Národní muzeum··7 min

Národní muzeum vzdává hold Bedřichu Smetanovi: Výstava Má vlast oslavuje jeho dílo, život a význam v rámci české hudby

Národní muzeum

Národní muzeum

Národní muzeum v Praze (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno za vlády Františka I. v roce 1818 jako Wlastenské museum a sestávalo ze soukromých sbírek tehdejší české šlechty. Poslední významná rekonstrukce byla dokončena v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa.

Tisková zpráva

Národní muzeum zakončí letošní výstavní rok projektem Má vlast. Ten v rámci Roku české hudby a 200. výročí skladatelova narození připomene osobnost Bedřicha Smetany a jednu z jeho nejvýznamnějších skladeb. Prostřednictvím autentických poznámek, korespondence, a především partitur představí jednotlivé symfonické básně tak, jak je pojímal sám autor, historický kontext, ve kterém vznikaly, a ohlasy, jaké je provázely v pozdějších významných historických momentech našich dějin. Výstava je symbolicky otevírána 5. listopadu 2024 v den 142. výročí prvního souborného provedení Mé vlasti.

Návštěvníci výstavy se mohou těšit na unikátní sbírkové předměty z Národního muzea, které bude možné si prohlédnout během devíti tematických zastavení. V úvodu je výstava seznámí s osobností Bedřicha Smetany, do jehož života budou moci návštěvníci nahlédnout prostřednictvím jeho osobních předmětů, jako jsou brýle, stůl, psací potřeby, kalamář, kukátko či naslouchátko. Druhé zastavení vtáhne návštěvníky do doby a okolností, za kterých cyklus Má vlast v letech 1874 až 1879 vznikal, a připomene i první souborné provedení 5. listopadu 1882 na pražském Žofíně. Další části výstavy jsou věnovány šesti jednotlivým básním – tedy Vyšehradu, Vltavě, Šárce, básni Z českých luhů a hájů, Táboru a Blaníku. Návštěvníci se například budou moci dozvědět, že partitura k Vltavě vznikala pod rukama skladatele neuvěřitelných 19 dní, kdy na notový záznam připsal poznámku „jsa úplně hluchý“. Poslední, deváté zastavení představí Mou vlast v proměnách času a připomene provedení skladby spojená s významnými historickými momenty naší země.

„Bedřich Smetana, tvůrce národního hudebního stylu a autor ikonického cyklu symfonických básní Má Vlast, je symbolem české hudební identity. Jeho hudba je spojena s českou krajinou, historií a mytologií, a stala se neodmyslitelnou součástí kulturního dědictví České republiky. Výstavu v Historické budově Národního muzea jsme pojaly jako skladbu, má své rytmické členění, variace i refrény. Zní v ní nejen hudba Bedřicha Smetany, ale seznamuje návštěvníky se skladatelovými osudy i inspiracemi,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Kromě skladatelových osobních předmětů si bude možné ve výstavě prohlédnout nejrůznější hudebniny a notové materiály, fotografie, sochy, obrazy, dopisy, knihy, ilustrace, hudební nástroje – umístěna zde bude například i harfa, na kterou si mohou návštěvníci zkusit zahrát. Součástí výstavy jsou i historické artefakty jako repliky husitských zbraní z 19. století. K vidění bude i Má vlast v kamenech, návštěvník si tak bude moci sáhnout na horninu z Blaníku či kamínky z Vltavy. Výstava se soustředí samozřejmě i na zvukový prožitek. Její součástí je poslechová mapa Vltavy a audio ostrovy s celými symfonickými básněmi. Ústřední témata si mohou návštěvníci poslechnout v krátkých ukázkách.

Bedřich Smetana

(2. března 1824, Litomyšl – 12. května 1884, Praha)

Bedřich Smetana projevoval mimořádné hudební nadání od raného dětství. Hře na housle, a především na klavír i komponování se intenzivně věnoval také za studií. Přes otcův nesouhlas se rozhodl pro hudební dráhu a po ukončení gymnázia odešel do Prahy studovat kompozici. V roce 1847 nastoupil samostatnou uměleckou kariéru. Založil si hudební školu a vyučoval i soukromě. V pražském koncertním životě se uplatňoval jako pianista a komorní hráč. Komponoval tehdy především klavírní skladby. V letech 1856–1861 působil Smetana ve švédském Göteborgu. Byl tu učitelem hudby a ředitelem zdejší hudební společnosti. Mnohem více možností, než v Praze tu měl také jako pianista a dirigent. Politické změny v Čechách na počátku 60. let 19. století slibovaly rozvoj českého kulturního života. Smetana se proto vrátil a trvale se usadil v Praze. Brzy se stal významnou osobností pražské hudební scény: byl sbormistrem zpěváckého spolku Hlahol, hudebním kritikem deníku Národní listy, prvním předsedou hudebního odboru spolku Umělecká beseda, pořádal filharmonické koncerty. V roce 1866 byl jmenován prvním kapelníkem české opery Prozatímního divadla. Skladatelský zájem v té době obrátil k opeře. V roce 1874 Smetana ohluchl a musel se vzdát veřejných aktivit. Žil pak s rodinou u své nejstarší dcery v Jabkenicích. Jeho tvůrčí schopnosti však zůstaly nedotčeny, a plně se tedy soustředil na komponování. V hluchotě vytvořil řadu svých významných děl a postupně zaujal uznávané a čestné postavení tvůrce české národní hudby.

Má vlast

Cyklus symfonických básní Má vlast, jedno ze svých vrcholných děl, které nemá obdoby ve světové hudební literatuře, vytvořil Bedřich Smetana v letech 1874–1879, kdy byl již hluchý. Myšlenkou oslavit vlast, její historii a přírodní krásy symfonickými obrazy se však zabýval již dříve. První zprávy o jeho záměru se objevily v roce 1872. Tehdy právě dokončoval operu Libuše na námět z české mytologie vrcholící prorockou vizí slavné budoucnosti českého národa, kterou později v Mé vlasti přenesl do symfonické podoby. Rozsah cyklu i náměty jeho jednotlivých částí krystalizovaly postupně, pevnou součástí byla od počátku jen dvojice Vyšehrad a Vltava. Symfonickými básněmi Šárka a Z českých luhů a hájů Smetana v roce 1875 cyklus dočasně uzavřel jako tetralogii pod názvem Vlasť. Definitivní šestidílnou podobu mu dal až v letech 1878–1879 dvojicí básní s husitskou tematikou Tábor a Blaník. Program cyklu i jeho jednotlivých částí si Smetana vytvořil sám v souladu s aktuálními myšlenkami české národní emancipace. Volil dobře známé a posluchačům srozumitelné náměty a vlastní originální podobu dal i symfonické básni. V závěru Blaníku spojil prolnutím husitské písně s úvodním tématem Vyšehradu aktualizovanou ideu české národní svébytnosti, kterou tehdy husitství představovalo, se symbolem dávné slávy českého státu. Tím dal cyklu monumentální završení s nadčasovou platností. Jednotlivé symfonické básně vstupovaly na koncertní pódium samostatně a žily svým vlastním životem. Jako celek byl cyklus za Smetanova života uveden pouze jednou v roce 1882.

Výstava Má vlast bude v Historické budově Národního muzea otevřena do konce října příštího roku.

Zdroj: www.nm.cz

Další články

Další články od Národní muzeum

Příběh mistra hudby pohledem objektivu nabídne výstava s názvem Antonín Dvořák ve fotografiích v Muzeu Antonína Dvořáka

Příběh mistra hudby pohledem objektivu nabídne výstava s názvem Antonín Dvořák ve fotografiích v Muzeu Antonína Dvořáka

Muzeum Antonína Dvořáka, které je součástí Národního muzea – Českého muzea hudby, otevřelo novou výstavu s názvem Antonín Dvořák ve fotografiích. Ta je zaměřena na portréty skladatele pořízené v jednotlivých obdobích jeho života v různých fotografických ateliérech. Pozornost bude věnována i fotografiím Antonína Dvořáka s rodinou a skladatelovým přátelům a spolupracovníkům. Výstava ve zkratce představí také vývoj fotografie v období Dvořákova života a dobový fenomén stereoskopického snímku, jehož unikátní technikou byl skladatel během svého pobytu v Americe dvakrát zachycen.
| Národní muzeum
Další ročník City Nature Challenge je tu! Amatérská pozorování pomáhají odborníkům objevit nové druhy

Další ročník City Nature Challenge je tu! Amatérská pozorování pomáhají odborníkům objevit nové druhy

Národní muzeum odstartuje s podporou hlavního města Prahy v pátek 25. dubna další ročník mezinárodní přírodovědecké výzvy City Nature Challenge. Ten bude i letos probíhat nejen v Praze, ale i v dalších českých městech. Během čtyř soutěžních dní (25.–28. dubna) se může kdokoli pomocí mobilní aplikace iNaturalist zapojit do amatérského pozorování přírody, a pomoci tak odborníkům lépe zmapovat výskyt rostlin a živočichů na našem území. Národní muzeum zároveň o víkendu mimořádně zpřístupní veřejnosti Kroužkovací stanici v Praze Hostivaři, kde bude pro návštěvníky připravena ornitologická procházka, ukázka kroužkování ptáků a další zajímavý program.
| Národní muzeum
Jarní sezóna v Národopisném muzeu přináší dvě nové výstavy odhalující unikáty české lidové kultury

Jarní sezóna v Národopisném muzeu přináší dvě nové výstavy odhalující unikáty české lidové kultury

Po zimní přestávce otevřelo 2. dubna Národní muzeum znovu brány Národopisného muzea v Kinského zahradě. Kromě stálé expozice České lidové kultury přináší aktuální sezóna hned dvě nové výstavy. Projekt Slasti a neřesti provede návštěvníky pozitivními i stinnými stránkami prožitků, které jsou součástí lidové kultury 19. a 20. století. Výstava Příběhy za sklem přiblíží jeden z nejběžnějších, ale méně známých druhů umění 19. století – skleněné podmalby – a zprostředkuje restaurátorské postupy odborníků z Národního muzea.
| Národní muzeum
Muzeum české loutky a cirkusu Národního muzea představí loutky z libereckého Naivního divadla

Muzeum české loutky a cirkusu Národního muzea představí loutky z libereckého Naivního divadla

Ve čtvrtek 3. dubna 2025 se v prachatickém Muzeu české loutky a cirkusu otevírá další z cyklu výstav mapujících vznik a působení nejvýznamnějších českých loutkových divadel. Návštěvníkům se tentokrát představí liberecké Naivní divadlo, které bylo založeno jako jedno z prvních profesionálních divadel v Československu a jehož inscenace znají diváci po celém světě.
| Národní muzeum
Čingischán a jeho svět na unikátní výstavě v Národním muzeu

Čingischán a jeho svět na unikátní výstavě v Národním muzeu

Národní muzeum společně s Národním muzeem Čingischán zahajuje 11. března 2025 první ze svých letošních výjimečných výstavních projektů. Jméno mu dala mimořádná osobnost světových dějin: Čingischán. Náplň výstavy je ale mnohem širší a nesoustřeďuje se pouze na život a dobu legendárního dobyvatele a zakladatele jedné z největších historických říší. Unikátní výstavu Čingischán bude mít veřejnost možnost navštívit v Historické budově po dobu téměř čtyř měsíců, tedy do 22. června. Výstava přitom nabídne jedinečné předměty světového kulturního dědictví, které jsou v zahraničí prezentovány jen zcela výjimečně, a to ze sbírek Národního muzea Čingischán v mongolském Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd. Výstava, doplněná o neméně unikátními předměty z depozitářů Národního muzea, provede návštěvníky světem velikého chána v první čtvrtině 13. století i staletími před ním a po něm. Návštěvníci se mohou těšit na poklady z monumentálních podzemních hrobek hunských panovníků, zbraně a jezdeckou výstroj obávaných mongolských jezdců, připomínky jejich tažení, která na staletí změnila velkou část tehdy známého světa a také předměty poskytující vhled do tajemného duchovního světa a mystiky dávných Mongolů, jejich každodennosti a osobních příběhů. Výstava, zahrnující více než 260 exponátů či souborů předmětů, představí ve třech výstavních sálech vzácné zlaté šperky, zbraně, oděvy, rituální masky, malby, keramiku či jezdecké vybavení včetně nejvzácnějšího exponátu z doby Velké Mongolské říše, unikátního dřevěného koňské sedla.
| Národní muzeum
Národní muzeum pokračuje v pomoci při záchraně kulturního dědictví Ukrajiny, kam vysílá novou, technologicky unikátní digitalizační stanici Archa III

Národní muzeum pokračuje v pomoci při záchraně kulturního dědictví Ukrajiny, kam vysílá novou, technologicky unikátní digitalizační stanici Archa III

V rámci projektu Archa, který je součástí iniciativy Podpora ukrajinské kultury, za kterou stojí Ministerstvo kultury ČR a Český výbor ICOM, vyšle Národní muzeum na válkou zasaženou Ukrajinu novou digitalizační stanici Archa III. Cílem technologicky unikátního projektu, který je naplánován na dva roky, je ochrana a podpora ukrajinského kulturního dědictví. Program zahrnuje několik projektů a vzniká za podpory Nadace Karel Komárek Family Foundation.
| Národní muzeum
Národní muzeum vystaví typografické skvosty italského tiskaře Bodoniho

Národní muzeum vystaví typografické skvosty italského tiskaře Bodoniho

Národní muzeum otevírá v pátek 7. února 2025 v Historické budově výstavu s názvem Typograf G. Bodoni. Unikátní tisky ze sbírek Knihovny Národního muzea představí život a dílo Giambattisty Bodoniho, jednoho z nejvýznamnějších typografů a písmařů v dějinách.
| Národní muzeum
Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů

Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů

Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě bude od 25. srpna tohoto roku vystaven v úvodním sále Člověk a jeho předchůdci nové expozice Lidé v Historické budově Národního muzea. 3,2 milionu let starou fosilii druhu Australopithecus afarensis zapůjčenou z Národního muzea Etiopie v Addis Abebě budou moci návštěvníci obdivovat plných 60 dnů. V Evropě budou originální kosterní pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka vystaveny poprvé v historii. Do Prahy rovněž zavítá Selam, fosilie malého dítěte identického druhu jako Lucy, avšak zhruba o 100 tisíc let starší, která byla nalezena ve stejné lokalitě o 25 let později. Oba exponáty jsou nejcennějšími předměty národního kulturního dědictví Etiopie a jejich zápůjčka se koná na základě dohody obou zemí za podpory Ministerstva kultury ČR a Ministerstva cestovního ruchu Etiopie.
| Národní muzeum
Návštěvnost v Národním muzeu opět lámala rekordy, v letošním roce uvede dva světové výstavní projekty a otevře novou expozici

Návštěvnost v Národním muzeu opět lámala rekordy, v letošním roce uvede dva světové výstavní projekty a otevře novou expozici

Národní muzeum má za sebou další úspěšnou sezónu. Díky atraktivní nabídce výstav i populárním expozicím prošlo branami Muzejního komplexu a dalšími budovami Národního muzea během loňského roku 1 233 360 návštěvníků, což je o 88 tisíc více než v roce 2023. I letos chystá Národní muzeum pro své návštěvníky zajímavé výstavní novinky. Dvě zcela jedinečné světové výstavy, a to výstavu Čingischán pořádanou ve spolupráci s Národním muzeem Čingischán v Mongolsku a výstavu Sto pokladů, sto příběhů z Národního palácového muzea na Taiwanu. Návštěvníci se též mohou těšit na další stálou expozici s názvem Lidé.
| Národní muzeum
V Národním muzeu byla otevřena výstava jubilejního 30. ročníku Czech Press Photo

V Národním muzeu byla otevřena výstava jubilejního 30. ročníku Czech Press Photo

Nová budova Národního muzea hostí od 10. ledna výstavu fotografií 30. ročníku soutěže Czech Press Photo. 500 tištěných snímků a 250 fotografií v obrazovkách a projekcích celkem od 80 autorů a autorek reflektují uplynulý rok a jeho zásadní události. Vítězové jubilejního ročníku Czech Press Photo byli vyhlášeni na slavnostním ceremoniálu v Národním muzeu 9. ledna 2025 za účasti prezidenta republiky Petra Pavla. Fotografií roku se stal olympijský snímek překážkového běhu ze série Petra Davida Joska, který zachytil na letošních Olympijských hrách v Paříži.
| Národní muzeum