Ministerstvo spravedlnosti··5 min

Evropský soud pro lidská práva dnes zveřejnil rozsudek ve věci Macharik proti České republice

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti České republiky je ústředním orgánem státní správy v justiční oblasti. Ministerstvo bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento kompetenční zákon (ve znění pozdějších předpisů) vymezuje základní působnost ministerstva, další kompetence jsou zahrnuty v jednotlivých zákonech.

Tisková zpráva

Štrasburský soud shledal porušení práva na respektování soukromého života stěžovatelky z důvodu nepředvídatelnosti právní úpravy pro získání obsahu její e-mailové komunikace. Současně dospěl k závěru, že navzdory nezákonně získanému důkazu bylo trestní řízení jako celek spravedlivé.

Paní Macharik byla v roce 2015 odsouzena za spolupachatelství na trestném činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. V rámci vyšetřování obvodní soud vydal v roce 2011 příkaz dle § 88a odst. 1 trestního řádu, podle kterého měl poskytovatel komunikačních služeb předat policii veškeré údaje o minulém telekomunikačním provozu procházejícím e-mailovou schránkou konkrétní společnosti. Policie zkoumala rovněž e-maily stěžovatelky. Dle městského soudu měl být příkaz správně vydán dle § 88 trestního řádu, avšak vrchní soud uvedl, že příkaz měl být vydán dle § 88a trestního řádu. Nejvyšší soud byl toho názoru, že příkaz měl být vydán dle § 158d trestního řádu, což Ústavní soud potvrdil.

Stěžovatelka s odkazem na článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech namítala, že pro získání její e-mailové komunikace nebyl dán právní základ, jelikož komunikační údaje nezahrnovaly samotný obsah zpráv a nadto poskytovatelé komunikačních služeb nebyli oprávněni obsah zpráv uchovávat. Současně s odkazem na čl. 6 odst. 1 Úmluvy namítala, že obsah e-mailové komunikace byl jediným důkazem pro její odsouzení.

Štrasburský soud úvodem zdůraznil, že zpřístupnění e-mailových zpráv stěžovatelky policii představovalo zásah do práva na respektování jejího soukromého života a korespondence. V době vydání soudního příkazu neexistoval právní základ pro uchovávání obsahu komunikace nebo zpřístupnění poštovní schránky jednotlivce, přesto poskytovatel komunikačních služeb na základě § 88a trestního řádu obsah všech e-mailů policii zpřístupnil. Soud uvedl, že tři ze čtyř vnitrostátních soudů dospěly k odlišnému závěru ohledně toho, které zákonné ustanovení může sloužit jako právní základ pro získání obsahu e-mailové komunikace. Vnitrostátní soudy odkázaly celkem na tři ustanovení (§ 88, 88a a 158d trestního řádu) jako možný právní základ pro zásah do důvěrnosti e-mailové komunikace stěžovatelky. Podstatné nicméně je, že Nejvyšší a Ústavní soud se ztotožnily s argumentací stěžovatelky, že § 88a trestního řádu, podle něhož byl napadený soudní příkaz vydán, se na obsah e-mailové komunikace nevztahoval. Soud tak dospěl k závěru, že výklad a aplikace vnitrostátního práva byly pro stěžovatelku nepředvídatelné a zásah do práva stěžovatelky dle článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech byl tak nezákonný.

Jak plyne z ustálené judikatury Soudu, použití nezákonně získaného důkazu neznamená automaticky porušení práva na spravedlivý proces. V dané věci Soud uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by policie, která před obstaráním si obsahu e-mailové komunikace stěžovatelky získala soudní povolení, jednala ve zlé víře. Protiprávnost získaného důkazu šla spíše na vrub nejednotného a nepředvídatelného přístupu vnitrostátních soudů. Stěžovatelka přitom měla účinnou možnost vznést námitky proti použití předmětného důkazu a skutečně ji využila na čtyřech stupních soudní soustavy. Nepředložila žádné argumenty zpochybňující pravost e-mailů a je tedy nesporné, že byla jejich autorkou. Byť byl obsah e-mailů skutečně rozhodujícím důkazem pro její odsouzení, jednalo se o důkaz spolehlivý. Soud uzavřel, že s ohledem na způsob činnosti spolupachatelů, účast stěžovatelky na trestném činu, relativně mírný zásah do jejích práv podle článku 8 Úmluvy a řádné respektování práva stěžovatelky na obhajobu, byla celková spravedlivost řízení zachována navzdory připuštění nezákonného důkazu. Nedošlo tak k porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

Rozsudek, který není konečný, naleznete v originálním anglickém znění zde.

Překlad a anotace rozsudku budou za několik týdnů k dispozici v české databázi judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

Kancelář vládního zmocněnce

13. února 2025

Zdroj: msp.gov.cz

Další články

Další články od Ministerstvo spravedlnosti

Ministr spravedlnosti se zúčastnil kolaudace opravené budovy Okresního soudu v Olomouci

Ministr spravedlnosti se zúčastnil kolaudace opravené budovy Okresního soudu v Olomouci

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek spolu se svým náměstkem Radomírem Daňhelem dnes zavítali do Olomouce, aby se zúčastnili slavnostní kolaudace dokončené rekonstrukce historické budovy Okresního soudu.
| Ministerstvo spravedlnosti
Městský soud v Praze připustil první hromadnou žalobu

Městský soud v Praze připustil první hromadnou žalobu

V minulém roce vstoupil v účinnost zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském soudním řízení (dále jen „z. h. ř.“), který do českého právního řádu zavedl institut tzv. hromadných žalob. Městský soud v Praze usnesením, které dnes nabylo právní moci, rozhodl o připuštění první takové žaloby, která byla podána v listopadu 2024 žalobcem OnlineADR.cz, z. ú. proti žalované Postýlkov s. r. o. V rámci tzv. certifikační fáze řízení, která předchází fázi věcného projednání, soud shledal, že podmínky přípustnosti hromadné žaloby byly v uvedeném případě naplněny.
| Ministerstvo spravedlnosti
Evropský soud pro lidská práva dnes zveřejnil rozhodnutí ve věci Brož proti České republice

Evropský soud pro lidská práva dnes zveřejnil rozhodnutí ve věci Brož proti České republice

Štrasburský soud jednomyslně shledal, že stěžovatel neutrpěl podstatnou újmu na právech, konkrétně právu na ústní slyšení a na ochraně dobré pověsti, v důsledku zproštění výkonu funkce insolvenčního správce v jedné konkrétní věci pro nerespektování pokynů insolvenčního soudu.
| Ministerstvo spravedlnosti
Umělá inteligence na Ministerstvu spravedlnosti

Umělá inteligence na Ministerstvu spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti nově využívá umělou inteligenci (AI) při plnění každodenních povinností. Tento nový nástroj pomáhá úředníkům s rutinními úkoly, analyzuje data, usnadňuje tvorbu prezentací a zjednodušuje komunikaci s občany. Jedná se o umělou inteligenci Copilot Chat. Copilot Chat je chatovací nástroj AI, který je součástí licence Microsoft 365.
| Ministerstvo spravedlnosti
Česká republika byla v roce 2024 před ESLP opět úspěšná

Česká republika byla v roce 2024 před ESLP opět úspěšná

Kancelář vládního zmocněnce udržela i v roce 2024 silnou bilanci před Evropským soudem pro lidská práva („ESLP“). V posledních třech letech se jí podařilo úspěšně odvrátit nároky ve výši 514 milionů korun a přispět k posílení práv dětí díky významným legislativním změnám.
Dětský ombudsman významně posílí ochranu práv dětí

Dětský ombudsman významně posílí ochranu práv dětí

Senátorky a senátoři ve středu 26. února 2025 schválili vládní návrh novely zákona o Veřejném ochránci práv.
Senát dnes schválil novelu zákona o advokacii

Senát dnes schválil novelu zákona o advokacii

„Schválený zákon o advokacii mimo jiné zvyšuje ochranu důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem a řeší problematiku advokátních úschov tak, aby se minimalizovala možnost jejich zneužívání či zpronevěr, jako se to bohužel v minulosti několikrát stalo. Dojde také k vytvoření garančního fondu pro případné poškozené, aby bylo možné odškodnit oběti trestných činů spáchaných při advokátních úschovách “ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Jednotnou definici domácího násilí, která posiluje práva a ochranu obětí dnes podpořil Senát

Jednotnou definici domácího násilí, která posiluje práva a ochranu obětí dnes podpořil Senát

Senát dnes schválil vládní návrh zákona, kterým se mění občanský zákoník. Dochází tak k zajištění lepší ochrany obětí sexuálního a domácího násilí.
Druhá aktivita bilaterálního projektu FutureStep: Czech-Norwegian Correctional Innovation Project

Druhá aktivita bilaterálního projektu FutureStep: Czech-Norwegian Correctional Innovation Project

V týdnu od 17. 2. do 21. 2. 2025 proběhla ve spolupráci s Vězeňskou službou ČR druhá aktivita bilaterálního projektu FutureStep: Czech-Norwegian Correctional Innovation Project, financovaného z Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni (Programme Bilateral Ambitions) v rámci programu Spravedlnost, Norské fondy 2014–2021. Tato aktivita s názvem Workshop v České republice zahrnovala návštěvy dvou českých věznic – středně velké věznice Oráčov a malé věznice Hradec Králové – objekt Pouchov a navazující konference, jejichž předmětem bylo sdílení mezinárodních zkušeností. Výstupem projektu bude policy paper of reccomendations obsahující soubor odborných doporučení zahrnujících doporučení mezinárodních partnerů, kteří se aktivity v České republice účastnili – jednalo se konkrétně o expertku z Rady Evropy (Tanja Rakusic-Hadzic), experta na vězeňství a zároveň ředitele věznice z Belgie (Jurgen Van Poecke), norské experty na vězeňství v různých oblastech (Kim Ekhaugen, Roger Nilsen, Eirik Bergstedt) a expertku na tvorbu odborných doporučujících dokumentů z Irska (Liene Abrama).
Nejsme bezmocní: Evropský den obětí trestných činů

Nejsme bezmocní: Evropský den obětí trestných činů

22. února si každoročně připomínáme Evropský den obětí trestných činů. „Nejsme bezmocní“ je motto, jež poukazuje na sílu a energii, kterou profesionálové pomáhají obětem trestných činů znovu najít a ve svém životě uplatnit. Pomoc obětem trestných činů je pro justici důležité téma a je nezbytné se v maximální možné míře na toto téma na poli trestní politiky zaměřit.