Tiskovec.cz 
Paní Andělína Veverková oslavila na Valentýna 101 let a paní Drahomíra Stehlíková si o dva dny dříve užila dokonce 103. narozeniny. Ani jedna z žen nepochází ze Zlína, ale obě zde našly své životní partnery, založily rodiny a rozhodly se v baťovském městě zůstat natrvalo. Obě dámy se stále aktivně zajímají o společenské dění, mají rády lidi a vyzařují neuvěřitelně pozitivní energii.
Andělína Veverková
Mladší z jubilantek Andělína Veverková je rodačkou z Tupes u Uherského Hradiště, kde prožila dětství se sedmi sourozenci. Už ve 14 letech ale přišla za prací do Zlína. Tady začínala v punčochárně u Bati, a později, až do důchodového věku pracovala ve Svitu. Ve Zlíně poznala i manžela, který zemřel před 25 lety. Vychovali spolu 3 děti, od kterých má 8 vnuků a 16 pravnuků.
Andělína Veverková žije již sedmým rokem v Domově seniorů Lukov a nemůže si prostředí domova vynachválit. Přiznala, že se zprvu bála jít do domova seniorů, dnes je ale se životem na Lukově velmi spokojená a na své pečující nedá dopustit. „Mám kolem sebe všechny velice hodné sestřičky a pečovatelky,“ pochválila tamní personál. Paní Andělína se může i ve svém věku pochlubit skvělou pamětí. Při návštěvě zástupců města Zlína, v čele s náměstkem primátora Vojtěchem Volfem, živě vyprávěla o svém krásně prožitém životě. Vzpomněla na své skromné, ale šťastné dětství plné pohádek a lidového vyprávění, setkání s Tomášem G. Masarykem, který přijel na Velehrad na koni, nebo na to, jakou prestiží bylo pro mladé možnost učit se v Batově škole práce a být mladým mužem či mladou ženou. Dnešní dny tráví v radosti, kterou ji přináší vrozená pozitivní mysl, časté návštěvy početné rodiny a chvíle strávené čtením knih. Četba je její celoživotní vášní, tak jako láska ke květinám a zahrádce, o kterou se léta starala. Protože jí nohy už tak dobře neslouží, na procházky po okolí domova ji vyváží na vozíčku její dcera.
Drahomíra Stehlíková
Dne 12. února 2025 oslavila 103. narozeniny Drahomíra Stehlíková. Aktuálně je třetí nejstarší ženou ve Zlíně. Paní Stehlíková žije od roku 1964 v domě Drofa, který byl postaven jako experimentální obytný dům s prvky kolektivního bydlení. Není bez zajímavosti, že v týmu architekta Drofy, jehož jméno tento dům nese, Drahomíra Stehlíková léta pracovala. 103letá žena i přes svůj požehnaný věk stále sleduje společenské dění a jevelmi samostatná. S pomocí pečovatelských a zdravotních služeb a svých blízkých dokáže žít sama ve svém bytě.
„Řekněte na radnici, jak ženská 103 roků říká, jak je o staré lidi dobře postarané. Chodí za mnou děvčata z charity, ze Včelky…, zajímají se o mne, a to je k nezaplacení. A jestli někdo nadává, tak ho pošlete za Stehlíkovou,“ vzkázala nespokojeným se smíchem vitální jubilantka.
Drahomíra Stehlíková se narodila čtyři roky po skončení první světové války ve Vyškově. Osud ji jako spoustu mladých za první republiky zavál do Zlína. Tady se coby Mladá žena v Baťově škole práce v propojeném „trojúhelníku“ internát, škola a fabrika, pilně připravovala na budoucí pracovní uplatnění.
„Jsem stará Baťovka a nedám na Batě dopustit. Dělala jsem u kruhu, vím, co je práce a dřina. Ráda také vzpomínám na práci v Centroprojektu, kde jsem dělala 26 let. S panem inženýrem Drofou jsem pracovala, já jsem ten barák počítala. Často to znovu prožívám ve vzpomínkách. Viděla jsem jeho první plány na tento dům, kdy měl být ještě koridor z Drofy do restaurace, nemělo se tady původně vařit. Na Drofě bydlím šedesát let a jsem velice spokojená,“ řekla Drahomíra Stehlíková, která v projektové organizaci působila jako rozpočtářka.
S láskou vzpomíná i na dobu, kdy s manželem, kterého poznala také u Baťů, prožívali šťastné chvíle společného rodinného života. Období, kdy vychovávali dva syny, provozovali vysokohorskou turistiku a měli spoustu aktivit. Dnes je její rodina širší, takže se raduje i z vnuků, pravnuků a dokonce prapravnuků.
Kromě přání přinesli gratulanti z radnice čilým jubilantkám květiny a dárek v podobě potravinového balíčku.
Titulní foto: Vojtěch Volf, 103letá Drahomíra Stehlíková
Vojtěch Volf gratuluje 101leté Andělíně Veverkové.
Zdroj: www.zlin.eu
