Tiskovec.cz 
Kancelář vládního zmocněnce udržela i v roce 2024 silnou bilanci před Evropským soudem pro lidská práva („ESLP“). V posledních třech letech se jí podařilo úspěšně odvrátit nároky ve výši 514 milionů korun a přispět k posílení práv dětí díky významným legislativním změnám.
Náměstek ministra Karel Dvořák shrnul bilanci České republiky před ESLP v číslech. Uvedl, že v roce 2024 vydal ESLP proti České republice celkem 21 rozhodnutí. Ve 13 případech neshledal porušení Evropské úmluvy o lidských právech, v jednom případě došlo k uzavření smíru a v 7 případech bylo konstatováno porušení Úmluvy. „V horizontu posledních tří let je bilance ještě úspěšnější. Z 83 případů naše obhajoba uspěla ve ¾ z nich. Podařilo se též odvrátit finanční nároky ve výši 514 milionů korun. Práci kanceláře vládního zmocněnce si proto troufám označit za úspěšnou, a to nejen z pohledu ochrany lidských práv, k níž významně přispívá při výkonu rozhodnutí, ale i z pohledu ekonomických zájmů České republiky,“ doplnil Dvořák.
Vládní zmocněnec Petr Konůpka uvedl, že mezi případy, v nichž ESLP shledal porušení Evropské úmluvy o lidských právech, patřily například kauzy týkající se trestního stíhání sexuálního zneužívání ze strany kněžích (Y a Z proti ČR). „Oba případy se vztahují ke staré právní úpravě. Legislativní rámec se od té doby výrazně změnil, naposledy přijetím redefinice znásilnění, kterou připravilo Ministerstvo spravedlnosti, účinné od ledna 2025. Pokud bude nová právní úprava dobře aplikována, podobné případy by se již neměly v budoucnu opakovat,“ upřesnil Petr Konůpka. Zároveň dodal, že změnu právní úpravy si naopak vyžádá případ Spišák proti ČR, který se týkal přezkumu vazby u mladistvých.
Mezi významné případy, kdy Česká republika se svou obhajobou loni uspěla, patřil rozsudek Mirzoyan proti ČR, který se týkal odmítnutí povolení k pobytu na základě utajovaných informací policie. Důležitou byla též mezinárodně sledovaná klimatická kauza Duarte Agostinho a ostatní, kde ČR byla jednou z 33 žalovaných zemí. ESLP v této věci konstatoval, že nemůže být světovým klimatickým soudem, před nimž by kdokoli mohl žalovat kterýkoli evropský stát, v němž ale nežije, z důvodu namítané nedostatečné aktivity proti změnám klimatu. Evropská úmluva o lidských právech takovou pravomoc štrasburskému soudu nesvěřuje.
Petr Konůpka dále uvedl, že neméně důležitou částí agendy kanceláře je výkon rozsudků. Mezi konkrétní kroky, které přispěly v loňském roce ke zvýšení ochrany lidských práv, patřila novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže z dílny Ministerstva spravedlnosti, která od července 2024 zavedla povinné právní zastoupení dětí mladších 15 let v řízení o činu jinak trestném od úplného počátku řízení. Novela také umožnila méně formální řešení méně závažných případů.
K 31. prosinci 2024 byla dále novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí a zákona o zdravotních službách ukončena činnost dětských domovů pro děti do 3 let. Nejmenším dětem tak musí být nově zajištěna náhradní péče v rodinném prostředí, nikoli v ústavní péči, jak tomu často bylo doposud. Tento krok je klíčový, protože pouze rodinné prostředí dětem umožňuje vytvořit si stabilní citovou vazbu, která je zásadní pro jejich zdravý vývoj.
Petr Konůpka závěrem uvedl: „Jsem velmi rád, že uvedené změny právní úpravy posilují práva dětí, která stále nejsou vždy chráněna dostatečně. Vítám z tohoto důvodu rovněž zřízení instituce dětského ombudsmana, k němuž dojde v červenci tohoto roku. Uvedené novely vedly k úspěšnému uzavření výkonu dvou rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva („EVSP“), konkrétně ve věci ICJ proti České republice a ve věci ERRC a MDAC proti České republice. Jedná se o vůbec první dvě rozhodnutí EVSP, která se České republice podařilo uzavřít.“
Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti
27. února 2025
Zdroj: msp.gov.cz
