Co vypovídají data o českých školách? Polovina dětí se do školy netěší a třetina učitelů čelí vyhoření.

(Praha, 5. 11. 2024) Polovina dětí se na základní škole setkává s verbálním násilím a ponižováním. Stejné množství žáků druhého stupně základních škol přiznává, že do školy chodí nerado. Učitelé chodí do své práce rádi (95 %), avšak třetina z nich se potýká s příznaky vyhoření. Výzvy českého školství vyplývají z posledních šetření projektu Mapa školy, který dlouhodobě monitoruje situaci základních a středních škol. Testováním v uplynulém školním roce prošlo více než 30 000 žáků a 3 000 vyučujících.

Klima v českých školách lze zlepšit

Šetření upozorňuje na výzvy školního klimatu v posledních letech. „Polovina dětí zažívá ve škole nepříjemné chování, jako je verbální násilí nebo ponižování. Třetina učitelů pociťuje pracovní vyčerpání. Jsme přesvědčeni, že posílením podpůrných opatření lze dosáhnout výrazných změn k lepšímu. Naše šetření představují příležitost pojmenovat problémy a najít efektivní nástroje k jejich řešení“ uvedla Anna Tzurna, vedoucí projektu Mapa školy ze společnosti SCIO. Projekt již více než dvacet let monitoruje školní prostředí prostřednictvím dotazníkových šetření.

Na prvním stupni základních škol zažívá ubližování – ať už namířené na sebe nebo na ostatní – 25 % dětí. Obavy z ostatních dětí má dokonce 29 % žáků, což ukazuje na přetrvávající problémy s bezpečím a atmosférou na školách. Strach však nepociťují jen vůči svým vrstevníkům; každé páté dítě na prvním stupni přiznává, že se někdy obává i dospělých. Na druhém stupni jsou projevy násilí častější – s fyzickým násilím se zde setkává 59 % dětí, přičemž každý desátý žák jej sám na sobě nebo ve svém okolí zažívá pravidelně. 46 % žáků druhého stupně ví, na koho se mohou ve škole obrátit v případě problémů s šikanou, dalších 45% tuší, že kompetentní osoba, která může pomoci, ve škole je.

Nejsou to jen děti, kdo se na školách cítí v ohrožení. 8 % učitelů základních škol se bojí některého ze svých žáků, 14 % se setkalo s agresivním chováním ze strany žáků. Problém mohou představovat také rodiče – 13 % vyučujících uvedlo, že mají z některého z nich strach.

Každý třetí vyučující bývá z práce vyčerpaný

Učitelé jsou stále nadšeni pro svou práci, přičemž klíčovým faktorem pro jejich spokojenost zůstává pracovní prostředí – především kvalita kolektivu a podpora vedení školy. Více než 80 % učitelů staví na první místo dobré vztahy se svými kolegy, v těsném závěsu následují vztahy s vedením školy. Na třetím místě v žebříčku priorit se objevuje finanční ohodnocení, se kterým je nyní spokojeno 77% vyučujících.

Jejich práce je náročná a vyžaduje přípravu, pozornost i nadšení. I proto se s vyčerpáním z práce potýká 25 % učitelů základních škol, zatímco na středních školách se toto číslo zvyšuje na každého třetího učitele. A to jsou výsledky převážně z českých maturitních oborů a gymnázií. Dlouhodobé vyčerpání je jedním z faktorů vedoucích k syndromu vyhoření. Kondice vyučujících ovlivňuje nejen kvalitu výuky, ale také celkovou atmosféru na školách. Podpora učitelů by mohla být významným krokem k posílení dobré atmosféry ve školách a kvality vzdělávání.

„Projekt Mapa školy přináší školám cennou zpětnou vazbu na základě sledování školního klimatu. Díky dotazníkovým šetřením mají školy možnost lépe pochopit potřeby svých žáků i učitelů, což jim umožňuje cíleně pracovat na zlepšení vzdělávacího prostředí a celkové atmosféry. Data tak mohou sloužit jako podklad pro konkrétní kroky ke zvýšení spokojenosti ve škole,“ vysvětluje Anna Tzurna.