Tiskovec.cz 
Připomíná výdech z lodi nebo periskop ponorky. Má kliku a po zatočení zpívá a vypráví o místě, kde stojí. Ve spodní části Václavského náměstí v úterý 25. března vznikl Poesiomat. Zvukové zařízení posluchačům nabízí dvacítku autentických nahrávek. Mezi nimi například básně Karla Šiktance či Vítězslava Nezvala, oblíbené písně Divadla Semafor nebo archivní nahrávky významných historických událostí 20. století, které se na Václavském náměstí odehrály. Poesiomat na Václavském náměstí vznikl díky finanční podpoře Magistrátu hlavního města Prahy a městské části Praha 1.
„Poesiomat mě nadchl tím, jak skvěle propojuje moderní technologie s literárním dědictvím a kulturním vzděláváním ve veřejném prostoru. Václavské náměstí je symbolické místo české historie, proto se sem tento speciální lokální Poesiomat přesně hodí. Probudí v lidech zvědavost a zároveň je skrze umění poučí o dějinách a paměti tohoto místa,“ okomentoval Poesiomat Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury a cestovního ruchu.
„Na projektu Poesiomat oceňuji originalitu a schopnost vdechnout poezii a hudbě nový život přímo v srdci města. Umístění Poesiomatu na Václavské náměstí mi přijde symbolické a velmi přirozené. Toto místo je nejen historickým a kulturním centrem Prahy, ale také prostorem, kde se kříží cesty tisíců lidí denně. Právě tady má smysl nabídnout kolemjdoucím okamžik zastavení, zamyšlení a inspirace. Navíc poezie a hudba vždy hrály důležitou roli v české historii – ať už v období národního obrození, nebo jako forma odporu proti totalitě,“ prohlásila na místě starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská.
Poesiomaty umisťuje od roku 2015 do ulic českých i zahraničních měst spolek Piána na ulici zakladatele Ondřeje Kobzy. „Zatímco první Poesiomat na náměstí Míru byl především jukeboxem na poezii, dnes nabízí širokou paletu zvukových forem: od básní a písní přes archivní nahrávky až po vyprávění pamětníků či autentické zvuky,“ vysvětlil autor projektu. Václavské náměstí bylo přitom podle Kobzy jedním z prvních míst, kam chtěl svůj Poesiomat umístit. „Byly za tím roky práce, proto jsem opravdu šťastný, že zde naše bájná verneovská roura konečně stojí a vytváří tak jakýsi drobný protipól velkolepému Myslbekovu pomníku. Doufáme, že podobně, jako si lidé dávají sraz u koně, tak se třeba budou scházet u Poesiomatu,“ dodal s úsměvem.
Posluchači Poesiomatu na Václavském náměstí se mohou těšit na dvacet unikátních skladeb spojených s historií i současností. Poesiomat odvypráví příběh jednoho z nejvýznamnějších míst české historie za pomocí úryvků z povídek, historických reportáží, písní a básní. Posluchačům například nabídne proslov, kterým byla na Václavském náměstí vyhlášena Československá republika v roce 1918, autentický záznam projevu Klementa Gottwalda začínající slovy „Právě se vracím z hradu” z února roku 1948, poslední slova Jana Palacha nebo záznam z projevu Václava Havla a vůbec první zpěv Marty Kubišové na veřejnosti po 20 letech zákazu vystupování v listopadu 1989.
Vedle autentických záznamů se posluchači mohou těšit na básně Vítězslava Nezvala, Karla Šiktance a Františka Halase z prostředí Václavského náměstí, svatováclavský chorál, oblíbené dětské písně z Divadla Semafor či povídku Jaroslava Haška. „Režisér a publicista pan Josef Vomáčka se pro Poesiomat rozpovídal o životě na Václaváku v průběhu 20. století a historik umění Richard Biegel zase povyprávěl o architektonických proměnách náměstí a okolních ulic od Karla IV. do současnosti,“ doplnil Kobza.
Poesiomat na Václavském náměstí je v pořadí zhruba osmdesátým zařízením svého druhu v České republice. Jeho realizace se uskutečnila díky finanční podpoře Magistrátu města Prahy ve výši 250 tisíc korun a městské části Prahy 1, která přispěla 30 tisíc korun.
Vedle Prahy oslovují poetická mluvítka kolemjdoucí také v desítkách českých, ale i zahraničních měst. Básně nebo písně zní ze zařízení na ulicích ve francouzské Paříži, irském Dublinu, německém Heidelbergu či americkém Buffalu.
Zdroj: praha.eu
