvníky zajímavé výstavní novinky. Dvě zcela jedinečné světové výstavy, a to výstavu Čingischán pořádanou ve spolupráci s Národním muzeem Čingischán v Mongolsku a výstavu Sto pokladů, sto příběhů z Národního palácového muzea na Taiwanu. Návštěvníci se též mohou těšit na další stálou expozici s názvem Lidé.
| Národní muzeum
V Národním muzeu byla otevřena výstava jubilejního 30. ročníku Czech Press Photo

V Národním muzeu byla otevřena výstava jubilejního 30. ročníku Czech Press Photo

Nová budova Národního muzea hostí od 10. ledna výstavu fotografií 30. ročníku soutěže Czech Press Photo. 500 tištěných snímků a 250 fotografií v obrazovkách a projekcích celkem od 80 autorů a autorek reflektují uplynulý rok a jeho zásadní události. Vítězové jubilejního ročníku Czech Press Photo byli vyhlášeni na slavnostním ceremoniálu v Národním muzeu 9. ledna 2025 za účasti prezidenta republiky Petra Pavla. Fotografií roku se stal olympijský snímek překážkového běhu ze série Petra Davida Joska, který zachytil na letošních Olympijských hrách v Paříži.
| Národní muzeum
V Národním muzeu se uskutečnilo rozsáhlé cvičení zdravotníků

V Národním muzeu se uskutečnilo rozsáhlé cvičení zdravotníků

V pátek 13. prosince 2024 se v Národním muzeu uskutečnilo rozsáhlé simulační cvičení zdravotníků, které mělo za cíl proškolit v reálném prostředí lékaře a záchranáře v postupech během mimořádných událostí spojených s kritickými stavy v těhotenství. Národní muzeum se do akcí Integrovaného záchranného systému zapojuje pravidelně, aby zajistilo co nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany svých návštěvníků.
| Národní muzeum
Den otevřených dveří v Českém muzeu hudby – 20 let v Karmelitské ulici

Den otevřených dveří v Českém muzeu hudby – 20 let v Karmelitské ulici

V listopadu oslaví České muzeum hudby dvacet let od svého přestěhování do budovy bývalého barokního kostela sv. Máří Magdaleny na Malé Straně. Při této příležitosti muzeum pořádá v sobotu 23. listopadu den otevřených dveří se vstupem zdarma. Návštěvníci se mohou těšit od 10. do 19. hodiny na poutavý program, který zahrnuje prohlídky skrytých zákoutí muzea, zábavná stanoviště pro děti i unikátní koncert, při kterém „zpívající ruce“ promění živou hudbu ve vizuální zážitek.
| Národní muzeum
Národní muzeum se připojí k Mezinárodnímu dni archeologie

Národní muzeum se připojí k Mezinárodnímu dni archeologie

Národní muzeum se v sobotu 9. listopadu připojí k Mezinárodnímu dni archeologie. V Historické budově bude pro návštěvníky muzea připraven tematický program včetně rukodělných dílen a komentovaných prohlídek. Součástí akce bude i program v českém znakovém jazyce nebo se simultánním přepisem.
| Národní muzeum
Národní muzeum vzdává hold Bedřichu Smetanovi: Výstava Má vlast oslavuje jeho dílo, život a význam v rámci české hudby

Národní muzeum vzdává hold Bedřichu Smetanovi: Výstava Má vlast oslavuje jeho dílo, život a význam v rámci české hudby

Národní muzeum zakončí letošní výstavní rok projektem Má vlast. Ten v rámci Roku české hudby a 200. výročí skladatelova narození připomene osobnost Bedřicha Smetany a jednu z jeho nejvýznamnějších skladeb. Prostřednictvím autentických poznámek, korespondence, a především partitur představí jednotlivé symfonické básně tak, jak je pojímal sám autor, historický kontext, ve kterém vznikaly, a ohlasy, jaké je provázely v pozdějších významných historických momentech našich dějin. Výstava je symbolicky otevírána 5. listopadu 2024 v den 142. výročí prvního souborného provedení Mé vlasti.
| Národní muzeum
Día de Muertos v Náprstkově muzeu na Betlémském náměstí

Día de Muertos v Náprstkově muzeu na Betlémském náměstí

Oblíbený mexický festival Día de Muertos (Den mrtvých) se po roce vrací do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur Národního muzea. V sobotu 2. a v neděli 3. listopadu zaplní nádvoří Náprstkova muzea oslavy jednoho z nejdůležitějších svátků, které jsou zapsány na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
| Národní muzeum
Národní muzeum zrestauruje historickou pamětní desku Joachima Barranda na Barrandovských skalách

Národní muzeum zrestauruje historickou pamětní desku Joachima Barranda na Barrandovských skalách

Národní muzeum zahájilo restaurování historické litinové pamětní desky s nápisem BARRANDE na Barrandovských skalách. Ta je v současnosti již ve špatném stavu a cílem restaurátorských prací je obnovit a zachovat tuto památku na významného vědce pro budoucí generace. Z tohoto důvodu byla deska dne 25. listopadu 2024 ze skal sejmuta. Symbolický pomník výjimečnému badateli na poli paleontologie v Českých zemích zdobí Barrandovské skály na levém břehu Vltavy už od roku 1884.
| Národní muzeum