Národní muzeum··5 min

Národní muzeum zrestauruje historickou pamětní desku Joachima Barranda na Barrandovských skalách

Národní muzeum

Národní muzeum

Národní muzeum v Praze (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno za vlády Františka I. v roce 1818 jako Wlastenské museum a sestávalo ze soukromých sbírek tehdejší české šlechty. Poslední významná rekonstrukce byla dokončena v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa.

Tisková zpráva

Národní muzeum zahájilo restaurování historické litinové pamětní desky s nápisem BARRANDE na Barrandovských skalách. Ta je v současnosti již ve špatném stavu a cílem restaurátorských prací je obnovit a zachovat tuto památku na významného vědce pro budoucí generace. Z tohoto důvodu byla deska dne 25. listopadu 2024 ze skal sejmuta. Symbolický pomník výjimečnému badateli na poli paleontologie v Českých zemích zdobí Barrandovské skály na levém břehu Vltavy už od roku 1884.

První záměr vytvořit a umístit pamětní desku navrhl už v roce 1883 Jan Neruda v rámci svého fejetonu v Humoristických listech. O vznik a její umístění se pak nejvíce zasloužil Antonín Frič, významný český přírodovědec, zoolog a paleontolog a vůdčí osobnost přírodovědy tehdejšího Národního muzea. Pamětní deska nesoucí Barrandovo jméno byla do tehdejších Chuchelských skal zasazena Přírodovědeckým sborem Národního muzea a před více jak 140 lety, 14. června 1884 slavnostně odhalena za účasti největších kapacit tehdejší národní společnosti, jejíž zástupci sledovali odhalení desky na Vltavě přímo z plovoucího parníku. Pamětní desku vyrobila a její výrobu v hodnotě 300 zlatých sponzorovala První Českomoravská továrna v Libni. Na instalaci desky v hodnotě 572 zlatých pak byla provedena sbírka mezi významnými geology v USA. Velkou část nákladů neslo také samotné Museum Království českého, jak se tehdy Národní muzeum nazývalo.

I když skály ještě několikrát změnily majitele, věcné břemeno v podobě pamětní desky bylo na základě zápisu v pozemkových knihách z roku 1884 zachováno nástupcům Musea Království českého. V roce 1907 byla deska z důvodu úprav Barrandovské skály sejmuta a znovu pozlacena. Nátěry byly posléze obnoveny ještě v roce 1968.

Skála nebyla pro osazení desky vybrána tak docela náhodou. Nejedná se sice o nejvýznamnější z Barrandových lokalit, není to ani lokalita, kde našel své první zkameněliny, je to ovšem jeden z nejpůsobivějších geologických profilů na území Prahy, dobře patrný i z velké dálky, ukazující detailně provrásněné vápence spodnodevonského stáří. Ty v blízkém okolí těžily četné lomy až do 20. století.

Aktuální předrestaurátorský průzkum ukázal, že je pamětní deska ve špatném stavu. Kromě vrstvy zdegradovaných nátěrů, které jsou nekompaktní a odlupují se, na ní zapracovala koroze, která narušila celou její statiku. Stav desky je tedy v současnosti v havarijním stavu, a i z bezpečnostních důvodů je nutné ji ze skály sejmout. Národní muzeum by v příštím roce rádo desku na Barrandovské skály vrátilo zpět. Stejně jako před 140 lety bude na financování návratu tohoto symbolického předmětu hledat sponzory.

Téměř 5 metrů dlouhá a 1,5 metru vysoká deska s paleontologovým jménem byla vsazena do skalní stěny jako symbolický pomník rok po Barrandově smrti. Právě po něm byly skála i celá národní přírodní památka pojmenovány a patří jí prvenství v kategorii nejstarší chráněné území geologického charakteru v České republice.

„Joachim Barrande odkázal Národnímu muzeu své poznámky, cennou knihovnu, a především statisíce zkamenělin, z nichž část mohou návštěvníci obdivovat v Historické budově Národního muzea v expozici Okna do pravěku, kde je jí vyčleněno čestné místo v sále prvohor. Jeho jméno je též uvedeno mezi ostatními významnými osobnostmi naší historie na fasádě Národního muzea a naše instituce považuje za svou povinnost pečovat o jeho odkaz a památku,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Joachim Barrande

(11. srpna 1799 Saugues, Francie – 5. října 1883 Frohsdorf, Rakousko-Uhersko)

Francouzský stavební inženýr přijel do Čech v roce 1832 spolu s dvorem krále Karla X., kde působil jako vychovatel. V Praze se seznámil se zakladatelem Národního muzea Kašparem hrabětem ze Šternberka, který se podílel mimo jiné na stavbě koněspřežné železnice z Prahy do Plzně. Plán se sice plně neuskutečnil, ale Barrande při přípravných pracích objevil množství zkamenělin. Začal se jimi zabývat a vypracoval se na paleontologa světového věhlasu. Pražskému muzeu odkázal své poznámky, knihovnu, i značný finanční obnos na dokončení výzkumu. Hlavně ale statisíce zkamenělin ze svých sbírek, včetně exemplářů, na kterých založil stovky svých nových paleozoologických druhů.

Zdroj: www.nm.cz

Další články

Další články od Národní muzeum

Příběh mistra hudby pohledem objektivu nabídne výstava s názvem Antonín Dvořák ve fotografiích v Muzeu Antonína Dvořáka

Příběh mistra hudby pohledem objektivu nabídne výstava s názvem Antonín Dvořák ve fotografiích v Muzeu Antonína Dvořáka

Muzeum Antonína Dvořáka, které je součástí Národního muzea – Českého muzea hudby, otevřelo novou výstavu s názvem Antonín Dvořák ve fotografiích. Ta je zaměřena na portréty skladatele pořízené v jednotlivých obdobích jeho života v různých fotografických ateliérech. Pozornost bude věnována i fotografiím Antonína Dvořáka s rodinou a skladatelovým přátelům a spolupracovníkům. Výstava ve zkratce představí také vývoj fotografie v období Dvořákova života a dobový fenomén stereoskopického snímku, jehož unikátní technikou byl skladatel během svého pobytu v Americe dvakrát zachycen.
| Národní muzeum
Další ročník City Nature Challenge je tu! Amatérská pozorování pomáhají odborníkům objevit nové druhy

Další ročník City Nature Challenge je tu! Amatérská pozorování pomáhají odborníkům objevit nové druhy

Národní muzeum odstartuje s podporou hlavního města Prahy v pátek 25. dubna další ročník mezinárodní přírodovědecké výzvy City Nature Challenge. Ten bude i letos probíhat nejen v Praze, ale i v dalších českých městech. Během čtyř soutěžních dní (25.–28. dubna) se může kdokoli pomocí mobilní aplikace iNaturalist zapojit do amatérského pozorování přírody, a pomoci tak odborníkům lépe zmapovat výskyt rostlin a živočichů na našem území. Národní muzeum zároveň o víkendu mimořádně zpřístupní veřejnosti Kroužkovací stanici v Praze Hostivaři, kde bude pro návštěvníky připravena ornitologická procházka, ukázka kroužkování ptáků a další zajímavý program.
| Národní muzeum
Jarní sezóna v Národopisném muzeu přináší dvě nové výstavy odhalující unikáty české lidové kultury

Jarní sezóna v Národopisném muzeu přináší dvě nové výstavy odhalující unikáty české lidové kultury

Po zimní přestávce otevřelo 2. dubna Národní muzeum znovu brány Národopisného muzea v Kinského zahradě. Kromě stálé expozice České lidové kultury přináší aktuální sezóna hned dvě nové výstavy. Projekt Slasti a neřesti provede návštěvníky pozitivními i stinnými stránkami prožitků, které jsou součástí lidové kultury 19. a 20. století. Výstava Příběhy za sklem přiblíží jeden z nejběžnějších, ale méně známých druhů umění 19. století – skleněné podmalby – a zprostředkuje restaurátorské postupy odborníků z Národního muzea.
| Národní muzeum
Muzeum české loutky a cirkusu Národního muzea představí loutky z libereckého Naivního divadla

Muzeum české loutky a cirkusu Národního muzea představí loutky z libereckého Naivního divadla

Ve čtvrtek 3. dubna 2025 se v prachatickém Muzeu české loutky a cirkusu otevírá další z cyklu výstav mapujících vznik a působení nejvýznamnějších českých loutkových divadel. Návštěvníkům se tentokrát představí liberecké Naivní divadlo, které bylo založeno jako jedno z prvních profesionálních divadel v Československu a jehož inscenace znají diváci po celém světě.
| Národní muzeum
Čingischán a jeho svět na unikátní výstavě v Národním muzeu

Čingischán a jeho svět na unikátní výstavě v Národním muzeu

Národní muzeum společně s Národním muzeem Čingischán zahajuje 11. března 2025 první ze svých letošních výjimečných výstavních projektů. Jméno mu dala mimořádná osobnost světových dějin: Čingischán. Náplň výstavy je ale mnohem širší a nesoustřeďuje se pouze na život a dobu legendárního dobyvatele a zakladatele jedné z největších historických říší. Unikátní výstavu Čingischán bude mít veřejnost možnost navštívit v Historické budově po dobu téměř čtyř měsíců, tedy do 22. června. Výstava přitom nabídne jedinečné předměty světového kulturního dědictví, které jsou v zahraničí prezentovány jen zcela výjimečně, a to ze sbírek Národního muzea Čingischán v mongolském Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd. Výstava, doplněná o neméně unikátními předměty z depozitářů Národního muzea, provede návštěvníky světem velikého chána v první čtvrtině 13. století i staletími před ním a po něm. Návštěvníci se mohou těšit na poklady z monumentálních podzemních hrobek hunských panovníků, zbraně a jezdeckou výstroj obávaných mongolských jezdců, připomínky jejich tažení, která na staletí změnila velkou část tehdy známého světa a také předměty poskytující vhled do tajemného duchovního světa a mystiky dávných Mongolů, jejich každodennosti a osobních příběhů. Výstava, zahrnující více než 260 exponátů či souborů předmětů, představí ve třech výstavních sálech vzácné zlaté šperky, zbraně, oděvy, rituální masky, malby, keramiku či jezdecké vybavení včetně nejvzácnějšího exponátu z doby Velké Mongolské říše, unikátního dřevěného koňské sedla.
| Národní muzeum
Národní muzeum pokračuje v pomoci při záchraně kulturního dědictví Ukrajiny, kam vysílá novou, technologicky unikátní digitalizační stanici Archa III

Národní muzeum pokračuje v pomoci při záchraně kulturního dědictví Ukrajiny, kam vysílá novou, technologicky unikátní digitalizační stanici Archa III

V rámci projektu Archa, který je součástí iniciativy Podpora ukrajinské kultury, za kterou stojí Ministerstvo kultury ČR a Český výbor ICOM, vyšle Národní muzeum na válkou zasaženou Ukrajinu novou digitalizační stanici Archa III. Cílem technologicky unikátního projektu, který je naplánován na dva roky, je ochrana a podpora ukrajinského kulturního dědictví. Program zahrnuje několik projektů a vzniká za podpory Nadace Karel Komárek Family Foundation.
| Národní muzeum
Národní muzeum vystaví typografické skvosty italského tiskaře Bodoniho

Národní muzeum vystaví typografické skvosty italského tiskaře Bodoniho

Národní muzeum otevírá v pátek 7. února 2025 v Historické budově výstavu s názvem Typograf G. Bodoni. Unikátní tisky ze sbírek Knihovny Národního muzea představí život a dílo Giambattisty Bodoniho, jednoho z nejvýznamnějších typografů a písmařů v dějinách.
| Národní muzeum
Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů

Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů

Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě bude od 25. srpna tohoto roku vystaven v úvodním sále Člověk a jeho předchůdci nové expozice Lidé v Historické budově Národního muzea. 3,2 milionu let starou fosilii druhu Australopithecus afarensis zapůjčenou z Národního muzea Etiopie v Addis Abebě budou moci návštěvníci obdivovat plných 60 dnů. V Evropě budou originální kosterní pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka vystaveny poprvé v historii. Do Prahy rovněž zavítá Selam, fosilie malého dítěte identického druhu jako Lucy, avšak zhruba o 100 tisíc let starší, která byla nalezena ve stejné lokalitě o 25 let později. Oba exponáty jsou nejcennějšími předměty národního kulturního dědictví Etiopie a jejich zápůjčka se koná na základě dohody obou zemí za podpory Ministerstva kultury ČR a Ministerstva cestovního ruchu Etiopie.
| Národní muzeum
Návštěvnost v Národním muzeu opět lámala rekordy, v letošním roce uvede dva světové výstavní projekty a otevře novou expozici

Návštěvnost v Národním muzeu opět lámala rekordy, v letošním roce uvede dva světové výstavní projekty a otevře novou expozici

Národní muzeum má za sebou další úspěšnou sezónu. Díky atraktivní nabídce výstav i populárním expozicím prošlo branami Muzejního komplexu a dalšími budovami Národního muzea během loňského roku 1 233 360 návštěvníků, což je o 88 tisíc více než v roce 2023. I letos chystá Národní muzeum pro své návštěvníky zajímavé výstavní novinky. Dvě zcela jedinečné světové výstavy, a to výstavu Čingischán pořádanou ve spolupráci s Národním muzeem Čingischán v Mongolsku a výstavu Sto pokladů, sto příběhů z Národního palácového muzea na Taiwanu. Návštěvníci se též mohou těšit na další stálou expozici s názvem Lidé.
| Národní muzeum
V Národním muzeu byla otevřena výstava jubilejního 30. ročníku Czech Press Photo

V Národním muzeu byla otevřena výstava jubilejního 30. ročníku Czech Press Photo

Nová budova Národního muzea hostí od 10. ledna výstavu fotografií 30. ročníku soutěže Czech Press Photo. 500 tištěných snímků a 250 fotografií v obrazovkách a projekcích celkem od 80 autorů a autorek reflektují uplynulý rok a jeho zásadní události. Vítězové jubilejního ročníku Czech Press Photo byli vyhlášeni na slavnostním ceremoniálu v Národním muzeu 9. ledna 2025 za účasti prezidenta republiky Petra Pavla. Fotografií roku se stal olympijský snímek překážkového běhu ze série Petra Davida Joska, který zachytil na letošních Olympijských hrách v Paříži.
| Národní muzeum