Ministerstvo spravedlnosti··5 min

Evropský soud pro lidská práva dnes zveřejnil rozsudek ve věci Macharik proti České republice

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti České republiky je ústředním orgánem státní správy v justiční oblasti. Ministerstvo bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento kompetenční zákon (ve znění pozdějších předpisů) vymezuje základní působnost ministerstva, další kompetence jsou zahrnuty v jednotlivých zákonech.

Tisková zpráva

Štrasburský soud shledal porušení práva na respektování soukromého života stěžovatelky z důvodu nepředvídatelnosti právní úpravy pro získání obsahu její e-mailové komunikace. Současně dospěl k závěru, že navzdory nezákonně získanému důkazu bylo trestní řízení jako celek spravedlivé.

Paní Macharik byla v roce 2015 odsouzena za spolupachatelství na trestném činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. V rámci vyšetřování obvodní soud vydal v roce 2011 příkaz dle § 88a odst. 1 trestního řádu, podle kterého měl poskytovatel komunikačních služeb předat policii veškeré údaje o minulém telekomunikačním provozu procházejícím e-mailovou schránkou konkrétní společnosti. Policie zkoumala rovněž e-maily stěžovatelky. Dle městského soudu měl být příkaz správně vydán dle § 88 trestního řádu, avšak vrchní soud uvedl, že příkaz měl být vydán dle § 88a trestního řádu. Nejvyšší soud byl toho názoru, že příkaz měl být vydán dle § 158d trestního řádu, což Ústavní soud potvrdil.

Stěžovatelka s odkazem na článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech namítala, že pro získání její e-mailové komunikace nebyl dán právní základ, jelikož komunikační údaje nezahrnovaly samotný obsah zpráv a nadto poskytovatelé komunikačních služeb nebyli oprávněni obsah zpráv uchovávat. Současně s odkazem na čl. 6 odst. 1 Úmluvy namítala, že obsah e-mailové komunikace byl jediným důkazem pro její odsouzení.

Štrasburský soud úvodem zdůraznil, že zpřístupnění e-mailových zpráv stěžovatelky policii představovalo zásah do práva na respektování jejího soukromého života a korespondence. V době vydání soudního příkazu neexistoval právní základ pro uchovávání obsahu komunikace nebo zpřístupnění poštovní schránky jednotlivce, přesto poskytovatel komunikačních služeb na základě § 88a trestního řádu obsah všech e-mailů policii zpřístupnil. Soud uvedl, že tři ze čtyř vnitrostátních soudů dospěly k odlišnému závěru ohledně toho, které zákonné ustanovení může sloužit jako právní základ pro získání obsahu e-mailové komunikace. Vnitrostátní soudy odkázaly celkem na tři ustanovení (§ 88, 88a a 158d trestního řádu) jako možný právní základ pro zásah do důvěrnosti e-mailové komunikace stěžovatelky. Podstatné nicméně je, že Nejvyšší a Ústavní soud se ztotožnily s argumentací stěžovatelky, že § 88a trestního řádu, podle něhož byl napadený soudní příkaz vydán, se na obsah e-mailové komunikace nevztahoval. Soud tak dospěl k závěru, že výklad a aplikace vnitrostátního práva byly pro stěžovatelku nepředvídatelné a zásah do práva stěžovatelky dle článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech byl tak nezákonný.

Jak plyne z ustálené judikatury Soudu, použití nezákonně získaného důkazu neznamená automaticky porušení práva na spravedlivý proces. V dané věci Soud uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by policie, která před obstaráním si obsahu e-mailové komunikace stěžovatelky získala soudní povolení, jednala ve zlé víře. Protiprávnost získaného důkazu šla spíše na vrub nejednotného a nepředvídatelného přístupu vnitrostátních soudů. Stěžovatelka přitom měla účinnou možnost vznést námitky proti použití předmětného důkazu a skutečně ji využila na čtyřech stupních soudní soustavy. Nepředložila žádné argumenty zpochybňující pravost e-mailů a je tedy nesporné, že byla jejich autorkou. Byť byl obsah e-mailů skutečně rozhodujícím důkazem pro její odsouzení, jednalo se o důkaz spolehlivý. Soud uzavřel, že s ohledem na způsob činnosti spolupachatelů, účast stěžovatelky na trestném činu, relativně mírný zásah do jejích práv podle článku 8 Úmluvy a řádné respektování práva stěžovatelky na obhajobu, byla celková spravedlivost řízení zachována navzdory připuštění nezákonného důkazu. Nedošlo tak k porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

Rozsudek, který není konečný, naleznete v originálním anglickém znění zde.

Překlad a anotace rozsudku budou za několik týdnů k dispozici v české databázi judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

Kancelář vládního zmocněnce

13. února 2025

Zdroj: msp.gov.cz

Další články

Další články od Ministerstvo spravedlnosti

V Ostravě vznikne nový justiční areál

V Ostravě vznikne nový justiční areál

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ministr financí Zbyněk Stanjura a primátor Ostravy Jan Dohnal dnes společně představili projekt výstavby nového justičního areálu v Ostravě. Moderní komplex vznikne v úzké spolupráci s městem, které vyčlení dostatečně velký pozemek na umístění areálu. Ten přinese lepší zázemí pro soudy, státní zastupitelství i další instituce.
Ministerstvo získalo ocenění ve dvou kategoriích Úřednického činu roku

Ministerstvo získalo ocenění ve dvou kategoriích Úřednického činu roku

Dva nominanti Ministerstva spravedlnosti získali prestižní ocenění Úřednický čin roku. V kategorii Naděje veřejné správy pro talentované jednotlivce do 35 let uspěla Apolena Kretschmerová z odboru dohledu a kárné agendy za zpracování složité stížnosti pro porušení zákona v závažné trestní kauze Anička, se kterou ministr spravedlnosti u Nejvyššího soudu uspěl. Kancelář vládního zmocněnce získala tuto cenu v kategorii Analytická práce za svůj unikátní webový portál mezisoudy.cz. Ten pomáhá soudům, úřadům i jednotlivcům se snadno zorientovat v mezinárodním právu lidských práv.
Problematika zadávání znaleckých posudků v řízení o svéprávnosti

Problematika zadávání znaleckých posudků v řízení o svéprávnosti

Ministerstvo spravedlnosti, odbor soudních znalců a tlumočníků, ve spolupráci s předsedou Okresního soudu ve Vsetíně JUDr. Pavlem Kotradym a legislativní specialistkou Mgr. Barborou Brozovou Rittichovou připravilo materiál s názvem Problematika zadávání znaleckých posudků v řízení o svéprávnosti.
Ministerstvo spravedlnosti jednalo s delegací Ministerstva spravedlnosti Vietnamu

Ministerstvo spravedlnosti jednalo s delegací Ministerstva spravedlnosti Vietnamu

Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák a další experti Ministerstva spravedlnosti ČR dnes jednali s delegací Ministerstva spravedlnosti Vietnamu. Mezi projednávanými agendami byla na prvním místě digitalizace, včetně elektronizace vnitrostátních soudních a právních systémů či přeshraniční justiční spolupráce. Vietnamskou stranu dále zajímalo řešení výkonu soudních rozhodnutí v České republice, neboť sami zvažují změnu stávajícího režimu a zavedení exekutorů do svého právního řádu. V neposlední řadě vyjádřila vietnamská delegace přání v dohledné době uzavřít memorandum o porozumění mezi oběma úřady, a navázat tak na strategické partnerství, které bylo nedávno sjednáno a uzavřeno mezi premiéry obou zemí. Viz:
Ministr spravedlnosti jednal s vedením České advokátní komory o dalším směřování justice

Ministr spravedlnosti jednal s vedením České advokátní komory o dalším směřování justice

V úterý 8. dubna se v Kaňkově paláci, sídle České advokátní komory, uskutečnilo jednání ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho náměstků Radomíra Daňhela, Viléma Anzenbachera a Karla Dvořáka s vedením Komory v čele s předsedou Robertem Němcem.
Ministerstvo spravedlnosti úspěšně spustilo datový sklad

Ministerstvo spravedlnosti úspěšně spustilo datový sklad

Ministerstvo spravedlnosti úspěšně spustilo nový datový sklad (Data Warehouse – DWH), který bude sloužit jako centrální zdroj reportů, statistik i otevřených dat pro celý resort justice. Tento klíčový krok znamená zásadní posun směrem k efektivnějšímu využívání dat v rámci celého resortu.
Štrasburský soud: pacient má právo odmítnout život zachraňující léčbu, ale stát musí pro tyto případy zavést náležité pojistky

Štrasburský soud: pacient má právo odmítnout život zachraňující léčbu, ale stát musí pro tyto případy zavést náležité pojistky

Evropský soud pro lidská práva v nedávném rozsudku konstatoval porušení práva na respektování soukromého života u osoby, které byla v nemocnici provedena krevní transfuze, byť tento postup odmítla ve svém dříve vysloveném přání. Více informací naleznete v aktuálním čísle Zpravodaje KVZ k rozsudkům z oblasti lidských práv.
Převod zdravotnických středisek pod Zdravotnická zařízení Ministerstva spravedlnosti

Převod zdravotnických středisek pod Zdravotnická zařízení Ministerstva spravedlnosti

Dne 1. dubna 2025 došlo k převzetí zdravotnických středisek vězeňské služby pod správu příspěvkové organizace Zdravotnická zařízení Ministerstva spravedlnosti (ZZMS). Tento krok představuje významný posun v poskytování zdravotní péče v rámci resortu spravedlnosti a přináší efektivnější řízení, větší možnosti v náboru a udržení kvalifikovaných zaměstnanců.
Lenka Bradáčová byla uvedena do funkce nejvyšší státní zástupkyně, Gabriela Slováková povede Probační a mediační službu

Lenka Bradáčová byla uvedena do funkce nejvyšší státní zástupkyně, Gabriela Slováková povede Probační a mediační službu

S účinností od 1. dubna 2025 nastupují do funkce dvě významné osobnosti české justice. Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek dnes uvedli do funkce nejvyšší státní zástupkyně Lenku Bradáčovou a Gabrielu Slovákovou do funkce ředitelky Probační a mediační služby.
Ministerstvo představilo koncepci vzdělávání zvláštních insolvenčních správců

Ministerstvo představilo koncepci vzdělávání zvláštních insolvenčních správců

Dne 27. 3. 2025 se sešli zástupci Ministerstva spravedlnosti a České národní banky s insolvenčními správci se zvláštním povolením, kteří řeší úpadek ekonomicky významných dlužníků, jako jsou velké podniky s více než 100 zaměstnanci, případně obratem vyšším než 100 mil. Kč a finanční instituce, včetně bank, aby s nimi projednali novou koncepci jejich vzdělávání.
| Ministerstvo spravedlnosti