Národní muzeum··7 min

Do Národního muzea se po devíti letech vrací za mimořádných bezpečnostních opatření Věstonická venuše!

Národní muzeum

Národní muzeum

Národní muzeum v Praze (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno za vlády Františka I. v roce 1818 jako Wlastenské museum a sestávalo ze soukromých sbírek tehdejší české šlechty. Poslední významná rekonstrukce byla dokončena v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa.

Tisková zpráva

Naposled v roce 2014 měli návštěvníci Národního muzea možnost prohlédnout si nejstarší keramickou sošku na světě – Věstonickou venuši, pocházející z mladého paleolitu z období 29–25 tisíc let před naším letopočtem. Ta se téměř přesně po devíti letech do Prahy vrací v rámci výstavy Moravského zemského muzea Nejstarší šperky a ozdoby těla. Výstava je dalším ze společných projektů obou institucí – Národního muzea a Moravského zemského muzea. V trezorových místnostech Historické budovy Národního muzea budou moci návštěvníci obdivovat světově unikátní předměty nedozírné hodnoty, a to od 22. září 2023 do konce února příštího roku.

Věstonická venuše

Věstonická venuše byla nalezena v roce 1925 týmem archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Byla rozlomena na dva kusy, které k sobě zdánlivě nepatřily. Po očištění se však ukázalo, že tvoří celek představující ženskou postavu. 11,5 centimetru veliká soška je dokladem počátků keramiky. Její unikum spočívá právě v použitém materiálu. Až objev Věstonické venuše, která je zhotovena ze směsi jemné hlíny a vody, totiž vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v době paleolitu ještě známa. Metoda tomografu pak v roce 2016 potvrdila, že soška obsahuje také drobná úlomky kamínků a kostí či mamutoviny. Vědci zároveň objevili pikantní detail, kterým je otisk prstu zhruba 10letého dítěte na zadní části sošky. Na konci 2. světové války byla uložena na mikulovském zámku, který ale při osvobozovacích bojích vyhořel. Muzejníci, kteří byli předvídaví, ji naštěstí včas dokázali zachránit a převézt zpět do Brna pod záminkou fotografování. Věstonická venuše se stala symbolem pravěkého umění a dokladem zvládnutého vyobrazení lidského těla, především s důrazem na partie symbolizující ženskou plodnost.

„Je úžasné, že máme opět možnost návštěvníkům Národního muzea ukázat originál Věstonické venuše. Věstonickou venuši zná téměř každý z učebnic dějepisu, ale jen málokdy je možné spatřit její originál na vlastní oči, protože jen výjimečně opouští trezor Moravského zemského muzea v Brně. Nyní je zlatým hřebem výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla, společně s dalšími světovými unikáty ze sbírek Moravského zemského muzea a Archeologického ústavu Akademie věd ČR Brno včetně těch, které zatím dosud nebyly vystavené a veřejnost si je tak může v Praze prohlédnout vůbec poprvé,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Návštěvníci Národního muzea budou mít možnost na výstavě spatřit až 30 tisíc let staré artefakty pocházející především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny. Mimořádně budou k vidění originály všech paleolitických venuší, tedy figurek žen, nalezených na území České republiky. Dalšími exponáty jsou náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny a mnoho dalších předmětů z typických dobových materiálů včetně tzv. bílého zlata prehistorie – mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru nebo dokonce lastur. Zajímavostí je, že pro některé typy materiálů, jako jsou právě lastury či ulity, byli lidé z Moravy schopni křižovat Evropu a přinášet je z velké dálky. Těmito vzácnostmi si pak zdobili tělo nebo je používali jako předmět směny, milodar, rituální nástroj, obětinu či dokonce léčivý prostředek. Šperky a dekorace oděvů mohly zároveň prezentovat příslušnost k určitému etniku nebo společenské postavení svého majitele. Pro nás jsou ale především dokladem umělecké úrovně, schopností a technologických dovedností tehdejších lidí.

Příběh nejstarších šperků a práci archeologů si mohou návštěvníci výstavy nejlépe představit při prohlídce exponátu, který je rekonstrukcí unikátního paleolitického trojhrobu z Dolních Věstonic a zároveň příkladem archeologického nálezu ozdob v hrobě tří pravěkých lidí.

Brněnský šaman

Dalším unikátním vystaveným předmětem srovnatelným s Věstonickou venuší je pravděpodobně nejstarší loutka na světě, dosud jediná soška muže nalezená v lidském hrobě. Když v roce 1891 budovali dělníci ve Francouzské ulici v Brně kanalizaci, podařilo se jim v hloubce 4,5 metru odkrýt hrob, dnes už tzv. „Brněnského šamana“. Ze sošky, která se v blízkosti jeho ostatků nacházela, byla zachována pouze hlava, tělo a levá paže. Jedinečné na ní kromě toho, že nejde o ženu, také je, že je složená z jednotlivých částí, které mohly být k sobě i volně připevněné a fungovat spolu podobně jako u loutky. Pravděpodobný šaman z doby kamenné k její výrobě použil 25–20 tisíc let před naším letopočtem mamutí kel.

Hlavička ženy

Spolu s Věstonickou venuší a loutkou šamana je dalším ojedinělým artefaktem datovaným 26 tisíc let před naším letopočtem realistická hlavička ženy s kapkovitě protáhlým tvarem, jemně řezaná v mamutovině. Ta je výjimečná zobrazením tváře i některých detailů. Na temeni hlavy má účes nebo jakousi pokrývku hlavy. Byla nalezena v roce 1936 také v Dolních Věstonicích týmem Karla Absolona.

Díky jedinečnosti všech 191 vystavených artefaktů a jejich nevyčíslitelné historické hodnotě provází výstavu mimořádná bezpečnostní opatření. Celková pojistná hodnota všech sbírkových předmětů činí více než 100 milionů korun.

Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla pramení z vědeckého projektu Grantové agentury České republiky, který se zabýval studiem nejstaršího umění a ozdob člověka. Studiem technologie výroby těchto archeologických nálezů a zpracovávanými materiály se dlouhodobě zabývá autorka výstavy Martina Galetová. Pravěký šperk je tak užší specializací tohoto tématu a v současné době zajímavým zaostřením na život v pravěku. Ve výstavě jsou soustředěny předměty, které byly společně nalezeny ve významných pravěkých lokalitách a jejichž osud se historickým vývojem rozdělil, dnes jsou uloženy dílem v Moravském zemském muzeu, dílem v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR Brno. Nyní si díky výstavě mohou návštěvníci Národního muzea prohlédnout jen vzácně vystavované sbírkové předměty opět pohromadě.

Zdroj: www.nm.cz

Další články

Další články od Národní muzeum

Knižní ilustrace manželů Šalamounových připomíná výstava v Národním muzeu s názvem Knihy poŠalamounsku

Knižní ilustrace manželů Šalamounových připomíná výstava v Národním muzeu s názvem Knihy poŠalamounsku

Průřez tvorbou dvojice významných knižních ilustrátorů Jiřího a Evy Šalamounových, ale také pracovní náčiní či osobní předměty nabízí výstava s názvem Knihy poŠalamounsku, která se 27. května 2025 otevřela v Historické budově Národního muzea u příležitosti nedožitých 90. narozenin obou autorů.
| Národní muzeum
Festival ČingisFest v Náprstkově muzeu přináší Mongolsko do srdce Prahy

Festival ČingisFest v Náprstkově muzeu přináší Mongolsko do srdce Prahy

Festival nejen mongolské kultury oživí v sobotu 31. května 2025 nádvoří Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur na Betlémském náměstí v centru Prahy. Návštěvníci se mohou těšit na autentickou hudbu, tance, bojové umění i ochutnávku tradičních mongolských specialit. ČingisFest, který je především oslavou bohaté a živé kultury Mongolska, doprovází unikátní mezinárodní výstavní projekt Čingischán v Historické budově Národního muzea.
| Národní muzeum
Příběh mistra hudby pohledem objektivu nabídne výstava s názvem Antonín Dvořák ve fotografiích v Muzeu Antonína Dvořáka

Příběh mistra hudby pohledem objektivu nabídne výstava s názvem Antonín Dvořák ve fotografiích v Muzeu Antonína Dvořáka

Muzeum Antonína Dvořáka, které je součástí Národního muzea – Českého muzea hudby, otevřelo novou výstavu s názvem Antonín Dvořák ve fotografiích. Ta je zaměřena na portréty skladatele pořízené v jednotlivých obdobích jeho života v různých fotografických ateliérech. Pozornost bude věnována i fotografiím Antonína Dvořáka s rodinou a skladatelovým přátelům a spolupracovníkům. Výstava ve zkratce představí také vývoj fotografie v období Dvořákova života a dobový fenomén stereoskopického snímku, jehož unikátní technikou byl skladatel během svého pobytu v Americe dvakrát zachycen.
| Národní muzeum
Další ročník City Nature Challenge je tu! Amatérská pozorování pomáhají odborníkům objevit nové druhy

Další ročník City Nature Challenge je tu! Amatérská pozorování pomáhají odborníkům objevit nové druhy

Národní muzeum odstartuje s podporou hlavního města Prahy v pátek 25. dubna další ročník mezinárodní přírodovědecké výzvy City Nature Challenge. Ten bude i letos probíhat nejen v Praze, ale i v dalších českých městech. Během čtyř soutěžních dní (25.–28. dubna) se může kdokoli pomocí mobilní aplikace iNaturalist zapojit do amatérského pozorování přírody, a pomoci tak odborníkům lépe zmapovat výskyt rostlin a živočichů na našem území. Národní muzeum zároveň o víkendu mimořádně zpřístupní veřejnosti Kroužkovací stanici v Praze Hostivaři, kde bude pro návštěvníky připravena ornitologická procházka, ukázka kroužkování ptáků a další zajímavý program.
| Národní muzeum
Jarní sezóna v Národopisném muzeu přináší dvě nové výstavy odhalující unikáty české lidové kultury

Jarní sezóna v Národopisném muzeu přináší dvě nové výstavy odhalující unikáty české lidové kultury

Po zimní přestávce otevřelo 2. dubna Národní muzeum znovu brány Národopisného muzea v Kinského zahradě. Kromě stálé expozice České lidové kultury přináší aktuální sezóna hned dvě nové výstavy. Projekt Slasti a neřesti provede návštěvníky pozitivními i stinnými stránkami prožitků, které jsou součástí lidové kultury 19. a 20. století. Výstava Příběhy za sklem přiblíží jeden z nejběžnějších, ale méně známých druhů umění 19. století – skleněné podmalby – a zprostředkuje restaurátorské postupy odborníků z Národního muzea.
| Národní muzeum
Muzeum české loutky a cirkusu Národního muzea představí loutky z libereckého Naivního divadla

Muzeum české loutky a cirkusu Národního muzea představí loutky z libereckého Naivního divadla

Ve čtvrtek 3. dubna 2025 se v prachatickém Muzeu české loutky a cirkusu otevírá další z cyklu výstav mapujících vznik a působení nejvýznamnějších českých loutkových divadel. Návštěvníkům se tentokrát představí liberecké Naivní divadlo, které bylo založeno jako jedno z prvních profesionálních divadel v Československu a jehož inscenace znají diváci po celém světě.
| Národní muzeum
Čingischán a jeho svět na unikátní výstavě v Národním muzeu

Čingischán a jeho svět na unikátní výstavě v Národním muzeu

Národní muzeum společně s Národním muzeem Čingischán zahajuje 11. března 2025 první ze svých letošních výjimečných výstavních projektů. Jméno mu dala mimořádná osobnost světových dějin: Čingischán. Náplň výstavy je ale mnohem širší a nesoustřeďuje se pouze na život a dobu legendárního dobyvatele a zakladatele jedné z největších historických říší. Unikátní výstavu Čingischán bude mít veřejnost možnost navštívit v Historické budově po dobu téměř čtyř měsíců, tedy do 22. června. Výstava přitom nabídne jedinečné předměty světového kulturního dědictví, které jsou v zahraničí prezentovány jen zcela výjimečně, a to ze sbírek Národního muzea Čingischán v mongolském Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd. Výstava, doplněná o neméně unikátními předměty z depozitářů Národního muzea, provede návštěvníky světem velikého chána v první čtvrtině 13. století i staletími před ním a po něm. Návštěvníci se mohou těšit na poklady z monumentálních podzemních hrobek hunských panovníků, zbraně a jezdeckou výstroj obávaných mongolských jezdců, připomínky jejich tažení, která na staletí změnila velkou část tehdy známého světa a také předměty poskytující vhled do tajemného duchovního světa a mystiky dávných Mongolů, jejich každodennosti a osobních příběhů. Výstava, zahrnující více než 260 exponátů či souborů předmětů, představí ve třech výstavních sálech vzácné zlaté šperky, zbraně, oděvy, rituální masky, malby, keramiku či jezdecké vybavení včetně nejvzácnějšího exponátu z doby Velké Mongolské říše, unikátního dřevěného koňské sedla.
| Národní muzeum
Národní muzeum pokračuje v pomoci při záchraně kulturního dědictví Ukrajiny, kam vysílá novou, technologicky unikátní digitalizační stanici Archa III

Národní muzeum pokračuje v pomoci při záchraně kulturního dědictví Ukrajiny, kam vysílá novou, technologicky unikátní digitalizační stanici Archa III

V rámci projektu Archa, který je součástí iniciativy Podpora ukrajinské kultury, za kterou stojí Ministerstvo kultury ČR a Český výbor ICOM, vyšle Národní muzeum na válkou zasaženou Ukrajinu novou digitalizační stanici Archa III. Cílem technologicky unikátního projektu, který je naplánován na dva roky, je ochrana a podpora ukrajinského kulturního dědictví. Program zahrnuje několik projektů a vzniká za podpory Nadace Karel Komárek Family Foundation.
| Národní muzeum
Národní muzeum vystaví typografické skvosty italského tiskaře Bodoniho

Národní muzeum vystaví typografické skvosty italského tiskaře Bodoniho

Národní muzeum otevírá v pátek 7. února 2025 v Historické budově výstavu s názvem Typograf G. Bodoni. Unikátní tisky ze sbírek Knihovny Národního muzea představí život a dílo Giambattisty Bodoniho, jednoho z nejvýznamnějších typografů a písmařů v dějinách.
| Národní muzeum
Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů

Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů

Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě bude od 25. srpna tohoto roku vystaven v úvodním sále Člověk a jeho předchůdci nové expozice Lidé v Historické budově Národního muzea. 3,2 milionu let starou fosilii druhu Australopithecus afarensis zapůjčenou z Národního muzea Etiopie v Addis Abebě budou moci návštěvníci obdivovat plných 60 dnů. V Evropě budou originální kosterní pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka vystaveny poprvé v historii. Do Prahy rovněž zavítá Selam, fosilie malého dítěte identického druhu jako Lucy, avšak zhruba o 100 tisíc let starší, která byla nalezena ve stejné lokalitě o 25 let později. Oba exponáty jsou nejcennějšími předměty národního kulturního dědictví Etiopie a jejich zápůjčka se koná na základě dohody obou zemí za podpory Ministerstva kultury ČR a Ministerstva cestovního ruchu Etiopie.
| Národní muzeum