Tiskovec.cz 
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uspořádalo kulatý stůl, který se věnoval potenciálním dopadům nové obchodní politiky USA po nástupu Donalda Trumpa a jeho administrativy do Bílého domu. O situaci diskutovali zástupci státní správy, sektorových asociací, českých firem i amerických investorů v ČR. MPO vývoj v USA sleduje a diskutuje jak na národní, tak evropské úrovni. Česká republika je připravena na možné změny reagovat.
„Spojené státy zůstávají klíčovým partnerem České republiky a Evropské unie. I přes avizovanou změnu obchodní politiky USA věříme, že dlouhodobé ekonomické vazby a strategické partnerství mezi našimi zeměmi se nezmění. V současnosti intenzivně spolupracujeme s firmami a dalšími partnery na analýze možných dopadů a na přípravě opatření, která české exportéry a investory podpoří, i proto jsme uspořádali dnešní jednání s nejvýznamnějšími českými firmami na americkém trhu a zástupci průmyslu v Česku,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává:„Donald Trump zatím nepřijal žádná konkrétní opatření, která by měla na náš průmysl přímý dopad. Nová administrativa je zároveň příležitostí pro jednání o sektorových obchodních dohodách a dalšímu prohlubování vztahů s USA. Na tom teď aktivně pracujeme.“
„Receptem na obchodní politiku USA je silná Evropská unie. Státy EU musí jednat s USA společně jako jednotný blok a nenechat se vmanévrovat do individuálních jednání jednotlivých členských států. Pak bude naše pozice silná a budeme mít co nabídnout. V případě zavedení dodatečných cel na evropský dovoz by EU měla adekvátně hájit své ekonomické zájmy – protiopatření ze strany EU by měla být zákonná, proporcionální a zacílená. Primárním cílem EU by mělo být vyjednání takového řešení, které bude směřovat k eliminaci cel a většímu vzájemnému přístupu na trh,” říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Mezi diskutovaná témata patřily překážky obchodu a konkurenceschopnosti evropských firem, včetně avizovaných amerických cel. Očekává se, že ta by mohla dosahovat 10–20 % na vybrané evropské produkty, což by mohlo ovlivnit klíčové české exportní sektory, jako jsou letecký, zbrojní a optický průmysl. „Takové navýšení na straně nákladů se nemůže nedotknout exportéra, ať již jde o velkou či malou firmu. Popravdě si nedokážu představit mnoho výrobců, kteří by takové celní zatížení zvládli bez razantních opatření, které by je však stály opět nemalé prostředky. Receptem, kterým v zájmu svých exportérů může Česko i Evropa reagovat, je zvýšení jejich konkurenceschopnosti – nejlépe odbouráním regulatorní a byrokratické zátěže v jejich domovské destinaci, protože to se dnes vedle ceny energií a nedostatku kvalifikované pracovní síly stalo největší brzdou rozvoje evropského hospodářství. Bez odvážné regulatorní a byrokratické reformy nám spíš vlak bude ještě rychleji ujíždět,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Evropské firmy také mohou čelit omezením v přístupu k americkým technologiím, zejména v citlivých oblastech, jako jsou AI a mikročipy. Podle nových amerických pravidel pro kontrolu vývozu pokročilých AI čipů, modelů a přístupu k těmto technologiím je Česká republika zařazena v kategorii II. Tato pravidla však dosud nevstoupila oficiálně v platnost a probíhají k nim veřejné konzultace. V současné době Česko využívá jednotky vyspělých čipů pro umělou inteligenci z USA. Statistika v ČR neexistuje, protože procento čipů, které podléhají omezení, mají na českém trhu zanedbatelné až nízké zastoupení. Reálné dopady na český průmysl tedy nejsou aktuálně významné. „Prioritou je dostat Česko do kategorie 1, to jsem přinesl také na vládu. Zajištění přístupu k nejnovějším technologiím a AI modelům pro výzkum a vývoj v Česku je pro nás zásadní,“ říká ministr Vlček s tím, MPO připravuje spolu s dalšími kolegy reakci v rámci veřejné konzultace. „Ve světle těchto události se ukazuje, že naše Národní polovodičová strategie je správným a důležitým krokem směrem k posílení evropské soběstačnosti v oblasti polovodičových technologií. Díky ní můžeme snižovat závislost na dodávkách z jiných regionů a zajišťovat dlouhodobou stabilitu i konkurenceschopnost evropského průmyslu,“ dodává ministr Vlček.
„Trumpova avizovaná politika America First by mohla urychlit přesun části výroby zpět do USA, to by ovlivnilo dodavatelské řetězce i investiční prostředí. Případné dopady není v tuto chvíli možné přesně analyzovat a reagovat, dokud nebudou známé konkrétní návrhy, nicméně podněty českých společností jsou pro nás v tomto směru zásadní,“ říká David Müller, vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu.
Jedním z dalších dopadů již přijatých rozhodnutí, která se týkají USA, je maximalizace těžby ropy a zemního plynu. „Zde bych osobně očekával tlak na snížení cen na globálních trzích,“ dodává ministr Vlček s tím, že sektor obnovitelných zdrojů nebo čistých technologií obecně je i dle expertů ve Spojených státech rozvinutý do té míry, že se ani jeho zásadní propad neočekává.
USA a EU mají z hlediska vzájemného obchodu se zbožím, službami a investicemi největší obchodní vztah na světě, který na obou stranách Atlantiku zaměstnává kolem 10 milionu lidí. V roce 2023 byla hodnota vzájemného obchodu se zbožím a službami 1.54 bilionu EUR. Pro ČR jsou Spojené státy důležitým obchodním partnerem a zároveň největším vývozním trhem mimo Evropu (až do Brexitu i největším vně EU). Mezi všemi exportními odbytišti se USA v roce 2023 umístily na 11. místě s hodnotou vývozu zboží přes 5 mld. USD (112 mld. Kč), celkový obrat vzájemného obchodu se pohybuje kolem 10, 7 mld. USD. Význam USA jako vývozní destinace pro české podniky je dán několika faktory; jde o velký, bohatý, velmi progresivní a inovativní trh a export do USA se vyznačuje také vyšší mírou přidané hodnoty.
Cílem kulatého stolu bylo poskytnout prostor pro diskuzi na téma nové obchodní politiky Spojených států amerických po návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu a zhodnotit potenciální dopady jím avizovaných opatření, včetně celní politiky. Kulatý stůl vytvořil platformu pro dialog mezi soukromým sektorem a zástupci státní správy, která slouží nejen k výměně zkušeností, ale také k prohloubení vzájemného porozumění. To může přispět k efektivnějšímu zvládání měnících se mezinárodních ekonomických vztahů a k posílení obchodních vztahů mezi Českou republikou a Spojenými státy.
Zdroj: mpo.gov.cz
